Článek
Někteří lidé mají na ostatní vliv už jenom tím, že se ocitnou v jejich společnosti. Celkově jsou milí a hodní, ale otravní. Nezáleží na tom, jaké pocity tento člověk zrovna v danou chvíli prožívá, ať už to je smutek, radost, hněv - vždy působí na ostatní stejně.
V dospělosti je nedůvěra k příjemným lidem často posilována osobní zkušeností. Existuje řada nepříjemných získaných zkušeností: zrazený přítel, milovaný člověk, který vás zradil, „přející“ kolega v práci, který vás při první příležitosti podrazil - v životě se vyskytne spousta nepříjemných situací. To stačí na to, aby citlivější člověk začal být podezřívavý ve styku s novými lidmi.
V psychologii existuje teze: člověk často nemá rád vlastnosti, které sám má. Carl Jung řekl, že existují „stínové vlastnosti“. Člověk je nechce rozpoznat, takže když se setká s podobnými aspekty u někoho jiného, mimovolně reaguje.
Ale může to být i naopak. Expert na komunikaci Michael Cunningham si je jistý, že lidi někdy dráždí věci, které nezapadají do jejich vlastního světonázoru. Například schopnost otevřeně mluvit o svých úspěších a být na ně hrdý nemusí být pochopena člověkem, který považuje skromnost za svou hlavní prioritu. To znamená, že chování není namířeno proti vám, ale porušuje některé zásady.
Někteří lidé jako by vyzařovali něco pozitivního. Když se s nimi setkáte, je vám v jejich přítomnosti dobře, doslova vykouzlí úsměv na tváři. Naopak jiní, po vstupu do místnosti, vytváří těžkou a chmurnou atmosféru. Tomu se říká „afektivní přítomnost“.
Ve studii Noaha Eisenkrafta a Hillar Anger Elfenbein je tento efekt spojován s tím, že životní styl formuje emocionální zabarvení osobnosti. Například někdo, kdo se často zlobí, bude u lidí vyvolávat napětí a úzkost, i když je veselý a dobře komunikuje.
„Problém s laskavostí spočívá v tom, že se zdá, že k ní lidé začali mít podezření. Laskavost je v nejlepším případě vnímána jako slabost nebo ženskost; v nejhorším případě je laskavost vnímána jako tenká vrstva zlomyslnosti,“ píše klinická psycholožka Tara Cousineau.
Důvod, proč se nám zdají někteří lidé otravní, může někdy spočívat v nás, ne v nich samotných. Odpověď hledejte ve vašich emocích. Do společnosti může vejít někdo, na koho se upne pozornost a vy se můžete cítit osamoceně, nepříjemně. Příčinou může být žárlivost i ztráta pozornosti.
Klinická psychoterapeutka Karen Arlachová říká, že milí lidé, kteří nedodržují obecně uznávané normy nebo nezapadají do obvyklého rámce chování, mohou být odpudiví. Například sedět blízko cizích lidí a zahájit rozhovor od srdce k srdci není ve společnosti příliš akceptováno.
A někdo, kdo to dělá, může být velmi otravný a někdy u partnera vyvolává úzkost. I když samotné jednání a chování se zdá v pořádku.
https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0956797610364117?journalCode=pssa
https://www.thesap.org.uk/articles-on-jungian-psychology-2/about-analysis-and-therapy/the-shadow/
https://sci-hub.ru/10.1007/978-1-4757-9354-3_9?ysclid=md50d5loh2444227180
https://www.newharbinger.com/blog/self-help/how-we-can-stop-being-suspicious-of-kindness/
