Článek
Přestože v minulosti různí dobrodruzi šířili zkazky o hadech dlouhých i dvacet metrů, důkazy na podporu svých tvrzení z hlubin džungle nikdy nepřinesli, a skutečně změření hadi tak zůstávají daleko za těmito bombastickými hodnotami. Neověřené zůstávají i některé realističtější a často citované údaje, například o osm a půl metru dlouhé anakondě (největší jedinci mívají jen lehce přes šest metrů) či desetimetrové krajtě mřížkované.
Za nejdelšího volně žijícího hada tak byla až donedávna považována samice krajty mřížkované (Malayopython reticulatus, dříve Python reticulatus) odchycená ve Východním Kalimantanu (na Borneu) s délkou 6,95 m. Minulý týden však organizace Guinness World Records (GWR, česky Guinnessovy světové rekordy) oznámila, že tento více než pětadvacet starý rekord padl.
Krajta mřížkovaná (Malayopython reticulatus), Sulawesi. Ilustrační fotografie.
Koncem minulého roku byla totiž na indonéském ostrově Sulawesi objevena samice krajty mřížkované, která je podle oficiálního měření dlouhá úctyhodných 7,22 metru a váží 96,5 kilogramů. Pokud by navíc had podstoupil celkovou anestezii a zcela se uvolnil, blížila by se podle odhadů jeho délka osmi metrům. GWR však nechce, aby zvířata podobnou riskantní proceduru podstupovala, pokud to není nezbytně nutné.
(Pro upřesnění dodejme, že vůbec nejdelší oficiálně změřenou krajtou mřížkovanou je již uhynulá samice známá jako Medusa, která byla chována v zajetí v americkém Kansas City a měřila 7,67 m. Aktuální rekord se týká hadů žijících ve volné přírodě.)
Krajtu, která dostala jméno Ibu Baron neboli Baronka (a již si můžete prohlédnou na přiloženém videu), si vzal do péče místní ochranář Budi Purwanto, který se prý podobně stará už o několik dalších hadů. A před kým vlastně potřebuje takový obří plaz chránit? Nepřekvapivě před lidmi.
Velcí škrtiči jsou místními obyvateli, ne zcela bezdůvodně, vnímáni jako hrozba nejen pro dobytek a jiná domácí zvířata, ale i pro lidi, zejména děti. Pokud se obří had objeví v blízkosti obydlených oblastí, což se vzhledem k ubývajícím vhodným stanovištím a fragmentaci biotopů stává čím dál častěji, bývá bez milosti usmrcen. Krajty jsou však loveny i pro maso či kůži.
Na závěr doplňme, že krajta mřížkovaná vyskytuje v kontinentální i ostrovní jižní a jihovýchodní Asii, kde patří k hojným druhům hadů. V rámci celého areálu existuje také řada poddruhů této krajty, které se liší zejména zbarvením. Jejím domovem jsou tropické deštné lesy a jiné vlhké lesnaté oblasti, bažiny, mokřady či tropické savany.
Obvyklou potravu představují nejrůznější savci od drobných hlodavců nebo letounů po vetší kopytníky, a dokonce i šelmy. Doložená je například predace medvědů malajských (Helarctos malayanus) krajtou mřížkovanou. Pochutná si však i na ptácích nebo jiných plazech.
Zdroje:
Fredriksson, G. M. (2005). Predation on sun bears by reticulated python in East Kalimantan, Indonesian Borneo. Data Archiving and Networked Services (DANS), 53, 197–200. https://doi.org/10.5281/zenodo.13245017
