Článek
Mohyla byla nalezena při archeologických vykopávkách u dálniční trasy mezi městem Hradec Králové a obcí Sadová, asi 88 kilometrů východně od Prahy, na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
Archeologové se domnívají, že mohyla pochází ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. To z ní činí jednu z prvních pohřebních památek, jaká kdy byla v Evropě nalezena. Výzkum se provádí od roku 2022.
„Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,“ přibližuje význam nálezu PhDr. Petr Krištuf, Ph.D. z katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Ukázalo se, že mohyla je asi 190 metrů dlouhá a v nejširším bodě 15,1 m široká, delší osou orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad.
„Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,“ uvedl v prohlášení archeolog UHK Petr Krištuf.
Kromě dvou centrálních pohřbů v mohyle, kde byli pravděpodobně pohřbeni vysoce postavení členové pravěké komunity, která mohylu postavila, se podle příspěvku na Facebooku nacházelo poblíž asi 30 hrobů, které pocházejí z přibližně stejné doby.
Mohyla představovala základ pohřebiště, které se postupně rozrůstalo. Pohřbívání zde mohlo pokračovat i několik staletí.
Jedna osoba byla pohřbena s keramickou nádobou. Druhý centrální pohřeb obsahoval pět opracovaných kusů pazourku, včetně hrotu šípu s ostrou čepelí. V prostoru mohyly se podařilo objevit minimálně 4 pohřby.
„Součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývá jen jeden, maximálně dva pohřby. Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,“ pokračuje Petr Krištuf.
„První výsledky ukazují, že monumentální mohyla zde stála dlouhá staletí a v její blízkosti se odehrávaly pohřební a rituální aktivity místních lidí,“ řekl Krištuf. „Bylo to důležité rituální místo a mezník v krajině té doby.“
„Z mohylového pláště se již nic nezachovalo, což je ale běžné, protože většina mohyl tohoto období leží v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu, zpravidla se v tomto žlabu mají nacházet stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy, avšak v případě této mohyly jsme tento doklad zatím nenalezli,“ poznamenává vedoucí terénního výzkumu Mgr. Sylva Tichá Bambasová.
Na archeologickém výzkumu se podílí katedra archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Skupina STIK ze Slovinska, Archaia, z.ú. a Archeologické centrum Olomouc.
https://www.uhk.cz/cs/filozoficka-fakulta/ff/aktualne/archeologove-filozoficke-fakulty-uhk-objevili-nejdelsi-pravekou-mohylu-v-evrope
