Článek
Srovnání Manchesteru United a Sparty - lze to vůbec?
Možná se může zdát, že srovnávat globální kolos s naší lokální značkou není možné.
Nebudeme se na to samozřejmě dívat optikou toho, zda může Sparta Manchesteru konkurovat po finanční stránce nebo množství fanoušků.
Přesto ale paralela mezi oběma kluby v současnosti nekončí jen u rudé barvy (sparťanská rudá a přezdívka Manchesteru - Rudí ďáblové). Oba kluby si totiž prochází fázemi, ke kterým vedly podobné události. Pojďme se na ně podívat blíže.
Co se stalo Manchesteru?
Manchester United patří historicky mezi nejúspěšnější anglické kluby. Obrovská jména na soupisce každý rok, reprezentanti svých zemí i na lavičce.
Beckham, Scholes, Giggs, Neville, Rooney, Best, Keane, Ronaldo, Cantona, van der Sar.. a mohli bychom pokračovat ve výčtu jmen ještě dlouho.
Pravidelný přísun trofejí, který se nastolil zejména v éře mága Fergusona od 90. let minulého století, fanoušky pochopitelně namlsal a ti si tak zvykli, že Rudí ďáblové se dostali na pomyslný vrchol potravního fotbalového řetězce.
Střih.
Konec éry. Po téměř 27 letech končí Sir Alex Ferguson a sezónu 2013/14 už vede United David Moyes a Manchester United dostává první z mnoha ran, které ještě přijdou.
United končí 7. v ligové tabulce (tehdejší optikou nejhorší výsledek v Premier League, která se hraje od r. 1992), Moyes je odvolán, téměř měsíc je dočasným trenérem Giggs a přichází Louis van Gaal.
Nizozemského trenéra se United zbavuje několik dní poté, co vyhrál FA cup. Je nahrazen José Mourinhem, který prakticky ihned vrací klubu alespoň nějaké množství trofejí - byť to nejsou ty nejcennější (FA Community Shield, ligový pohár, triumf v Evropské Lize). Vrací klub i na 2. místo v ligové tabulce. I tak ale na bledě modrého městského rivala ztrácí 19 bodů na 1. místo.
Následující sezóny nezachraňuje ale ani slavný Portugalec a klub přebírá Ole Gunnar Solskjær, následně na 3 zápasy se tam objeví Carrick jako první dočasný manažer, aby to jako druhý dočasný manažer - přebral Ralf Rangnick.
Poslední 2 manažeři jsou Erik ten Hag a současný Ruben Amorim. Oba úspěšní trenéři v Ajaxu Amsterdam, potažmo Sportingu Lisabon.
V tuto chvíli se červená část Manchesteru nachází v lize na 16. místě a večer 21. 5. 2025 prohrála finále Evropské Ligy s Tottenhamem, který je v tabulce o bod právě za Manchesterem na 17. místě.
Tento zápas také ukončil jednu éru - a to tu Tottenhamskou, kdy klub z Londýna neměl žádnou trofej od roku 2008. 6279 dnů dlouhé šňůře - od posledního úspěšného pohárového finále - je tak konec.
Konec lídrů
Sir Alex skončil (podobně jako u nás Karel Brückner u reprezentace) na konci své úspěšné generace.
Postupně končili kariéru Scholes a Giggs, před koncem Fergusona to ještě stihli Neville a van der Sar.
Nemanja Vidić a Rio Ferdinand odešli na volné přestupy, Patrice Evra přestoupil do Juventusu.
Ze „staré“ Fergusonovy gardy zbyli jen ti mladší Carrick s Rooneym.
Týká se to i Sparty? Pokud si vyjmenujeme problémy z roku 2019 (které sám Tomáš Rosický pojmenoval v tehdejším klubovém rozhovoru, který rozebírám v jednom z minulých článků) - dojdeme dnes k těm stejným problémům?
