Článek
Tož, aj já Vám teďkaj šeckým napíšu, jak su na tém, né enonom z očima, myslím v životě v důchodě, jak aj tá stará pani píše.
Já asi nejsu tak starý, jak ona, ale ty dvě 66 - ky se ně docela líbijů.
Hnedkaj z kraja, sa omlůvám, že nepíšu po pražsky, ale po našém. Su Moravák, ze všeckým pohromadě, teda zatým a děvčice sa ně lůbijů furt. Možná právě proto, že doma žádnů nemám, aj dyž bych chťél. Zkůšal sem už šecko, aj ty na tém intérštérnetě, ale nic. Baby už nejsů asi žádné. Zkusím Vám to řéct. Né, že nejsů, osoby s tým iným přirozéním, ale baby už asi vyzdechaly. Né úplně fšecky, ale skorem. Totkaj sem jednu potkal, tož sem se jí zeptal, esli by se mnů nechtěla chodit. Co chodit, bývat se mnů v mojém domečku. Od téj doby ju nemožu potkat, asi sa nekam odstěhovala, aj s tým psiskem, co chťél zežrat toho mojého. Býl asi hladný, nebo mněl stejnů povahu s paničků. Dybych tak na nejaků natrefíl, hnedkaj bych si ju přivédl dom. Nemosela by nic dělat, enom, by mosela byt babů. Usmívat by sa mosela, dávat ně každé ráno, čistů a voňavů košelu, kontrólovat ně trénky, zvnitřku. Hladit by ně mosela, po téj holéj hlavě a říkat, jak ňa lůbí. Enom by nesměla čarovat, jedině v kuchyni a večér v posteli. Barák by sa svítil, jak by byla čistotná a pracovitá. Děcka by jí mosely říkat babičko a ně dědáčku. Včílkej je šecko jednodušší, tož bych na tém kávoravu, jí kaféčko vaříl. Teplo z tych plynů, by nás hřálo skrz ty radiátory, no krása nesmírná. Barák by sa svítíl a baba by sa mohla na to enom dívat, jak by ten můj vysavač robotek, jak já mu říkám - Přítel, vyligotal každé smítko z pod pelecha a všady tak. Včílkej majů všecí přítela, nebo naruby a nemožu sa v tém vyznat. No baba z gulama, či chlap z dudama? Ona by měla svojého robotka - myslím sa to menuje teďka robertek. Taléřky by sa mosela naučit neumývat, ale dávat, dávat do téj umývačky. Taky je vybrat a né rozbíjat. Bicygl by mosela mět z domu, ale dámský, bez téj štangle a bez motóra, aby měla nožky jak trnožky. Né ty ždůsky, co majů iné baby, místo noh. Byla by vytrénovaná jak tá Kratochvílová a silná. Silná by mosela byt, dyž já vlezu do vany, aby ně pomohla vytahnůt, dyž já nemožu vylézt. Taky by měla umět číst, já mám rád, dyž sa před spaním čte, jak tým děckám, co sa z nás na starosť stanů. Mohla by sa dívat na televizu, enom ale na teho NOÉLA, tam nedávajů žádné blbosti, co by sa mohla naučit. Dyž by automatycky prala, mosela by byt enom nalehko, jak u potoka a bez gatěk, aby si ich zbytečně nenamáčala. Naučila by sa rozfůkat větřík mojéj sušírny, žádné kolky a věšání - myslím prádla. Taky by měla dovolené zpívat, ale buď folklór, nebo bigbít, iného nechcu. Večér by mněla oči jak fijalky, vykůpaná a voňavá.
Tož tak bych to chtěl, ale myslím, že ani TRAMP by ně to neslíbíl splnit. No nic tak, zas příště.
