Článek
Stres, zejména chronický stres, negativně ovlivňuje celkovou pohodu. Lidé, kteří ho zažívají pravidelně, špatně spí a trpí zhoršením chronických onemocnění. Mnoho lidí zahání stres jídlem, obzvláště sladkým.
Nadměrné požívání sladkostí vede k zvyšování hmotnosti. To, kromě jiného, zhoršuje problémy s duševním zdravím. Najít strategii, jak tento stav zmírnit, není snadné a vypnout stres lusknutím prstů je naprosto nemožné.
Proto je nejlepší vybírat potraviny, které jsou stejně chutné, ale přitom obsahují méně kalorií a způsobují pocit sytosti.
Gastrointestinální trakt (zažívací ústrojí) a mozek vzájemně komunikují. Střevní bakterie v mikrobiomu jsou schopny produkovat neurotransmitery, molekuly, které ovlivňují mozek a jeho funkce. Rozmanitost a rovnováha mikrobiomu určuje, jak dobře se cítíte.
V určitých situacích – například při dodržování určité diety, nemoci nebo užívání některých léků – může být rovnováha mikroflóry narušena, což vede k problémům s duševním zdravím. Nedávný vědecký výzkum ukazuje, že je zcela možné ovlivnit složení mikrobiomu stravovacími návyky a s nimi i duševní zdraví.
Pro mozek člověka je jedinou potravou cukr, konkrétně glukóza. Denně spotřebuje okolo 20 procent energie. Prvotní logika je tedy jíst dostatek cukru, aby byl mozek dobře vyživován a v kondici.
Proč nám ale odborníci na výživu a lékaři nedoporučují vysoký obsah cukru v potravě? Pokud jíme hodně přidaného cukru a hladina krevního cukru se neustále zvyšuje, neznamená to, že mozek bude fungovat lépe. Přebytek glukózy, kterou organismus vyrábí ze sacharidů v potravě, může znamenat například poškození menších cév v mozku a ovlivnit průtok krve; po čase se snižují naše kognitivní schopnosti.
Potrava je nezbytná pro udržení homeostázy (nezbytné podmínky pro fungování a existenci organismu). Skladba potravy ale také ovlivňuje biochemické procesy, a ty zpětně ovlivňují naše chování: mozkové procesy včetně kognitivních schopností na vysoké úrovni, jako je sociální rozhodování, jak uvádí americká vědecká studie, publikovaná v PNAS (The Proceedings of the National Academy of Sciences).
Autoři ve studii dospěli k závěru, že strava s převažujícím vysokým obsahem rychlého občerstvení, ultrazpracovaných potravin, sladkostí a rafinovaných sacharidů zvyšuje riziko úzkosti, dokonce deprese. Naopak strava bohatá na celozrnné výrobky, ovoce a zeleninu, libové maso, ryby a mléčné výrobky riziko deprese snižuje.
Středomořská strava je považována za nejprospěšnější pro duševní zdraví a je obecně uznávána jako jeden z nejzdravějších způsobů stravování na světě. Její dodržování nejen pomáhá předcházet rozvoji deprese, ale také zlepšuje pohodu těch, u kterých je toto onemocnění již diagnostikováno. Je to tím, že obsahuje značnou část esenciálních mastných kyselin prospěšných pro srdce, cévy a mozek, takzvané Omega-3 mastné kyseliny. Ty snižují úzkost i depresi.
Hlavním zdrojem Omega-3 jsou tučné ryby, například losos, pstruh, sardinky, tresčí játra, krevety, vlašské ořechy, olivový olej, lněná semínka, chia semínka.
Pocit úzkosti může snížit i konzumace probiotik, například fermentovaných mléčných výrobků, nakládané zeleniny a potravin bohatých na hořčík a zinek. Probiotika mají ochranný účinek proti symptomům sociální úzkosti s vyšším genetickým rizikem a neuroticismem.
Podle vědců můžete přidáním zdravých potravin do svého jídelníčku rychle pocítit zlepšení nálady a duševního stavu.
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165178117301981
https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1620245114