Nekoncepční chování klubu
Vedení Manchesteru nezachovalo chladnou hlavu. Začalo střídat trenéry, každý si vodil své hráče, volil jiný styl fotbalu, skladba týmu nedávala smysl. Téměř každou sezónu začali tvořit něco nového a jiného.
Výsledkem byl - a stále je - úpadek na všech frontách. Aby United přilákali kvalitnější hráče, začali je přeplácet.
Toho přirozeně také začaly využívat kluby o jejichž hráče United stáli a nasazovaly na své hráče vysoké cenovky, protože věděly, že se Manchester nechová chytře, peníze má a rád jim je dá.
Pamatujete si hráče jako Anthony Martial, Marcos Rojo, Ángel Di María, Morgan Schneiderlin, Memphis Depay, Henrikh Mkhitaryan, Fred, Wan-Bissaka, Baily, Paul Pogba, Sancho, Antony..?
Vedení klubu - byznys versus sport aneb obchodní zisk před sportem
Vedení United bylo často kritizováno za to, že dává přednost jiným profitům/projektům než sportovnímu projevu na hřišti. Jak je to myšleno?
Jednoduše tak, že lidé ve vedení vidí daný klub spíše jako obchodní značku, nikoliv jako sportovní projekt.
Výsledkem pak je, že vaše marketingové oddělení sice sbírá chválu, prodáváte dresy jako Baťa cvičky, ale tým na hřišti postupně zaostává. A to opět na všech frontách od A-týmu po akademii. Máte v klubu lidi, kteří přemýšlejí primárně nad vším jiným než nad tím, jak zničit soupeře na hřišti.
Je jistě nádherné mít svůj nákladný obchod na prestižním místě - třeba na letišti. Ale je to rozumné na úkor sportovního hlediska? Co je víc pro fanouška? Nebo si jen Sparta odškrtla fajfku za splnění marketingového cíle?
Nebo by bylo lepší se zaměřit na to, jak úspěšně přejít do moderní éry fotbalu, naučit se používat nové technologie a metody (datová analýza, skauting..) nebo nedej Bože se nejen připojit k davu, ale i určovat tempo a vyvinout vlastní metody?
Mezi neodmyslitelné položky úspěšného a moderního klubu dnes patří i práce s mládeží. Ideálně vlastní. Tu musíte nejen najít (vyskautovat), ale i mít správné lidi k tomu, aby je zvládli vychovat a zapojit do běhu klubu - opět ideálně tak, abyste si našli nové Giggse, Scholese nebo Poborské či Siegly a neodkládali je pouze k ostatním ligovým celkům. Přesto i dnes, když nastoupí odchovanci Manchesteru nebo Sparty, tak pocit, že z nich někdo takový znovu bude, spíše nemáte.
Nutno říci, že ze Sparty snaha - tvořit sportovně nadmíru úspěšný projekt - nikdy vidět nebyla.
Občas se zadařilo, ale že by to byl výsledek dlouhodobé snahy něco měnit? Něco tvořit? Předkola v pohárech vyhrávaly spíše Žiliny, Subotice a Crvené Zvezdy. Vždy přišlo uspokojení příliš brzo nebo tam ty cíle nikdy nebyly. Alespoň myšlené vážně.
Tlak, chaos a atmosféra nedůvěry
Že je něco špatně, pokud by to náhodou vedení nevidělo samo, klubu řeknou vždy fanoušci. Na úspěchy se zvyká snadno, dolů se padá znatelně hůře. I tady si můžeme všimnout mnoha společných znaků mezi oběma kluby.
Cítíte napětí mezi fanoušky a vedením klubu? Podobně jako fanoušci Sparty - si to i ti angličtí rádi vyříkávají nahlas.
Kromě toho, že každý zápas United podléhá absolutní kritice fanoušků, influencerů a médií v globálním měřítku, tak se fanoušci (v roce 2021) šli projevit přímo na hřiště před zápasem s Liverpoolem.
