Článek
Sériový vrah jako hlavní hrdina
První epizoda Dextera měla na americké stanici Showtime premiéru 1. října 2006. Následujících sedm let vzniklo osm řad a celkem 96 epizod. Základní premisa přitom dodnes působí odvážně. Dexter Morgan pracuje u miamské policie jako specialista na krevní stopy. Kolegové ho znají jako poněkud podivínského, ale v zásadě neškodného člověka, který nosí do práce koblihy. Jenže on po nocích vyhledává své oběti, které omámí, připoutá ke stolu a zabije.
Dexter však není obyčejným sériovým vrahem. Jeho adoptivní otec Harry, policista, si už v jeho mládí všiml, že se synem není něco v pořádku. Místo snahy jeho nutkání odstranit ho naučil řídit se souborem pravidel, kterému se později říká kodex. Nejzásadnější pravidlo je jednoduché: Dexter má zabíjet pouze lidi, u nichž si může být jistý, že sami zabíjeli a spravedlnosti unikli. Právě tím seriál rozehrál svoji největší hru s divákem. Dexter je vrah a své činy nepáchá z ušlechtilé potřeby napravovat svět. Zabíjí především proto, že zabíjet chce. Přesto nás seriál opakovaně nutí doufat, že policii unikne.
Dexter nás pustil přímo do hlavy vraha
Velká část kouzla seriálu stojí na tom, že divák ví o Dexterovi prakticky všechno, zatímco lidé kolem něj téměř nic. Slyšíme jeho vnitřní monolog a sledujeme, jak se snaží napodobovat chování, které ostatním připadá přirozené. Dexter přemýšlí, jak správně reagovat na emoce, jak se chovat ve vztahu nebo jak působit jako normální kolega. Jeho přítelkyně, sestra nebo kolegové z Miami Metro vidí jednu verzi Dextera. Divák zná tu druhou.
A právě tady se ukázala síla Michaela C. Halla. Jeho Dexter dokázal být během několika minut děsivý, směšný i překvapivě sympatický. Hall navíc dostal do rukou jeden z nejúčinnějších nástrojů celého seriálu – Dexterův hlas. Vnitřní monology umožňovaly vytvářet situace, kdy Dexter navenek zdvořile konverzuje s kolegou, zatímco divák současně slyší, co si skutečně myslí. Hall se s postavou spojil natolik, že ji později nejen opakovaně ztvárnil, ale propůjčil svůj hlas i mladému Dexterovi v prequelu Dexter: Original Sin.
Miami, které často vůbec nebylo Miami
Slunce, palmy, barevné domy a dusná atmosféra Floridy jsou s Dexterem spojeny skoro stejně pevně jako krev. Přesto se velká část seriálu ve skutečnosti v Miami netočila. Produkce natáčela především v oblasti Los Angeles. Výkonná producentka Sara Colleton už během původního vysílání vysvětlovala, že štáb na začátku sezony vyrážel s Michaelem C. Hallem a menším týmem přímo do Miami, kde natočil řadu záběrů, které následně používal v jednotlivých epizodách. Tvůrci se podle ní snažili vytvořit vlastní, syrovější podobu Miami, odlišnou například od naleštěného světa Kriminálky Miami.
Výsledkem bylo město, které fungovalo téměř jako další postava. Sluncem zalité ulice tvořily zvláštní kontrast k tomu, co Dexter dělal po setmění. Stejný kontrast ostatně využívala i jedna z nejznámějších televizních znělek své doby. Dexter vstane, oholí se, připraví si maso a vejce, vymačká krvavý pomeranč, zaváže si boty a oblékne tričko. Jde o naprosto obyčejnou ranní rutinu. Natočena je ale tak, že každý její krok připomíná násilí. Seriál tím během několika desítek sekund dokonale představuje svého hrdinu, aniž by musel někoho zabít.
Předlohou byly knihy, seriál si ale brzy našel vlastní cestu
Dexter Morgan se nenarodil v televizi. Postavu vytvořil americký spisovatel Jeff Lindsay a v roce 2004 ji představil v románu Darkly Dreaming Dexter. Právě tato kniha se stala základem první televizní řady. Televizní a knižní Dexter se však postupně vydali rozdílnými cestami. Seriál nebyl osmiletým převyprávěním Lindsayových knih a po počátečním příběhu začal vytvářet vlastní dějové linie, protivníky i vývoj postav. Jméno Jeff Lindsay použil Dexter jako svůj vlastní pseudonym v navazující řadě Dexter: New Blood z roku 2021.
Ukázalo se, že samotná premisa má mnohem větší potenciál než jen příběh vraha, který likviduje jiné vrahy. Nejnebezpečnější okamžiky totiž často nepřicházely ve chvíli, kdy Dexter někoho připoutal ke stolu, ale tehdy, když se jeho dva světy začaly nebezpečně přibližovat.
Doakes viděl něco, co ostatní ne
Jednou z postav, které tento princip zosobňovaly nejlépe, byl seržant James Doakes. Zatímco většina kolegů považovala Dextera maximálně za trochu zvláštního laboratorního technika, Doakes mu prakticky od začátku nevěřil. Jejich střety vytvořily jednu z nejlepších dynamik prvních sezon. Dexter byl zvyklý manipulovat okolím a dokonale zapadat. Doakes jako by instinktivně cítil, že před ním stojí někdo jiný, než za koho se vydává.
