Článek
Jste příliš pečliví, nebo sami kvůli dokonalosti nestíháte termíny? Zjistěte, jaký je rozdíl mezi pedantem a perfekcionistou.
Jsem ve své podstatě perfekcionista. Až na to, že občas slevím ze svých požadavků a například odevzdám článek, který jsem si měl ještě několikrát přečíst a upravit.
Totéž je to například s řemeslníky, které si najímám. Někteří rozhodně nejsou pečliví a mé neustálé připomínky, že bych to chtěl jinak a lépe, zcela ignorují. Vzhledem k tomu, že sehnat dobrého řemeslníka za rozumnou cenu je problém, občas jsem nucen smířit se s mnohem horším výsledkem, než jsem čekal. Představy některých lidí se zkrátka nekryjí s mými, a ani příslib prémie za dobrou práci s takovými nehne.
Někdo si řekne: no jo, pedant. Nepříjemný zákazník, tomu se nikdy nezavděčíte. Jenomže nejsem pedant, mám jen sklony dělat všechno pořádně, a samozřejmě předpokládám, že za peníze to udělá i někdo jiný. Ale možná jsem spíš pečlivý.
Pečlivost je totiž dovednost, díky které děláte svou práci s péčí a jste pozorní k detailům. Pečlivý člověk je schopen dodržovat do puntíku pokyny, kontrolovat kvalitu své práce a vyvarovat se chyb. Pečlivost je důležitá všude tam, kde je potřeba pracovat přesně a zodpovědně.
Ale pak je tu přehnaná pečlivost: puntičkářství. Puntičkář je jedinec, který je nadměrně důsledný, trvá na tom, aby každá věc měla své místo. Nedopustí se sebemenší chyby, protože všechno jednání či konání má svůj řád. Má na sebe a své okolí velké požadavky. Pečlivost je dobrá vlastnost, ale puntičkář často znepříjemňuje život nejen okolí, ale i sobě.
Pojmy pedant a perfekcionista mnohým splývají do jednoho, oba se obvykle používají synonymně. Rozdíl mezi nimi je ale zásadní. Uvedu dva příklady.
Pedant dokonale uspořádá knihy podle abecedy, velikosti a barvy hřbetu. Jeho cílem je bezchybný pořádek. Zaměřuje se na proces a dodržování pravidel, pokynů, termínů. Jednoduše řečeno: pedant je šťastný, když všechno jde podle plánu. Pedant bude spokojen, pokud práci dokončí přesně podle předpisů, i když výsledek nebude dokonalý.
Naopak perfekcionista dokáže porušit všechna pravidla a termíny, aby dosáhl bezchybného výsledku. Klidně bude psát knihu 10 let, dokud každá kapitola nebude z jeho pohledu precizní. Cílem je bezchybný výsledek. Perfekcionista je šťastný, když výsledek předčí všechna očekávání.
Pedant často používá perfekcionismus jako nástroj, zatímco perfekcionista používá pedantství k dosažení ideálu. Jejich hnací síly jsou však zcela odlišné.
Pedant bývá natolik pečlivý, že je v profesionálním prostředí vysoce ceněný. Projevuje vysokou efektivitu v rutinních a systematických úkolech, tam, kde jiní ztrácejí soustředění při monotónní práci. Je efektivní tam, kde jiní obvykle zklamou. Není pro něj problém zpracovat obrovské množství dat a vést velice pečlivé záznamy. Nejenže se neunaví, ale nachází skutečné potěšení z nastolení a udržování dokonalého pořádku v procesech. Pokud pedant řekne, že něco udělá do pátku, tak to do pátku také udělá. A udělá to přesně tak, jak bylo dohodnuto. Nezapomene na zadání, nezmešká termín, nezanedbá úkol.
Existují profese, kde je cena za chyby extrémně vysoká. A v tom jsou pedanti opravdová esa. Mohou to být auditoři, právníci, redaktoři a korektoři, kteří zachytí sebemenší nepřesnosti v textech, nebo technici letového provozu, na jejichž pozornosti závisí lidské životy. Jsou nepostradatelní tam, kde je vyžadována bezchybná přesnost.
Když se pedantství stane nadměrným, vede to vede to k rigiditě – obtížím s adaptací na nové situace. Člověk se zasekne v detailech, není schopen se rozhodovat a bolestně reaguje na sebemenší odchylku od plánu. To vyvolává úzkost, workoholismus a komunikační potíže. V extrémních případech se může rozvinout obsedantně-kompulzivní porucha.
Jejich motto zní: „Pokud existuje pravidlo, musí se dodržovat. Pokud pravidlo neexistuje, musí se vytvořit a dodržovat.“
Pokud vám touha po pořádku pomáhá žít a pracovat, je to vaše síla. Pokud vám narušuje život, způsobuje neustálý stres a ničí vaše vztahy, je na čase zamyslet se nad sebou.
