Článek
V posledních dnech se v médiích objevila kontroverzní akce miliardáře Richarda Chlada, který spustil soutěž pro politickou stranu Motoristé sobě. Lidé, kteří se zapojí do jeho kampaně nebo ji budou sdílet na sociálních sítích, mají šanci získat finanční odměny, nebo jiné výhody. Na první pohled se může jednat o marketing, ale v praxi to vyvolává otázku: je to ještě volební kampaň, nebo už kupování voličů?
Problém není nový. Česká politická scéna už zažila případy, kdy se kupčení s hlasy řešilo soudně, a někdy vedlo k opakování voleb.
Přísaha je hnutím spravedlnosti, transparentnosti a občanské odpovědnosti. Proto jasně říkáme: podobné praktiky ničí důvěru lidí v demokracii.
Kde leží hranice zákona:
Právní rámec.
Český trestní zákoník (§ 351) trestá maření přípravy a průběhu voleb a chrání svobodu, rovnost a tajnost hlasování. Kupčení s hlasy, nabízení výhod za hlas, je trestné a může vést i ke zneplatnění voleb. Volební zákon zároveň zajišťuje rovný a svobodný průběh soutěže.
Kde končí standardní volební kampaň a začíná porušování pravidel?
- Běžné: plakáty, letáky, billboardy, propagační předměty.
- Na hraně: soutěže a odměny vázané na šíření kampaně (sdílení příspěvků, lajky).
- Nepřípustné: peněžní, nebo věcné odměny výměnou za hlas, přímo ohrožující tajnost a rovnost voleb.
Pokud by odměna byla explicitně vázána na hlasování pro konkrétní subjekt, jde o podplácení voliče a to je trestné!
Historie: případy kupčení s hlasy
Podobné praktiky nejsou jen teorií:
- Krupka (Teplicko): výsledky voleb zneplatněny kvůli kupčení a svážení voličů; Ústavní soud nařídil opakování voleb.
- Bílina, Litvínov, Chomutov: policie řešila případy nabízení peněz, nebo výhod za konkrétní volbu.
- Komunální volby 2014: evidováno kolem 20 případů kupčení; většina řešena podmíněnými tresty nebo nebyla prokázána vina.
Precedent z Krupky ukazuje, že kupčení s hlasy může vést až ke zneplatnění voleb, jasný signál, že podobné praktiky nejsou jen marketing, ale mají reálné právní a politické důsledky.
Spojení kontroverzního miliardáře Richarda Chlada s volební kampaní a soutěží motivující voliče vzbuzuje pochybnosti nejen o legálnosti, ale i o morální stránce jeho kroků.
Přísaha považuje podobné praktiky za zásadní problém. Ohrožují svobodu volby, protože z hlasu občana se stává obchod. Posilují klientelismus, kdy se politika redukuje na princip „něco za něco“. Zároveň vytvářejí nerovné podmínky soutěže, bohatí kandidáti si mohou kupovat nepřiměřenou podporu, zatímco menší strany ztrácejí šanci. A v neposlední řadě podkopávají důvěru veřejnosti, protože pokud lidé uvěří, že politika stojí na úplatcích, mizí víra ve férovou soutěž.
