Článek
V létě někteří lidé špatně spí. Může to být horkem, ale také tím, že mnozí chodí spát pozdě. V zimě nedostatek světla může negativně ovlivnit kvalitu spánku. Naopak v létě prodloužený slunečný den s velkou dávkou denního světla může způsobit stejné, ne-li mnohem horší problémy.
Prodloužená doba denního světla může způsobovat únavu, pomalejší reakce, snížené kognitivní funkce a dokonce deprese. Obzvláště lidé se zvýšenou úzkostí jsou náchylní k problémům se spaním.
Spánek je nedílnou součástí našeho celkového zdraví a pohody. Doba spánku, po které se člověk cítí odpočatý a dobře připravený na nový den, je 7 až 9 hodin. Dlouhodobý nedostatek spánku negativně ovlivňuje metabolismus, včetně endokrinního a imunitního systému a vede ke zdravotním problémům, jako je inzulínová rezistence a záněty. Přispívá k rozvoji chronických chorobných stavů, včetně cukrovky, vysokého krevního tlaku a srdečně-cévních onemocnění a duševních poruch.
Určité osobnostní rysy jsou predisponujícími faktory pro nespavost. Přestože mechanismy a osobnostní rysy, přispívající k nespavosti, nebyly zatím dostatečně prozkoumány, výzkumníci z různých zemí nezávisle zjistili, že lidé charakterizovaní vysokou mírou neurotismu a konzervatismu jsou ve vztahu k novým zážitkům náchylnější k nespavosti.
Neuroticismus je osobnostní rys, který měří predispozici člověka k negativním emocionálním stavům, jako je úzkost, podrážděnost, smutek a výbuchy hněvu. Tito jedinci bývají citlivější na stres, častěji prožívají úzkost a mají potíže s adaptací na stres, uvádí časopis Journal of Sleep Research (Evropská společnost pro výzkum spánku).
Vztah mezi neurotismem a poruchami spánku způsobuje především úzkost, kterou tito lidé často zažívají; tím se narušuje normální spánek a zpětně dochází ke zvyšování úzkosti. Začarovaný kruh.
Nekvalitní a krátký spánek je spojován se zvýšeným rizikem vzniku zdravotních potíží. Proto vědci provedli průřezovou studii, která zkoumala vztah mezi určitými bílkovinnými zdroji, dostatečným příjmem stopových látek a vitamínů a kvalitou spánku. Výzkum byl proveden v Singapuru a sledoval část dospělé populace ve věku 50 až 75 let.
Randomizovanou studií bylo zjištěno příznivé působení hořčíku, který významně zlepšil subjektivní i objektivní parametry nočního odpočinku. Mezi další složky stravy, významně ovlivňujícími kvalitu spaní, patřil vitamín B12, zvyšující sekreci melatoninu. Vitamíny B6 a B9, působící jako koenzymy, ovlivňují syntézu serotoninu a jsou rovněž nezbytné pro hlubokou regeneraci. Vědci navíc měřili hladiny zinku a mědi v krvi a zjistili, že i množství těchto stopových prvků v těle úzce souvisí s tím, jak dobře se v noci vyspíme.
Nedostatek hořčíku, vitamínů a dalších látek, spojených s regulátory zdravého stárnutí, jako je například enzymový protein SIRT6, který je účinným regulátorem nespavosti, je obvykle způsoben nedostatečným příjmem v potravě, uvedl časopis Nutrients. Zvýšené hladiny zinku v séru byly spojeny s nižším rizikem poruch spánku.
Je důležité, abychom věnovali velkou pozornost svému zdraví a udržovali si stabilní psychoemoční stav během dlouhých denních hodin. Pravidelný spánek, cvičení a umírněnost ve všem nám pomohou vyhnout se nežádoucím následkům a plně si užít léto.