Šlo tak o historicky první zpožděný začátek zápasu v Premier League kvůli protestům fanoušků. Zároveň samotný protest měl velké pochopení od fotbalové veřejnosti. Gary Neville, Roy Keane i ex-liverpoolský Jamie Carragher, kteří komentovali zápas pro Sky Sports, projevili protestování podporu.
Protesty směřovaly primárně na majitele - rodinu Glazerů. V nedávné době menší podíl odkoupil Sir James Arthur Ratcliffe. I on si už ale v březnu 2025 užil protesty fanoušků na svou adresu. Jedná pomalu a nenávidění Glazerové jsou stále ve struktuře klubu.
A nedá se očekávat, že by se davy v Manchesteru včerejším prohraným finále uklidnily.
Tak daleko Sparta ještě není. Hromosvodem je zatím Tomáš Rosický, potažmo jeho bratr a hlavní skaut Jiří a historicky mnoho trenérů a hráčů, které fanoušci opakovaně pranýřovali a předvolávali si i osobně.
Fanoušci Sparty si stále cení toho, že Daniel Křetinský drží Spartu ve finančně kladných vodách.
Ale také ji drží na 6 titulech z 20 možných. V hledišti mu bují praktiky, které s civilizovaným světem nemají moc společného a vrací nás o desetiletí zpět.
Je tak dost možná jen otázkou času, než se budoucí vlna nevole v Praze zaměří už přímo na něj. Přeci jen - oko Křetinského je zaměřeno spíše na byznys, ne na Spartu. Minimálně výsledky a nenaplněný potenciál klubu tomu nasvědčují.
Cítíte i nedůvěru k rozhodnutím klubu? Je každé přestupové okno předmětem frustrace, potažmo smutnou jistotou, že se vlastně nic nezmění? I toto je společné s anglickým velikánem.
Absence sportovní vize
Po odchodu Sira Alexe a ředitele Davida Gilla v roce 2013 zůstala klubová struktura bez sportovního směru.
Dlouho chyběla osoba, která by to celé dala dohromady, možná stále chybí.
Přestupy řídili často lidé, kteří měli mít na starosti něco jiného nebo - v ideálním světě - vůbec nic.
Nakupovali se často hráči na základě jména nebo tlaku fanoušků než podle konkrétní a jednotné vize.
Má Sparta vizi? Tomáš Rosický sice určitou vizi v minulosti měl a několikrát ji říkal. Ve zkratce šlo o projev Arsenalu z jeho éry. Presink, kreativní hra a obléhání soupeřovy branky.
Ale když se podíváte na konkrétní přestupy, na to, jak tito hráči spíše nezapadají, na jejich věk, schopnosti, historii zranění, potenciál k dalšímu prodeji, tak už ta vize tak skálopevně nevypadá.
Naopak to vypadá, že se z ní uhnulo.
Nebo vize zůstala, ale chybí schopnost ji přetavit do funkčního provozu?
Ví vůbec Sparta, co chce?
Dříve chtěla přestupní klub. Tam musíte ale chtít prodávat. Například Vitíkovi byl přestup do Bologni zatrhnut. Bologna vyhrála v této sezóně pohár. Vitíkovi tak zbyly oči pouze pro pláč. O to víc, pokud četl rozhovor s Jindřichem Trpišovským, kde říká, že přece „nebude hráčům šlapat po štěstí“.
Z přestupního klubu tak dost možná sešlo. Nebo si Rosický myslí, že bude prodávat za rakety i hráče kolem třicítky.
Všechno souvisí se vším
Špatná, možná až toxická atmosféra kolem klubu se promítne celým ekosystémem - dotkne se hráčů, realizačního týmu, až se vrátí zase k fanouškovi špatným výkonem na hřišti - ten to dá klubu sežrat a uzavírá tak nekonečný koloběh.
Z klubu srší spíše arogance a zraněné ego než pokora a reálná snaha s tím něco dělat. Na 2 roky se negativa schovala, ale vždy tam byla.
Důsledek? Klub bez směru
Ztráta náskoku před konkurencí
- Někdejší výrok Rosického o tom, že se soustředí pouze na sebe a na ostatní nekouká - se může vrátit jako bumerang.
