Článek
Stále nové studie ukazují, že abstinenti mají obecně vyšší riziko úmrtí než příležitostní pijáci, a dokonce i než středně těžcí alkoholici. Nejrozsáhlejší výzkum byl proveden v letech 1988-2006 pod názvem Národní zdravotní studie úmrtnosti (National Health Interview Survey Linked Mortality File). Řada pozdějších studií její výsledky potvrdila. A závěrečná data odpovídala zjištěným statistikám dokonce i tehdy, když se vzalo v potaz, že mezi abstinenty se nachází i početná skupina vyléčených alkoholiků s již podlomeným zdravím. Zkrátka a dobře, nepít alkohol přináší obecně větší zdravotní rizika než jeho konzumace.
Během dlouhodobé studie zemřelo 69 procent abstinentů, 60 procent závislých pijáků a pouze 41 procent těch, kteří pili alkohol příležitostně.
Závěry vyplývající z vědeckých pozorování stran požívání alkoholu byly zprvu šokující jak pro lékařskou obec a odbornou komunitu, tak i pro širokou veřejnost. Vzhledem k dalším potvrzujícím výzkumům však nebyla z jejich strany jiná možnost než akceptovat tyto výsledky jako podložený fakt.
Platí tu však stejné pravidlo jako v podstatě u všeho: Alkohol je dobrý sluha, ale špatný pán. Může být k užitku, ovšem je nezbytné držet ho pevně v rukou. To znamená, že musíme být schopni kdykoliv se vrátit do svého reálného světa a v případě potřeby ho vyřadit na nějakou dobu ze svého života. Každý máme přirozeně jinou toleranci vůči alkoholu, a tak stanovit optimální hranici četnosti i velikosti dávek je veskrze individuální. Co je pro jednoho ještě neškodné či dokonce prospěšné, pro druhého už může být škodlivé a za hranicí zvladatelnosti. Je proto lépe sledovat účinky alkoholu přímo na sobě, než se držet všeobecných doporučení co je ještě v pořádku a co už je moc. A samozřejmě přistupovat ke všem signálům našeho organismu zodpovědně a nebrat je na lehkou váhu.
Po přelomové studii odhalující příznivý vliv přiměřeného popíjení na délku života se následné výzkumy zaměřily na důvody, proč jmenovitě může být konzumace alkoholu přínosem pro lidské zdraví.
Zdravotní užitky alkoholu:
- V mírných dávkách rozšiřuje cévy, jejichž hladký průtok je zásadní pro prevenci srdečních onemocnění.
- Některé druhy alkoholu obsahují vyšší hladinu antioxidantů. Zvláště oslavovaný je resveratrol, který najdeme v největší míře v červeném víně. Dle studií však přináší zdravotní benefity i pití piva, ostatních druhů vín i tvrdého alkoholu.
- Alkohol snižuje stres a úzkost, dává tedy odpočinout přetížené psychice. Platí ovšem opět pravidlo, že je potřeba "umět pít". Aplikovat alkohol způsobem, kdy slouží jako podpůrný prostředek k utápění se v depresi, má opačný účinek.
- Navozuje stav uvolnění, radosti a potěšení. Hormon serotonin navíc urychluje i regeneraci orgánů.
- Alkohol pomáhá začlenit se do kolektivu (pokud se jedná o společenské pití, a nikoliv samotářské napájení se doma v ústraní). Abstinenti mají tedy celkově větší sklon pociťovat osamělost a sociální izolaci.
Hranice mezi zdravým pitím a již riskantní konzumací je velice tenká. Spadnout z první skupiny do té druhé může být otázka chvilky, a proto je dobré si dát čas od času od alkoholu úplně pauzu, abychom se ujistili, že ho pořád ještě zvládáme.
Toto téma je součástí mé nové knihy Emoce jako nejmocnější lék.
Jak se po rozchodu nezbláznit se dočtete v tomto článku.
Zdroje a doporučená literatura: National Library of Medicine
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4100719/
https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-abstinenti-umiraji-drive-nez-lide-holdujici-alkoholu-potvrzuji-vedci-56467
