Článek
Vědci zjistili, že mozky lidí s vysokým inteligenčním kvocientem (IQ) bývají vysoce integrované, s neurálními cestami spojujícími vzdálené oblasti mozku, zatímco mozky méně inteligentních lidí si staví jednodušší, kratší cesty. Ale nikdo neví, proč některé mozky konstruují mnohem delší spojení než jiné.
„Když pochopíme mozkové mechanismy, které jsou základem inteligence, je teoreticky možné, že tyto mechanismy mohou být vyladěny tak, aby se zvýšilo IQ,“ řekl Richard Haier, Ph.D., neurovědec a emeritní profesor na Kalifornské univerzitě v Irvine, který se zabývá studiem inteligence. Poprvé v historii lidstva řekl: „Koncept, že lze zvýšit inteligenci, je rozumný.“
Jaký by byl život a společnost, kdybychom se najednou všichni stali řekněme dvakrát inteligentnějšími?
Pro jednoduchost si představíme, že místo průměrného IQ 100 by to bylo 200.
Vědci sice tvrdí, že číslo 200 zdaleka neznamená dvojnásobnou inteligenci, protože stupnice IQ nezačíná na nule, a kromě toho testy nejsou navrženy pro tak vysoké skóre. Pro představu nám stačí znásobení inteligence dvakrát.
Podle profesora Earla B. Hunta, bývalého emeritního profesora psychologie na Washingtonské univerzitě a prezidenta Mezinárodní společnosti pro výzkum inteligence by přibližně jedna osoba z 10 miliard měla IQ 200.
Při současné světové populaci přes 8 miliard (profesor zemřel 12. dubna roku 2016, tehdy bylo na světě 7 miliard lidí a z toho vycházel) dnes může nebo nemusí existovat jedna taková osoba a v každém případě není její identita známá.
Profesor tvrdil, že vyšší inteligence, kterou definuje jako schopnost učit se rychleji a více si pamatovat, by byla v individuálním měřítku velmi výhodná. Zažít svět s vyšším IQ může být pro většinu lidí zajímavější. Mohlo by je bavit více číst, mohli by mít větší hloubku uznání pro určité věci a větší vhled do života.
Společnost by z masového zvýšení inteligence neměla takový prospěch jako jednotlivci. Přestože lidé rádi svádějí vinu za sociální problémy na lidskou nevědomost a hloupost, vědci tvrdí, že odstranění těchto faktorů by nevedlo ke vzniku harmonické společnosti. Větší inteligence nejde ruku v ruce s větší schopností spolupracovat.
„Inteligence je nezávislá na osobnosti a emocích. I kdyby měl každý IQ 200, měli byste přesně stejný rozsah osobností jako nyní, a protože to je určující faktor v tom, jak dobrá je vaše společnost, nebudete nutně mít lepší společnost,“ řekl profesor Haier.
Přesto by byla velmi dobrá šance, že lépe fungující mozky by nám pomohly vynalézt technologie k vyřešení některých našich větších problémů. Logika tkví v tom, že 100 velice chytrých inženýrů přijde s pozoruhodnou inovací dřív, než deset. Pravděpodobně by to vedlo k vyřešení některých aktuálně neřešitelných problémů.
Podle profesora Hunta existují důkazy, které naznačují, že mnoho lidí, pokud by byli výrazně chytřejší, by ztratilo víru v Boha.
„To dává smysl. Můžeme věci poznat buď rozumem, nebo můžeme přijmout něco na základě víry. Kdybychom se všichni stali velmi dobrými uvažovateli, pravděpodobně by došlo k malému posunu k upřednostňování uvažovaného před vysvětlováním fenoménu života na základě víry,“ napsal profesor Hunt.