- František Čupr v klubovém vyjádření říká, že Sparta má stále co nabídnout. Utěšuje tím fanoušky, Křetinského nebo jen sebe?
- Výkony Manchesteru United jsou od roku 2013 velmi špatné. Sem tam sice ukope nějakou trofej, ale celkový výsledek je sestupná tendence. Podoba se Spartou tak může být i v tom, že se žádný z těchto klubů pravděpodobně neobjeví v evropských pohárech. Nebo aspoň ne těch prestižních. Před pár lety nepředstavitelné.
- Porovnání v rámci konkurence na české scéně:
- SKS po existenční krizi završuje 7 mrtvých let titulem v sezóně 2016/17. Za posledních 9 sezón neskončila hůře než na 2. místě (!). Rozdíl mezi SKS a vítězem ligy byl maximálně 7 bodů. U Sparty to je v tuto chvíli -25 bodů na titul.
- FCVP měla po jejím založení právě Spartou (prodej hráčů do FCVP, kteří stáli za počátkem její slávy právě ze Sparty, navíc na dluh!) výkyv pouze 1x, kdy nestála na stupních vítězů, a to v sezóně 2020/21. To skončila na pátém místě. Mimo tuto sezónu skončila za 15 let - 14x nejhůře třetí.
- Sparta se ohání historií. Nejvíce titulů, většinou skončí také do 3. místa, ale také klidně 5. jako v sezóně 2017/18. A výkyvy má z TOP 3 (nebo teď spíše TOP 6) zdaleka největší. Finanční a existenční nestabilita konkurenci posílila po všech stránkách. Spartu uspala.
- I United byli dlouhé roky v klidu. Realita pak ukázala, že klub zdravý není, nefunguje tam vlastně vůbec nic a neumí základní činnosti, které by klub měl umět.
- Budiž Spartě útěchou, že je stále kam klesat a letošní výsledek nemusí být dnem. Nebo i v tom, které činnosti Sparta (ne)dělá, je podobností ještě více?
Neefektivně řízený korporát
- Dlouhotrvající reakce na problémy a přestupy, ale také hledání úspěchu v prodeji značky spíše než v zisku trofejí.
- Důležitější je PR, celková image nebo tlak sponzorů. Výkon na hřišti je upozaděn.
United i Sparta poznávají realitu toho, že bez silné a odborné sportovní struktury se z úspěchu stává náhoda. Připustí si ji? Udělají s tím něco?
- Ostatní kluby si totiž musí své peníze vydělávat prodejem hráčů, znají hodnotu skautů, trenérů i mládeže. A když už vznikají finančně nákladné projekty typu PSG nebo Manchester City, tak se tam dosadí i odborníci, kteří ví, co dělají.
- Pomyslné karty tak Spartě i United z ruky postupně mizely až zbyla jen karta s penězi. A ani ty nejsou nekonečné. United mají poměrně solidní dluhy.
Ztráta identity
- Oba kluby by možná chtěly znovu nějakou najít. Sparta k nálezu identity byla blízko pod Priskem, tým měl sílu, charaktery, trofeje. Tímto rokem se ovšem nikam neposunula, dost možná se dokonce vrací.
- Současnou identitu na sobě výkonnostně táhne už jen Lukáš Haraslín, podobně jako v United Bruno Fernandes. Zbytek buď nechce nebo na to nemá dostatečné kvality.
Sparta momentálně nemá trenéra. Vzhledem k tomu, jaký máme datum, kdy začíná další sezóna, kolik toho Sparta potřebuje sehnat a dát do pořádku - a v neposlední řadě také - jak dlouho trvají sparťanské reakce na přestupovém trhu - bylo už před měsícem pozdě.
Každopádně dotažení trenéra bude jedním z určujících prvků na další sezóny - pokud ho tedy Tomáš Rosický trefí. Historie ukazuje, že zatím velkou úspěšnost ve výběru nemá.
