Článek
Když se řekne střed Evropy, člověk by čekal jediný bod, který zeměměřiči přesně vypočítali a označili kamenem. Jenže skutečnost je mnohem zajímavější. Za střed našeho kontinentu se označují místa v Litvě, Polsku, na Slovensku, Ukrajině a překvapivě také na mnoha místech v České republice. Jak je možné, že Evropa má tolik středů?
Najít střed kruhu nebo čtverce není problém. Evropa ovšem žádný pravidelný geometrický útvar nepřipomíná. Navíc není úplně jednoznačné ani to, co všechno do Evropy započítáme.
Mají se počítat vzdálené ostrovy? Island? Špicberky? Azory? A kde přesně vést hranici mezi Evropou a Asií?
Právě podle odpovědi na tyto otázky a podle zvolené matematické metody může evropský střed vyjít na úplně jiném místě.
Rusko nám Evropu pořádně natahuje na východ
Při pohledu na mapu Evropské unie by člověk mohl očekávat střed kontinentu někde v Německu, Česku, Rakousku nebo Polsku.
Jenže Evropská unie není Evropa.
Tradiční geografická hranice Evropy vede na východě především podél pohoří Ural, takže k Evropě patří také obrovská část západního Ruska.
A to má na hledání středu zásadní vliv.
Pokud do výpočtu zahrneme evropské Rusko až k Uralu, plocha kontinentu se výrazně prodlouží směrem na východ. Geometrické těžiště se proto posune mnohem dál, než bychom intuitivně očekávali při pohledu pouze na státy Evropské unie.
Právě proto není vůbec tak překvapivé, že jeden z nejznámějších moderních výpočtů skončil až v Litvě.
Jeden z nejuznávanějších středů Evropy leží v Litvě
V roce 1989 provedl francouzský geografický institut výpočet geometrického středu evropského území.
Výsledek ukázal na oblast Purnuškės a Bernotai, přibližně 25 kilometrů severně od litevské metropole Vilniusu.
Dnes jde o jeden z nejčastěji uváděných geografických středů Evropy.
Ani o něm však nemůžeme říct, že jde o jediný a definitivní bod. Jiná definice hranic kontinentu nebo jiná metoda výpočtu totiž může dát jiný výsledek.
A přesně to se v minulosti mnohokrát stalo.
Svůj střed Evropy mají také Slováci
Velmi známého kandidáta najdeme překvapivě blízko nás.
U obce Kremnické Bane na středním Slovensku stojí nedaleko gotického kostela sv. Jana Křtitele kámen označující geografický střed Evropy.
Místo leží přibližně na souřadnicích 48°44′38″ severní šířky a 18°54′48″ východní délky.
Slovenský střed Evropy patří k těm známějším a stal se také turistickou zajímavostí.
Ani tady ovšem nejde o jediný mezinárodně nezpochybnitelný bod. Jde o jeden z výsledků založených na určitém způsobu vymezení evropského kontinentu.
A tím se dostáváme do České republiky, kde je situace ještě pestřejší.
Dyleň: český střed Evropy spojený s Napoleonem
Asi nejromantičtější český kandidát leží v Českém lese nedaleko Mariánských Lázní.
U hory Dyleň stojí na česko-německém pomezí mohutný žulový kámen připomínající údajný střed Evropy.
Podle místní tradice měli toto místo za střed kontinentu označit kartografové Napoleona Bonaparta. Kudy z nudy uvádí, že kámen stojí jihozápadně od vrcholu Dyleně a tradice jej spojuje právě s napoleonským měřením. Různé prameny se ovšem rozcházejí v dataci této události, takže je lepší celý příběh chápat především jako historickou tradici než jako nezpochybnitelný vědecký výpočet.
Přesto je Dyleň asi jedním z českých míst, kde člověk nejsnáze získá pocit, že skutečně stojí „uprostřed Evropy“.
Kouřim má střed, který lze určit na metr přesně
Úplně jiný případ představuje Kouřim ve Středočeském kraji.
Nedaleko města se protíná:
50. rovnoběžka severní šířky
a
15. poledník východní délky.
Tento bod bývá označován jako astronomický střed Evropy.
Česká astronomická společnost místo v roce 1995 ověřila a vyměřila. Skutečný průsečík se nachází v polích východně od Kouřimi. Přímo na kouřimském náměstí na něj od roku 2010 upozorňuje památník.
Tady tedy skutečně máme naprosto přesný bod:
50° N, 15° E.
Jenže ani to z Kouřimi nedělá geografické těžiště evropského kontinentu. Jde o astronomicky významný průsečík zeměpisných souřadnic.
Lišov: „věčné místo“ českých zeměměřičů
Další evropský střed najdeme nedaleko jihočeského Lišova.
V lese poblíž rybníka Koníř leží Locus perennis, v překladu „věčné místo“.
Jedná se o významný historický nivelační bod českého zeměměřictví. Dodnes bývá označován také jako střed Evropy. Město Lišov toto pojmenování používá například při tradičním Běhu kolem středu Evropy.
Opět tedy nejde o geometrický střed celého evropského kontinentu, ale místo má skutečný historický a geodetický význam.
Tajemný Melechov na Vysočině
Další český kandidát leží na Vysočině.
Vrch Melechov nedaleko Ledče nad Sázavou bývá označován za jedno z nejstarších míst na našem území spojovaných se středem Evropy.
Podle různých pramenů zde měl dokonce stát kámen označující evropský střed. Dnes už ho však zřejmě nenajdeme, případně není známo jeho přesné umístění.
A ani tím český seznam nekončí.
Střed Evropy v Brně nebo u Třebíče?
Za evropský střed byla v různých dobách označována také další česká a moravská místa.
V seznamech se objevují například Břežany nad Ohří, Brušperk, okolí Třebíče, Znojma či Žďáru nad Sázavou, ale dokonce také brněnský Zelný trh.
Česká republika tak může bez velké nadsázky tvrdit, že má středů Evropy hned několik.
Každý ale vznikl jiným způsobem.
Tak kde tedy střed Evropy skutečně je?
Nejpřesnější odpověď možná není příliš uspokojivá:
Záleží na tom, co přesně slovem „střed“ myslíme.
Pokud hledáme geometrické těžiště evropského kontinentu podle jednoho z nejznámějších moderních výpočtů, dostaneme se do Litvy severně od Vilniusu.
Pokud použijeme jinou historickou metodu, můžeme skončit na Slovensku.
Pokud hledáme astronomický bod založený na poledníku a rovnoběžce, můžeme zamířit ke Kouřimi.
Pokud nás zajímá historie a napoleonská legenda, nabízí se Dyleň.
A pokud nás láká historie evropského zeměměřictví, můžeme navštívit Locus perennis u Lišova.
Možná je tedy nakonec nejzajímavější právě skutečnost, že Evropa nemá jeden všeobecně uznávaný střed.
Záleží na hranicích, ostrovech, Rusku, použité matematice i na tom, co vlastně chceme měřit.
A Češi si to pro jistotu pojistili tím, že mají kandidátů hned několik.