Z jejich konfliktu navíc vznikla hláška, která přežila samotný seriál. Doakesovo „Surprise, motherfu**er“ se stalo internetovým memem a začalo žít vlastním životem daleko za hranicemi Dexterova světa. Právě podobné vedlejší postavy byly pro seriál zásadní. Dexter potřeboval lidi, před nimiž mohl svoji masku nosit – a zároveň někoho, kdo ji dokázal prohlédnout.
Trinity Killer ukázal Dextera v jeho nejlepší formě
Během osmi původních sezon Dexter narazil na dlouhou řadu vrahů, ale jedno jméno zůstává s vrcholem seriálu spojené nejvíce: Arthur Mitchell alias Trinity Killer. John Lithgow vytvořil protivníka, který nebyl jen další položkou na Dexterově seznamu. Mitchell na první pohled dokázal něco, o co se Dexter dlouhodobě snažil. Vedl rodinný život a zároveň skrýval svoji skutečnou identitu. Dextera proto fascinoval. Nechtěl ho pouze zabít. Chtěl pochopit, jak dokáže spojit dvě naprosto rozdílné existence.
Čtvrtá řada tím posunula základní otázku seriálu. Už nešlo pouze o to, zda bude Dexter dopaden. Stále důležitější bylo, zda vůbec může dlouhodobě existovat jako vrah, partner, bratr a otec zároveň. A závěr této sezony patří mezi okamžiky, které zásadně změnily celý seriál. Kdo Dextera ještě neviděl, zaslouží si ho neznat předem.
Seriál o vrahovi, který měl problém s vlastním koncem
Původní Dexter skončil v roce 2013 po osmi sezonách. Jenže jeho závěr část publika neuspokojil a dlouhá léta patřil k nejdiskutovanějším televizním finále. Mohlo se zdát, že tím Dexterův příběh definitivně skončil. Nestalo se tak. V roce 2021 se Michael C. Hall vrátil v minisérii Dexter: New Blood. Od původního finále uběhlo přibližně deset let a Dexter už nežil na slunné Floridě. Pod novou identitou se ukrýval v zasněženém městečku Iron Lake ve státě New York.
Tvůrci dostali příležitost dát postavě nový konec. A dali. Jenže ani ten nakonec nebyl definitivní. Pokud existuje televizní postava, u které je radno nevěřit závěrečným titulkům, Dexter Morgan je velmi dobrým kandidátem.
Dexter se mezitím rozmnožil
Z jednoho seriálu postupně vznikla celá značka. Vedle původního Dextera a pokračování New Blood přišel prequel Dexter: Original Sin, ve kterém mladšího Dextera hraje Patrick Gibson. Michael C. Hall ovšem zůstal přítomen jako jeho vnitřní hlas. Následoval Dexter: Resurrection, který hlavní dějovou linii opět posunul dopředu. Celkem tak dnes televizní svět Dextera tvoří čtyři seriály. Původní série měla 96 epizod a osm sezon, zatímco New Blood, Original Sin a Resurrection postupně rozšiřují příběh různými směry.
Zajímavé je, že značka po dvaceti letech není pouze nostalgickou připomínkou starého hitu. Paramount uvádí, že první řada Resurrection při premiéře dosáhla 3,1 milionu globálních zhlédnutí napříč platformami. Dexter si našel i publikum, které původní seriál v době jeho premiéry možná vůbec sledovat nemohlo.
Dexter vstupuje do třetí dekády
A právě v říjnu 2026 je návrat k Dexterovi obzvlášť příhodný. Od premiéry první epizody uplynulo přesně dvacet let. Z původně riskantního seriálu placené kabelové televize je dnes značka, která přežila několik generací televizní tvorby.
A oslavy nebudou trvat dlouho jen na papíře. Už 30. října má na Paramount+ premiéru druhá řada Dexter: Resurrection. Michael C. Hall se opět vrací do hlavní role. Vrací se také Uma Thurman a mezi nové pravidelné tváře patří Brian Cox, Dan Stevens, Bokeem Woodbine nebo Nona Parker Johnson. Je to pozoruhodná životnost pro příběh, jehož hlavní hrdina tráví značnou část svého času snahou zajistit, aby jiní lidé žádnou další životnost neměli.
Proč Dexter funguje i po dvaceti letech?
Kdyby byl Dexter pouze seriálem o sériovém vrahovi, pravděpodobně by po dvaceti letech nebylo příliš co oslavovat. Vraždy byly důležitou součástí seriálu, ale jeho nejzajímavější otázka ležela jinde. Co vlastně dělá člověka člověkem? Dexter o sobě na začátku příběhu uvažuje téměř jako o prázdné schránce. Tvrdí, že emoce pouze napodobuje. Pozoruje ostatní a učí se, jak se má správně tvářit, co má říkat a co od něj společnost očekává. Jenže čím déle ho sledujeme, tím méně jednoduché toto vysvětlení je. Vytváří si vztahy. Některé lidi chrání. Některé ztrácí. Žárlí, bojí se, chybuje a postupně zjišťuje, že oddělit „Dextera“ od jeho Temného pasažéra možná není tak snadné, jak si sám namlouval.
Divák se mezitím dostává do nepříjemné pozice. Ví, co Dexter dělá. Ví, že je vrah. A přesto se při zvuku policejních sirén často nebojí o jeho potenciální oběť. Bojí se, aby policie nechytila Dextera. Právě v tom byl největší trik celého seriálu. Dexter nám nedal hrdinu, kterého bychom měli obdivovat. Dal nám člověka, kterému bychom podle všech běžných měřítek fandit neměli, a potom nás nechal strávit desítky hodin přímo v jeho hlavě. První pokus provedl 1. října 2006. O dvacet let později stále pokračuje.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Dexter_(TV_series)
