Článek
LIDSKÉ EMOCE
Ženy jsou považovány za emotivnější pohlaví, to se však vztahuje pouze k jejich vnějším projevům. Emoce máme všichni stejné. Vždy byl ale na muže tlak, aby své emoce neprojevovali navenek, neboť to bylo považováno za projev slabosti. A to dokonce i pozitivní emoce! Coby muž dát najevo pocit štěstí, vděk, radost, lásku či zamilovanost…to dodnes vyvolává ve společnosti hodně rozpaků. Přitom pouze tyto emoce upevňují zdraví, prodlužují život a zvyšují vitalitu = životní sílu!
Jako terapeut zabývající se posledních pět let prakticky výhradně psychosomatikou toto považuji doslova za zločin spáchaný na mužích (i když ve své podstatě si ho muži na sobě spáchali především sami)! Potlačené emoce jsou příčinou většiny zdravotních problémů, neboť když emoci nedoprožijeme a potlačíme ji, usadí se na nám v těle a v průběhu času se projeví nějakým patologickým nálezem.
Muži se v průměru dožívají o 6 let méně než ženy a páchají 4× více sebevražd. Je toto snad známka mentální síly? Nebo je načase zamyslet se nad tím, že muži dělají něco v rámci svého duševního nastavení špatně?
To vůbec neznamená, že muž má přebírat ženské vlastnosti a postupně zženštit - právě naopak, žena zůstane ženou a muž mužem. Jiná možnost ani není přirozená a zdravá, protože z psychosomatického hlediska vzniká rakovina pohlavních orgánů (dělohy x prostaty) právě pokud žena přestane být ve vztahu ženou a muž mužem. Takže ano, co se týče partnerství, tak muž by měl ustát těžké životní situace jako nevydařený vztah, nešťastnou lásku, rozvod…ovšem to neznačí, že by neměl prožívat emoce s těmito událostmi spjaté. Zda je opravdu ustojí, to vůbec není podmíněno tím, že je nedává znát navenek, nýbrž jeho vlastní sebehodnotou = vztahem k sobě.
PRACOVAT NA SOBĚ
Jde tedy jen o to, nenechat se zahnat společenským tlakem do něčeho, co nám škodí a ničí nás. Skutečně sebevědomý a uvědomělý muž (a člověk celkově) totiž nedělá to, co od něj „společnost očekává“, nýbrž si jde svojí cestou a dělá to, co je prospěšné pro jeho tělesné i duševní zdraví a co mu dodá dostatečnou vitalitu na to, aby mohl vést zdravý a plnohodnotný život.
Čili: Kdo je zjevně větší chlap? Ten, který emoci potlačí, nepřizná si ji, nechá si jí zatoxinovat organismus a postupem času bude stále uzavřenější, zahořklejší, až se nakonec duševně sesype…nebo ten, jenž si přizná, že má problém a začne na sobě pracovat (ať sám nebo s cizí pomocí)? Příslušnou negativní emoci doprožije, aby ji poté mohl vyřešit, a především vyléčí důvod jejího vzniku.
Následně může se znovunalezenou životní energií a silnější mentalitou začít tvořit nový, zdravější a plnohodnotnější život.
Zdroje a doporučená literatura: Co nám tělo říká - Miroslav Hrabica, Nemoc jako cesta - Ruediger Dahlke a Thorwald Dethlefsen
