Článek
Finanční gramotnost znamená porozumět financím a zacházet s nimi tak, aby byly pro člověka prospěšné. K finanční gramotnosti patří tvorba osobního rozpočtu, spoření na budoucnost, založení a ovládání bankovního účtu, znalost v oblasti pojištění, investování a schopnost spočítat si, nakolik jsou různé úvěrové produkty odlišné.
Přínos finanční gramotnosti je zásadní pro dobrá rozhodnutí, jak nakládat co nejefektivněji se svými financemi. Říká se, že neznalost neomlouvá. V případě financí to platí dvojnásob. Pokud někdo udělá zásadně špatné finanční rozhodnutí, může to mít vliv na značnou část jeho života. Finanční gramotnost vede k pravděpodobnosti, že budete umět sestavit svůj nebo rodinný rozpočet a budete schopni nastavit si splnitelné finanční cíle. Zároveň budete přistupovat k zásadním životním volbám s mnohem větší jistotou a nebudete ovlivněni nepředvídatelnými výsledky.
Konsolidace (strategie reverzního rozpočtu) je základ. Nejprve zaplaťte sami sobě. Mějte přehled o měsíčních příjmech a výdajích, všechny pohledávky plaťte včas. Určete si reálné krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, odkládejte si část příjmů na později.
Životní úroveň netvoří příjmy, ale výdaje
Výdaje rozdělíme na nezbytné a zbytné. Nezbytné výdaje jsou jídlo, nájem, platby za energie, pojištění i splátky dluhů. Na nezbytné výdaje by se mělo vyčlenit 70 % příjmů, nezáleží na výši příjmů. Zbytné výdaje jsou ty, které lze omezit, nebo se bez nich úplně obejít. Protože každý máme jiné potřeby, hranici mezi nezbytnými a zbytnými výdaji nelze stanovit, je to na každém jednotlivci nebo rodině. Může jít například o některé hygienické potřeby, prací prostředky, oděvy, různé opravy, ale i cigarety, alkohol a drahé zmrzliny, dokonce i dovolenou. Samozřejmě i předražené občerstvení na trzích.
Finanční odborníci doporučují odkládat si stranou 30 % příjmů. Z toho 20 % jako rezervu na nečekané a mimořádné výdaje, jako je nenadálá oprava auta, výměna pračky, ledničky, tekoucího bojleru, ale rovněž na investici do tepelného čerpadla či fotovoltaiky. Zbývajících 10 % příjmů použijeme na plnění dlouhodobých přání. Ať už je to cesta kolem světa, koupě lodě, nebo koupě či výstavba domu nebo bytu. Mezi dlouhodobé cíle patří i spoření na penzi.
Víme, že nechat ležet peníze na účtu nebo ve slamníku je špatně, hodnota peněz se znehodnocuje. Přispívá k tomu především inflace, kdy se opakovaně zvyšují ceny většiny zboží a služeb. V obchodě nakoupíte za stejnou částku méně, než jste byli zvyklí. Abychom zachovali hodnotu svých peněz, je potřeba je investovat, a to ideálně tak, aby výnos převyšoval inflaci.
Investiční společnosti rozdělují typy investorů na defenzivní, kdy absolutní prioritou je ochrana finančních prostředků a výnosy obvykle nepřevyšují inflaci. Konzervativní investor požaduje garanci investovaných prostředků a mírné překonání inflace. Balancovaný investor chce méně rizikové finanční nástroje, které překonají inflaci o 2 až 3 % ročně. Dynamický investor preferuje rovnoměrné rozložení všech aktiv, ale požaduje rizikové investice do 40 % investovaných prostředků. Klient, požadující maximální zisk i za cenu vysokého rizika je agresivní investor. Jeho přáním je překonat inflaci o 4 % a víc s rizikem meziročního poklesu jeho portfolia i o více než 30 %.
Známý investiční trojúhelník nám udává vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou. Likvidita je rychlost dostat se k investovaným financím.
Důležité je nevsázet všechno na jednu kartu, diverzifikace rizik. Investice rozložte do více rozdílných investic. Další diverzifikací je nevsázet na jediný bankovní ústav.
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/financni-a-ekonomicka-gramotnost/ota-negramota/co-byste-si-meli-zapamatovat/index.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramotnost
https://www.amundi-kb.cz/jak-zacit/proc-investovat/typy-investoru
