Článek
Střevní mikrobiom tvoří přibližně 39 až 100 bilionů mikroorganismů, které mají jako domov celý náš střevní trakt, především tlusté střevo. Provází nás doslova celý život, vyvíjí se s námi a prochází změnami od narození až do smrti. Tento mikrobiom obsahuje kromě bakterií také viry (virom), houby a plísně (mykobiom) a parazity (eukaryom).
Střevní mikroorganismy se vyskytují ve stovkách druhů a jejich geny 150krát převyšují počty genů v buňkách, tvořících lidské tělo.
Kromě střevního mikrobiomu, který má zásadní roli, jsou velice důležité rovněž ostatní mikrobiomy, osídlující všechny epitelové povrchy a místa našeho organizmu, jako například mikrobiom kůže, dýchacích cest, dutiny ústní a urogenitálního traktu. O tom, kde všude se v nás nachází mikrobiomy a jakou hrají roli v našem zdraví se můžete dočíst v knize, která vyšla nedávno v Gradě pod názvem „Mikrobiom a zdraví“. V této knize najdete širokou základnu českých odborníků, teoretiků i klinických lékařů, zabývajících se zkoumáním úlohy lidského mikrobiomu ve zdraví a při vzniku a vývoji nemocí.
„Střevní mikrobiom se může časem měnit, záleží na tom, co jíme, s kým se stýkáme a samozřejmě na prostředí, v kterém žijeme,“ říká profesor doktor Dario Riccardo Valenzano, vedoucí výzkumné skupiny z Fritz Lipmann Institute (FLI) v Jeně v Německu.
Výzkumy z FLI prokázaly, že střevní mikrobiom je úzce spojen se stárnutím a s mnoha nemocemi, spojenými s věkem. Studie dokonce naznačují příčinnou souvislost mezi poklesem rozmanitosti (takzvané diverzity) mikrobiomu a stárnutím.
Rozmanitost společenství organismů ve střevním mikrobiomu je pro zdraví lidí velmi důležitá pro klíčový vztah s imunitním systémem, protože diverzifikovaná mikrobiota se podílí na správném vývoji imunitních reakcí (ve střevu se nachází až 70 % imunitních buněk).
Mikrobiom je dynamický systém mikroorganismů. Z velké části je ovlivněn prostředím, ve kterém žijeme, hygienickými návyky, samozřejmě stravou a dalšími faktory životního stylu, jako je spánek, pohybová aktivita či stres, ale také frekventovanou léčbou antibiotiky. Širokospektrá antibiotika dovedou střevní mikrobiom velmi poničit.
Narušená rovnováha střevního mikrobiomu (dysbióza) vede k zvýšené propustnosti střeva pro toxiny, složky mikrobů, patogeny a nestrávené částice potravy. Následně pak dochází k aktivaci složek imunitního systému a ke vzniku chronického zánětu, který přechází u někoho dříve, u jiného později, do nejrůznějších druhů nepřenosných civilizačních chorob jakými jsou např. nemoci metabolické (obezita, cukrovka), kardiovaskulární, autoimunitní, neurodegenerativní, nemoci psychické (deprese, poruchy příjmu potravy i autismu), ale i onemocnění nádorová.
Střevo obsahuje obrovské množství nervových buněk (neuronů). Proto se ne nadarmo střevu říká „druhý mozek“. Fascinující je propojení mikrobiomu střeva s mozkem, kterému se říká osa mikrobiom-střevo-mozek. Komunikace mezi střevem a mozkem je obousměrná.
Nebýt střevního mikrobiomu, přijdeme o spoustu velice prospěšných mikrobiálních produktů metabolitů, které jsou pro lidské tělo užitečné. Velmi důležitým metabolitem prospěšných bakterií jsou takzvané mastné kyseliny krátkého řetězce, které mají široké spektrum blahodárných účinků. Střevní mikrobiota produkuje také protisrážlivý vitamin K. Stejně tak značnou část kyseliny listové, pomáhající tvořit nové buňky, například kůži, vlasy a nehty. Ve střevní mikrobiotě se tvoří i značná část řady vitaminů.
Ve střevě se tvoří rovněž několik neuroaktivních faktorů, tzv. neurotransmiterů, přenašečů vzruchů, například GABA, kyselina gama-aminomáselná, kontrolující spánek a pocity bolesti, nebo tryptofan, jehož jednou z metabolických cest je přeměna na serotonin, který potlačuje úzkost a depresi.
V roce 2019 byla založena Česká mikrobiomová společnost jako součást České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Na jejím webu můžete najít mnoho zajímavých informací o tom, jak pečovat o svůj mikrobiom. Mezi základní doporučení zdravého životního stylu patří jíst stravu s dostatečným množstvím vlákniny (zelenina, luštěniny, ovoce), potraviny obsahující prospěšné bakterie (probiotika), například živé jogurty, kysané výrobky, kvašenou zeleninu. Důležitý je dostatek spánku a pohybu na zdravém vzduchu.
Stejně tak je prospěšné vyhýbat se vysoce průmyslově zpracovávaným potravinám a zbytečnému podávání antibiotik.
Na webu zároveň najdete aktuální a užitečné informace o komerčních analýzách mikrobiomu, o probioticích a o tom, aby lidé kvůli reklamám nevyhazovali peníze za to, co nepříliš funguje.
Článek byl konzultován a odborně upraven ve spolupráci s editorkami knihy Mikrobiom a zdraví: MUDr. Dankou Eklovou a profesorkou MUDr. Helenou Tlaskalovou-Hogenovou, DrSc.
https://www.mikrobiom-cms.cz/stanoviska-cms/analyza-mikrobiomu-uvod-do-problematiky/
