Článek
Jaroslav Foglar byl představitel moderního skautingu v Čechách. Pod přezdívkou Jestřáb vedl velkou část svého života skautské oddíly. Narodil se 6. července 1907 v Praze, v Novém Městě v Benátské ulici číslo 3.
První zkušenosti se skautingem získal Foglar v lednu 1924, kdy získal přezdívku Jestřáb. Asi proto, že byl odvážný hazardér, který první zkušenosti se skautingem získal v 34. skautském oddíle v Praze. V létě odvážně vyjel s několika hochy na tábor k Ledči nad Sázavou, poblíž pozdější legendární Sluneční zátoky. Jeho odvaha se projevila i tak, že tento jeho první tábor byl vlastně ilegální.
Bez povolení lesní správy, bez jakýchkoliv zkušeností, doslova bez jakéhokoliv vybavení. Jen proto, že byl poblíž před rokem u strýce na návštěvě a lokalita se mu líbila. Netušil, jak se takový tábor staví, jak se vede. Neměl žádné předchozí zkušenosti, přesto to zkusil.
Tento tábor, který později pojmenoval Tábor v Zátoce neznáma, neměl moc velkou naději na přežití. Prostě malý skautský oddíl odjel vlakem na místo, o kterém se Foglar doslechl, že je tam někde poblíž jiný skautský tábor a že je tam překrásná příroda.
Tábor nemohl fungovat a neskončil by dobře, kdyby Foglar, Jestřáb, nenarazil se svými hochy při cestě podél řeky Sázavy na jiný skautský oddíl, pražskou pětatřicítku, kterou tehdy vedl Ladislav Rački. Pětatřicítka právě tábor balila a Jestřábova skupina jej po domluvě převzala tak, jak byl postaven. Od Račkiho Jestřáb převzal funkční tábor včetně dobrých rad.
Poté byl 34. skautský oddíl sloučen s 2. oddílem a vznikla pražská Dvojka, již zcela pod Foglarovým vedením. Pražská Dvojka fungovala bez přerušení do konce 20. století. Foglar předal oddíl svému nástupci až ve svých 80 letech v roce 1986. Oddíl vedl celých 60 let.
Zakladatelem českého skautingu byl Antonín Benjamin Svojsík, český středoškolský pedagog, učitel tělocviku. V létě v roce 1911 navštívil v Anglii skautský tábor. Skauting ho doslova pohltil. Po roce tento styl pobytu v přírodě přizpůsobil českému prostředí a vydal knihu Základy junáctví. V témže roce se stal skautským náčelníkem a uspořádal první tábor v historii české země poblíž Lipnice nad Sázavou. Stal se členem světového skautského výboru a docentem skautingu na Karlově univerzitě.
Na Antonína Svojsíka pak navázali další, včetně Jaroslava Foglara.
Jaroslav Foglar byl velice zapáleným skautem, který rychle získával zkušenosti. Stal se redaktorem časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed. V době mezi Mnichovem a nacistickou okupací vznikly Rychlé šípy, komiks na pokračování, vydávaný v časopisu Mladý hlasatel.
Zrodil se fenomén, který zasáhl tisíce čtenářů. Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka se stali nejen komiksovými hrdiny. Rychlé šípy byly námětem k filmům a divadelním hrám. Příběhy byly plné dobrodružství a přátelství začaly být velice rychle populární. Původní obrázky byly vytvořeny ilustrátorem Janem Fischerem.
Časopis Mladý hlasatel byl nacisty zakázán. Po válce byly komiksy znovu publikovány v časopisech Junák a Vpřed. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl komiks opět zakázán.
Rychlé šípy se objevily opět až v letech 1968, ilustrace byly od Marka Čermáka. Rychlé šípy to neměly lehké. Během normalizace byla Foglarova tvorba opět zakázána, povolena byla v roce 1986, poslední příběh Rychlých šípů byl napsán v roce 1989.
Postava Jindry Hojera byla inspirována členem Foglarova skautského oddílu, mnohé příběhy Rychlých šípů jím byly inspirovány. Foglar nikdy neprozradil skutečná místa, kde se příběhy odehrávaly, a tím dodal Rychlým šípům tajemnou atmosféru.
Rychlé šípy, stejně jako další Foglarova tvorba, jsou dodnes symbolem čestnosti, přátelství a odvahy, které byly v každé době ceněny. Jsou to symboly hodnot, které vyzývají k následování.
https://www.skautskanadace.cz/kdo-byl-jaroslav-foglar
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jaroslav-foglar-94
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jun%C3%A1k_%E2%80%93_%C4%8Desk%C3%BD_skaut
