Článek
Když se 65letá Madonna posadila do křesla naproti Jayi Shettymu, nebylo to obvyklé promo k nové desce. Byla to terapie. Byla to zpověď přeživšího. Byla to žena, která se dotkla smrti a vrátila se zpět, aby nám řekla, co viděla. Společnost jí navíc dělal její duchovní učitel Eitan Yardeni, muž, který stojí po jejím boku už 29 let a kterého veřejnost téměř nezná.
Čtyři dny v temnotě: Rozhovor se záhrobím
Nejaktuálnější a zároveň nejděsivější část její zpovědi se vrací k loňskému létu, kdy svět obletěla zpráva, že byla Madonna nalezena v bezvědomí a převezena na JIP s vážnou bakteriální infekcí. Média tehdy spekulovala o vyčerpání, ale realita byla mnohem temnější, Madonna byla klinicky na prahu smrti.
„Byl to zázrak, že jsem to přežila,“ přiznává tiše. „Jednu minutu jsem byla na nohou, žila svůj život, a najednou jsem se probudila na jednotce intenzivní péče. Byla jsem čtyři dny v kómatu. Čtyři dny, kdy o mně lékaři nevěděli vůbec nic.“
Co se dělo v její mysli, když její tělo selhávalo? Madonna popsala mrazivý spirituální zážitek na hranici bytí a nebytí. V té temnotě se jí zjevila jediná osoba, která na ni čeká na „druhé straně“ už desítky let její matka, která zemřela na rakovinu, když bylo zpěvačce pouhých pět let.
„Viděla jsem ji. Byla tam. A položila mi otázku, která byla naprosto jasná: ‚Chceš jít se mnou? Už je čas?‘“ vzpomíná Madonna na moment, který by zlomil i ty nejsilnější. Byla to nabídka klidu. Nabídka konce bolesti.
Její reakce však byla instinktivní, vycházející z hloubi její duše, která se odmítla vzdát. „Vykřikla jsem uvnitř sebe: NE. Ještě ne. Ne.“ Když se po čtyřech dnech probrala a lékaři ji odpojili od dýchacích přístrojů, toto slovo„NE“ bylo první, které zašeptala.
Kabala: Konec „náboženského robota“
Mnozí si dodnes myslí, že Madonnin příklon ke Kabale (židovské mystice) v 90. letech byl jen módní výstřelek. V tomto rozhovoru však zpěvačka vysvětlila, že to byla otázka přežití. Vyrostla v přísné katolické rodině, kde se na nic nesměla ptát.
„Můj otec byl velmi věřící, ale pro mě to bylo jako být náboženským robotem,“ vzpomíná. „Když jsem se zeptala, proč děláme tohle, proč klečíme, proč se modlíme, nedokázal mi odpovědět. Řekl jen: ‚Protože je to tak psáno.‘ To mi nestačilo.“
Zlom přišel, když byla těhotná se svou první dcerou Lourdes. Měla slávu, peníze, milence, ale cítila se prázdná a vyděšená z toho, co předá svému dítěti. Na jedné večeři v Los Angeles ji náhodná známá pozvala na hodinu Kabaly.
„Seděla jsem vzadu v místnosti plné mužů na skládací židli. Nikdo mě neoslovoval, nikdo neřešil, že jsem Madonna. A poprvé v životě jsem slyšela odpovědi, které dávaly smysl. Propojovalo to vědu, kvantovou fyziku a spiritualitu,“ popisuje.
Kabala ji naučila, že život není série náhodných událostí, ale systém příčin a následků. „Kdybych neměla tento duchovní život, dnes bych tu nebyla,“ říká rezolutně. „Učí mě to, že nejsem obětí okolností. Že utrpení není trest, ale lekce.“
Prokletí legend: Teorie o „spálených křídlech“
Právě toto duchovní ukotvení je podle ní důvodem, proč přežila svou vlastní slávu. Madonna je dnes posledním žijícím titánem své generace. Michael Jackson, Prince, Whitney Houston ti všichni odešli předčasně.
V rozhovoru Madonna nabídla fascinující, až mystickou analýzu toho, proč ona dýchá, zatímco její geniální přátelé nikoliv. Podle ní je talent nebezpečná energie „světlo“, které umělec channeluje (přijímá a posílá dál).
„Mnoho mých vrstevníků, Prince, Michael Jackson, Basquiat, do toho světla letěli bezhlavě,“ analyzuje Madonna. „Je to jako droga. Když do toho jdete bez spirituality, bez ochrany, to světlo vás spálí. Oni letěli příliš blízko slunci.“
Díky Kabale a svému učiteli Eitanovi pochopila, že talent nevlastní. Je jen jeho „manažerem“. „Když si začnete myslet, že to vy jste ten zdroj, že vy jste Bůh, je konec. Ego vás sežere.“
Temné noci duše: „Chtěla jsem si uříznout ruce“
Ani duchovní praxe ji ale neuchránila před brutální bolestí. Zpěvačka se vrátila k období, kdy sváděla hořký boj o opatrovnictví svého syna Rocca. Zatímco na pódiu musela být bezchybnou showmankou, v zákulisí prožívala peklo.
„Byla jsem na turné. Každý večer jsem musela vystupovat, usmívat se. Ale o přestávkách jsem ležela na podlaze v šatně, schoulená do klubíčka a hystericky plakala,“ popisuje své dno.
Bolest z odloučení od syna byla tak intenzivní, že ji dovedla k myšlenkám na sebevraždu. „Opravdu jsem přemýšlela, že to ukončím. Cítila jsem takovou bolest, že jsem si chtěla uříznout ruce, jen aby to přestalo. Bylo to, jako by mi někdo zaživa rval srdce z těla.“
Trauma z dětství: Mateřství jako symbol smrti
Vztah Madonny k mateřství byl vždy komplikovaný. V rozhovoru přiznala něco, co je pro mnoho žen tabu. Dlouhé roky se bránila tomu mít děti, protože si mateřství spojovala se smrtí.
„Moje matka zemřela mladá, vyčerpaná po porodech mnoha dětí. Celé dětství jsem viděla, jak se obětovala, až z ní nic nezbylo,“ vysvětluje Madonna své trauma. „Když jsem přijela do New Yorku, řekla jsem si: Nikdy nebudu jako ona. Spojila jsem si mateřství s koncem svobody. S koncem života.“
Trvalo jí roky a mnoho hodin duchovního studia, než tento blok překonala. Dnes se směje své naivitě. „S tolika dětmi už nejste rodič. Jste manažer,“ vtipkuje.
Madonna v roce 2024 už nebojuje o pozornost skandály. Bojuje o svou duši. Její zpověď není jen rozhovorem celebrity, ale varováním i návodem. Ukazuje, že můžete mít všechny peníze světa, ale pokud nemáte v pořádku své nitro a nemáte odpovědi na otázku „PROČ“, sláva vás spálí na prach.
Celý rozhovor najdete na tomto odkazu.
