Článek
Při pohledu na veřejně dostupné informace se objevuje zajímavá síť vztahů, která sama o sobě ještě nic nedokazuje, ale rozhodně stojí za pozornost.
První článek řetězce: Pavel Tykač
V roce 2024 oznámil miliardář Pavel Tykač, že začne financovat Institut Václava Klause. Rozhodl se tak poté, co institut přestal podporovat holding PPF. Podle výroční zprávy poskytl dar ve výši 10 milionů korun, což představovalo většinu všech darů, které institut v daném roce získal.
Tykač své rozhodnutí vysvětlil tím, že si váží názorového proudu, který institut reprezentuje zejména v otázkách klimatické politiky, energetiky a Evropské unie.
A kdo je vlastně Pavel Tykač? Dle wikipedie je „podnikatel a investor s dlouhodobými zkušenostmi v sektoru energetiky.“
Jeho podnikatelské aktivity ale byly často terčem kritiky. Odpůrci mu vyčítají zejména zaměření na fosilní paliva a z toho plynoucí špatné ekologické dopady. Tykačova reakce na tuto kritiku je smíšená – tvrdí, že energetika nemůže být bez uhlí okamžitě udržitelná a že přechod k čistým zdrojům energie musí být pozvolný.
Druhý článek řetězce: Institut Václava Klause
Institut Václava Klause je dlouhodobě známý kritikou Green Dealu, emisních povolenek či rychlé dekarbonizace. Tyto postoje pravidelně publikuje ve svých analýzách, komentářích i veřejných vystoupeních. Institut se dlouhodobě vymezuje vůči hlubší evropské integraci, klimatické politice EU a řadě trendů spojených s globalizací.
Právě zde v IVK působil řadu let Petr Macinka, nejprve jako mluvčí Václava Klause a později jako ředitel institutu. Petr Macinka je s bývalým prezidentem úzce spojen již od roku 2008, kdy pracoval v Kanceláři prezidenta republiky jako vedoucí Tiskové služby a zástupce ředitele Tiskového odboru KPR.
Třetí článek řetězce: Motoristé sobě
Petr Macinka dnes stojí v čele strany Motoristé sobě.
Program Motoristů v mnoha bodech navazuje na témata, která Institut Václava Klause prosazuje už řadu let – odpor vůči Green Dealu, kritiku systému emisních povolenek ETS2, důraz na levnější energie a skeptický pohled na další přesun pravomocí do Bruselu.
To samo o sobě není překvapivé. Macinka nikdy netajil, že z Klausova myšlenkového prostředí vychází a čerpá.
Znamená to, že Tykač financuje Motoristy?
Tady je potřeba oddělit fakta od domněnek.
Ve veřejně dostupných dokumentech nenajdete, že by Pavel Tykač přímo financoval stranu Motoristé sobě nebo v ní zastával jakoukoli funkci.
Co doložit lze, je následující:
- Pavel Tykač financuje Institut Václava Klause.
- Institut dlouhá léta vedl Petr Macinka.
- Petr Macinka je dnes předsedou Motoristů sobě.
- Všechny tři subjekty zastávají v řadě klíčových témat velmi podobné postoje.
Je to problém?
To už je otázka pro každého čtenáře, potažmo voliče.
Na jedné straně je zcela běžné, že podnikatel podporuje think-tank, se kterým sdílí názory. Stejně běžné je, že lidé z think-tanků vstupují do politiky.
Na druhé straně je legitimní ptát se, jak velký vliv mohou mít významní sponzoři na veřejnou debatu, zvlášť když financují instituce, z nichž později vyrůstají politici.
Otázky ale mohou vznikat ve chvíli, kdy významný podnikatel financuje instituci vedenou člověkem, který se později stane významným politikem. Nejde o důkaz jakéhokoli ovlivňování, ale o okolnost, kterou je legitimní v demokratické společnosti sledovat a diskutovat.
A právě proto stojí za to podobné vazby sledovat – bez zbytečných emocí, ale také bez přehlížení souvislostí.
Zejména voliči Motoristů sobě by měli znát veřejně dohledatelné vazby, ze kterých jejich strana personálně i ideově vyrostla. Teprve s těmito informacemi si mohou udělat vlastní obrázek.
