Článek
K oteplování planety již bylo mnoho napsáno. Existují vědci, kteří přisuzují oteplování Země lidem, vypouštějícím nadměrné množství oxidu uhličitého, vodních par a dalších skleníkových plynů. Najdeme ale i vědce, kteří odmítají přijmout, že za oteplování mohou lidé. Pokud připustíme pravdu první skupiny, pak Green Deal upřednostňuje kolektivní vinu před řádově malou skupinou lidí.
Z uvedeného výzkumu vyplývá, že téměř 90 % lidí nemůže ovlivnit 10 % nejbohatších, kteří způsobují výrazné oteplení Země. V tom případě není „kolektivní vina“ na místě, protože omezení vypouštění skleníkových plynů se těchto 10 procent nejbohatších obyvatel planety vůbec nedotkne.
Proč by měli běžní lidé platit za něco, za co nemohou? Vlastně proč by mělo i těch 10 procent lidí, způsobujících oteplení, platit? Má vůbec smysl platit za vypouštění skleníkových plynů, pokud nebudou omezeni ti, kteří za to mohou?
Vědci porovnávali emise skleníkových plynů jednotlivých zemí a jejich obyvatel. Studie zjistila, že necelých 10 % nejbohatších lidí na planetě vypustí do ovzduší tolik emisí, jako polovina lidstva z chudších regionů, píše se ve vědecké zprávě.
Bohatí lidé, kteří vydělávají alespoň 42 980 eur ročně, způsobují oteplení planety Země až 8krát rychleji než ostatní lidé. Extrémní vypouštění emisí se převážně vztahuje na nejbohatší lidi v USA.
Je velice alarmující, že pokud by celý svět měl emise nízké, jako chudších 50 % lidstva, globální teploty by zůstaly blízko úrovní z roku 1990. Nejzávažnější dopady změny klimatu mezitím neúměrně pociťují nejchudší a nejzranitelnější lidé.
Jen v USA je vyprodukováno tolik emisí, které způsobují zdvojnásobení extrémních teplot ve „zranitelných regionech“ po celém světě. Naopak chudší země mají obvykle velice omezené zdroje na adaptaci k rostoucí četnosti vln veder a sucha.
V dalším zjištění amazonský deštný prales čelil během studovaného období v letech 1990 až 2000 trojnásobnému nárůstu pravděpodobnosti sucha, z nichž většinu opět způsobilo nejbohatších 10 % světové populace. Pokud by v těchto letech celý svět vypouštěl do ovzduší stejné množství emisí, kolik vyprodukovalo 10 % nejbohatších lidí, průměrná teplota by se zvýšila o 12,2 °C.
Tento nárůst je však po celém světě rozložen nerovnoměrně, některé země trpí změnou klimatu mnohem více. Například Amazonie v roce 2020 čelila o 2,1krát více extrémním teplotám než v roce 1990 kvůli emisím jediného procenta nejbohatších obyvatel USA, Číny, EU a Indie. Další silně postiženou oblastí je jihovýchodní Afrika.
Určitým řešením by bylo přerozdělování části bohatství těm, kteří se musí vypořádat s následky, přestože na nich nemají žádnou vinu. Jenomže tím se exhalace nesníží, ze znečišťování se bohatí nemohou vykoupit, tím Zemi nepomohou.
Ke studii vědci použili klimatologický obor atribuce. Autor studie Carl-Friedrich Schleussner vede výzkumnou skupinu Integrovaných dopadů klimatu (ICI). Studie využívá datovou sadu o nerovnosti příjmů a bohatství ze Světové databáze nerovnosti.
