Článek
Pokud politik nějak hlasuje, je běžné, že část lidí mu začne nadávat. Filip Turek občas lidi vyzve k setkání a debatě. Nechme stranou to, jaký politik Filip Turek je, jaké má názory a jaké názory máme my. Já se zkusil zamyslet nad tím, jak by taková debata vypadala a došel jsem k názoru, že by to bylo podobné, jako se bavit s plochozemcem.
Ať si o politicích myslíme, co chceme, většina z nich nejsou takoví hlupáci, za jaké je lidé mají. Nebo ne ve všech ohledech. Pokud si pustíte nějakou debatu Filipa Turka, mluví většinou kultivovaně, má poměrně velký přehled. Znám je především kvůli své vášni k autům a zajímal se i o elektromobily. Díky tomu si nastudoval nemalé množství informací o tom, jak ta auta fungují, jak jsou výhodná, v čem jsou lepší nebo horší. Nastudoval si dále problematiku nabijení elektromobilů, problémy s přenosovou soustavou, výhody a nevýhody různých zdrojů energie a to jak z technického, tak ekonomického hlediska. Díky tomu má nějaký přehled i o tom, jak funguje ekonomika a tak dále. Je to člověk, který se dostane k informacím, ke kterým se normální člověk nedostane, a je tím obklopen ze všech stran v podstatě každý den. Žije si tak ve svém vlastním světě.
Najde se asi pár lidí, které téma zajímá a nastudují si také spoustu věcí, ale většinou to jsou lidé z oboru zaměření na konkrétní problematiku a celkový přehled budou mít menší. Často také nemají přístup k tolika informacím a politik tak bude mít vždy navrch. Ne jen Filip Turek, ale obecně každý politik.
V jakém vesmíru žijí plochozemci?
Plochozemci, stejně jako politici, si žijí ve svém světě. Světě, kde planeta Země není kulatá. Světě, kde neplatí běžná pravidla, jak je známe. Světě, který je větší, než se většině lidí zdá.
Na youtube je možné najít experiment, kde se tři (ve skutečnosti jsou čtyři) lidé postaví českým plochozemcům a zkouší je „umlátit“ argumenty a dokázat, že je Země kulatá.
Dva měli možnost se s teoriemi plochozemců seznámit a připravit si argumenty, ale i tak pohořeli. Jeden byl záskok na poslední chvíli, neměl čas na přípravu a v experimentu se v podstatě jen tak mihnul, protože neměl absolutně žádnou šanci.
Například si můžete připravit argument, že všechna tělesa ve vesmíru jsou kulatá a proč by tedy Země měla být placatá? Tento argument shoří jako papír na tak banální věci, jako že Měsíc je taky placka, která je ale přivrácená k nám.
Můžete si připravit argument o tom, že připlouvající loď na moři nejdříve ukáže stěžeň a až potom zbytek lodi. Oni vám to rozbijí jevem, kdy se někdy zdá, že se lodě vznáší ve vzduchu.
Sám se nevyznám v tom, jak to vysvětlují, jak přesně ta jejich placka funguje a jak funguje celý vesmír, ale vím, že daného člověka argumenty neumlátíte, ale on vám je v podstatě vždy schopen rozbít váš argument a důkaz. Vy vnitřně víte, že to co tvrdí, je hloupost, ale nemáte prostě možnost daného člověka přesvědčit, že to hloupost je.
Jako příklad takové absurdity je návrh posadit plochozemce do rakety a vyslat jej na oběžnou dráhu, aby spatřil zakřivení Země na vlastní oči. Ve zmíněném experimentu nezašli až tak daleko, ale nebyli od toho ani až tak daleko. Přivedli člověka, který ve vesmíru byl. Nebyl to nikdo jiný, než Vladimír Remek. Měli před sebou člověka, který ve vesmíru byl, který viděl zakřivení Země na vlastní oči, ale ani tak je nepřesvědčil. Plochozemci se ptali, jak vysoko vlastně byl a že z té výšky vlastně zakřivení není možné pozorovat.
Já vám naopak mohu tvrdit, že z okna rakety na povrchu Země nevidíte daleko, ale jen relativně blízké objekty, ale jak postupně letíte vysoko, začne se měnit hustota a teplota vzduchu, vidíte dál a díky tomu se začne projevovat optická vada skla a tak se vše, co je daleko, začne zakřivovat. Proto třeba při přiblížení k vesmírné stanici není zakřivení viditelné. Všichni tak nějak cítíme, že to je hloupost. Naše znalosti a zkušenosti a vnímání světa nám říká, že to je hloupost. Ale kdo to umí spolehlivě vyvrátit? Nikdo. Protože nemáme tak obrovský přehled a znalosti a neznáme všechny hlouposti, které plochozemci zkoumají a vyznávají.
Plochozemce tedy argumenty neumlátíte, ať se budete snažit sebevíc. A to dokonce ani když jej opravdu posadíte do rakety a vyšlete jej do vesmíru. V takovém případě možná přesvědčíte toho jednoho, ale ostatní budou tvrdit, že jste ho uplatili, vyhrožovali mu a kdo ví co ještě. Prostě budou věřit, že lže. A dokonce ani jeho nemusíte přesvědčit, protože může věřit teorii, že schválně zakřivíte obraz přes sklo a nebo místo skla máte obrazovky, kde promítáte nereálný obraz.
V čem si jsou tedy podobní?
A přesně takto je to s politiky. Stejně jako plochozemci mají svůj vesmír, kam běžný člověk nedohlédne. A pokud, tak jen na kousek. Běžný člověk nemá šanci vyhrát v debatě s politikem. Ten se vždy může odkázat na nějakou oblast, skutek, čísla, průzkum a podobně, která vy neznáte. Můžete cítit, že to co říká je naprostá hloupost, ale nebudete mít možnost ho umlátit argumenty, protože nežijete v jeho vesmíru a tedy jej neznáte tak dokonale, jako on.
Proto politici mohou plácat hlouposti, které lidem potom zní jako pravda, uvěřitelně, někdy dokonce logicky (stejně jako když se plochozemec snaží vysvětlit, jak funguje například střídání fází Měsíce v jejich vesmíru). Plochozemci často ignorují fyzikální zákony, politici místo toho ignorují nebo popírají běžné zákony (někdy úmyslně, jindy z neznalosti).
Politik má ale oproti plochozemcům jednu obrovskou výhodu. Prakticky vždy do toho zamotá část reality a tím se naprostá hloupost stane ještě uvěřitelnější. I proto je potřeba obnovit důvěru jak v politiky, tak experty, kteří jako jedni z mála mohou politikům opravdu oponovat a kteří se v dnešní době dočkávají snad ještě více nenávisti, než politici.
Pokud jste to dočetli až sem, zkuste do komentáře napsat, zda pokud vám politik řekne, že z jednoho litru benzínu vznikne spalováním v autě skoro 2,5 kg CO2, budete věřit, že to je pravdomluvný politik a nebo politik, který se chová jako plochozemec?
