Článek
Dětství a dospívání
Veronika Jeníková se narodila 9. října 1964 v Praze do poměrně obyčejného prostředí. Nebyla to dcera slavných herců ani dítě vyrůstající v umělecké elitě. Její dětství mělo spíš civilní, „normální“ ráz – školní povinnosti, kamarádi, první lásky. Přesto už od raného věku bylo patrné, že v sobě nese výraznou dávku přirozeného šarmu a určité nenucené elegance, která ji později před kamerou tolik pomohla.
Nebyla typem dítěte, které by od malička toužilo po reflektorech. K herectví se dostala spíš postupně, téměř nenápadně. V dospívání se začala objevovat před kamerou, a právě tehdy se ukázalo, že její civilnost a absence velkopanských manýrů, je její největší předností.
První kroky před kamerou: Housata
Filmová dráha Veroniky Jeníkové začala velmi brzy. Už v patnácti letech se objevila ve filmu Housata, kde zaujala svou přirozeností a neokázalým projevem. Nebyla to „herečka“ v klasickém slova smyslu, spíš dívka, která jako by ani nehrála, ale prostě byla sama sebou.
Právě tato autenticita ji odlišovala od mnoha vrstevníků. Kamera ji měla ráda, protože nepůsobila naučeně. A režiséři rychle pochopili, že v ní mají typ herečky, která dokáže ztvárnit mladou dívku bez přetvářky: obyčejnou, ale zároveň přitažlivou.
Pozor, vizita: nespoutaná diva
Zlom přišel s filmem Pozor, vizita!(1981). Jeníkové bylo pouhých sedmnáct let, když zde vytvořila postavu Mamky: dívky, která byla drzá, svobodná, trochu provokativní, a přitom zvláštně nevinná.
Její interakce a flirt s Rudolfem Hrušínským coby nezařaditelným světákem Prepslem patří k nejsilnějším momentům filmu. Na Jeníkové bylo cosi nezkrotného: pohledy, úsměvy, drobná gesta. Nepůsobila jako vypočítavá svůdnice, ale spíš jako živelná mladá žena, která si ani plně neuvědomuje svůj půvab.
Z natáčení se tradují historky o tom, jak její bezprostřednost někdy překvapovala i zkušené kolegy. Hrušínský, známý svou profesionalitou, prý ocenil její spontánnost: některé scény působily tak přirozeně právě proto, že Jeníková nehrála „podle pravidel“, ale intuitivně reagovala. Jejich zvláštní spojení udělalo z filmu legendu.
Bony a klid: „Evička, tričko“ a generační symbol
Definitivní zápis do paměti diváků přišlo s filmem Bony a klid (1987). Postava Evičky, přezdívané „Evička, tričko“, se stala ikonou své doby.
Vedle Jana Potměšila vytvořila dvojici, která působila neobyčejně autenticky. Jejich vztah na plátně měl zvláštní křehkost: nebyl to jen příběh lásky, ale i obraz doby, kdy mladí lidé hledali své místo v šedé realitě socialismu.
Jedna z nejpamátnějších scén filmu: moment v novém bytě, kdy mezi nimi vzniká intimní napětí – je dodnes připomínána i díky hudbě skupiny Frankie Goes to Hollywood a jejich hitu The Power of Love. Hudba, obraz i herecký projev zde splynuly v něco, co přesahovalo běžný filmový zážitek.
O to zajímavější je, že mezi Jeníkovou a Potměšilem existovalo určité citové pouto i mimo kameru. Nebyl to bulvární románek, ale spíš blízkost dvou mladých lidí, kteří spolu sdíleli silnou zkušenost – natáčení filmu, jenž se stal generační výpovědí.
Další kariéra: pohádky, televize, seriály
Po výrazných filmových rolích se Jeníková postupně přesunula více k televizní tvorbě. Objevovala se v pohádkách, kde zúročila svůj jemný, přívětivý výraz: často hrála postavy, které byly laskavé, ale zároveň vnitřně pevné.
S přibývajícími lety se stále více prosazovala v seriálech. Její herectví se proměnilo: z dívčí spontánnosti přešlo k vyzrálosti a klidu. Už nešlo o nespoutanou energii, ale o schopnost zahrát emoce s minimem prostředků.
Proměna: od z „krve a mlíka“ ke štíhlosti
V mladších letech byla Jeníková typem ženy „krev a mlíko“ – plnější tvary, zdravý vzhled, přirozená ženskost, větší prsa. Postupem času ale prošla viditelnou proměnou a zhubla.
Důvody nebyly jen estetické. Sama herečka v rozhovorech prozradila, že šlo o kombinaci zdravějšího životního stylu, zdravotního přístupu i osobního rozhodnutí cítit se lépe. Výsledkem byla štíhlejší postava, která však neztratila nic ze své přirozenosti – naopak podtrhla její eleganci.
Současnost
Dnes je Veronika Jeníková herečkou, která působí vyrovnaně a nenápadně. Nevyhledává skandály ani mediální pozornost. Objevuje se v televizních projektech, příležitostně i na divadle, a působí dojmem člověka, který si našel rovnováhu mezi profesí a osobním životem.
Její půvab nezmizel, jen se proměnil. Z dívčí svůdnosti a přitažlivosti se stal klidný šarm ženy, která už nemusí nic dokazovat.
Zdroje:
http://www.csfd.cz/tvurce/1197-veronika-jenikova/
http://www.fdb.cz/lidi/10021-veronika-jenikova.html
http://www.kinobox.cz/osobnosti/20354-veronika-jenikova
http://www.idnes.cz/kultura/film-televize/veronika-jenikova.A
http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity
http://www.csfd.cz/film/2471-bony-a-klid/prehled/
http://www.csfd.cz/film/2473-pozor-vizita/prehled/
