Článek
Asi si to nebudete pamatovat, ale psal jsem vám minulý rok na vaši facebokovou stránku několik hodin po vašem, jak vy říkáte, protestu blízko Malostranského náměstí. Psal jsem vám pod svým jménem, že by bylo dobré namísto sednutí a lehnutí na vozovku ujít několik metrů na náměstí blízko Parlamentu a tam se postavit a říct, o co vlastně žádáte, případně jaké máte plány na provedení požadavku.
Na návrh mi nikdo z vás neodpověděl, a jelikož vaše protesty pokračovaly ve stejném duchu, s největší pravděpodobností jste můj vzkaz nečetli – ale to nevadí. Začalo mě však zajímat něco jiného než vaše forma protestů. A to vy sami.
Chtěl bych vědět, kdo jste.
O co vám jde, to už chápu, a společně se mnou i v mnoha státech okolo víceméně silničáři a galeristé (a jiní) – ale kdo jste vy?
Nevěřím, že jste jenom taková náhodná parta z ulice, která si usmyslila, že změní svět. Na to působíte až moc organizovaně, což vede k dalšímu bodu dohadů o vás, a to že kdo je organizován, musí mít na organizaci a záležitosti s ní spojené od někoho peníze.
Ale to je něco, co se od mé otázky „o“ a „na“ vás vzdaluje. Zajímalo by mě třeba, kde jste zaměstnáni, nebo jestli ještě studujete. Vlastně jde o otázku, kde berete peníze na svůj život. Pokud ovšem dřete osm hodin ve fabrice, případně vykonáváte jinou náročnou práci, a pak jdete demonstrovat, tak to klobouk dolů – a taky pak chápu, že si při demonstraci sednete nebo lehnete.
Snažím se však nemyslet na to, že byste byli zaměstnanci, případně jen číslo na papíru, organizace, která by byla dotována státem, tudíž byste se vlastně stali profesionálními demonstranty ve státních službách. Toho bych se opravdu nerad dožil, protože by tato skutečnost podkopávala trpělivé úsilí vaší nejspíš organizace.
Taky by mě zajímalo, jak vy osobně bojujete proti ničení této planety mimo váš demonstrační čas. Víte, nic ve zlém, ale každý, kdo vaše úsilí sleduje, vidí, že i vy využíváte produktů vytvořených díky síle, proti níž demonstrujete. Jste oblečení, jíte (pokud jenom neolizujete kameny), používáte výdobytky současnosti, a to nejspíše nejen ty průmyslové, ale i ty sociální, což se mi nezdá jako upřímná forma nespokojenosti.
Co Vaši rodiče? Jak jsou na tom. Nejsou to jen další z mnoha, kteří přispívají tomu, proti čemu brojíte – pokud skutečně brojíte vy sami a pouze neplníte příkazy někoho, o kom ani nevíte vše a spíš se upínáte na pouhou představu o něm.
Přestože se říká, že kdo nemá co dělat, tvoří dějiny, musím se zeptat, jaké dějiny to budou. Byla totiž už doba, kdy chodily městem skupinky lidí, které vlastně jenom vyvolávaly nepokoje. Dělaly to ve jménu lepšího zítřku, a co se budete divit, ve jménu zlepšení podmínek pro život. Členy té skupiny jste poznali podle hnědých košil a že jí říkali Sturmabteilung, zkráceně SA.
Nerad bych si myslel, že se historie opakuje, a proto by bylo hezké o vás něco víc vědět. Něco víc, než že upozorňujete na problémy tím, že něco zničíte nebo někoho naštvete, a my všichni to pak za vás zaplatíme.
