Vegetarián, vegan nebo všežravec?

Pokud však uvažujete o přechodu na více rostlinný způsob života, můžete se cítit nejistě, který z těchto životních stylů by lépe vyhovoval vašim individuálním okolnostem. Kromě toho mnoho mýtů a mylných představ obklopuje debatu o veganství vs. vegetariánství, což ztěžuje informované rozhodnutí.

Podle Vegetariánské společnosti vegetariánská strava vylučuje produkty ze zvířat, jako je maso, drůbež, zvěřina, ryby a korýši, stejně jako hmyz, želatinu, živočišné syřidlo, živočišné tuky. Místo toho vegetariáni mají tendenci zakládat svá jídla na ovoci, zelenině, obilí, luštěninách, oříšcích a semenech. Pokud jde o konzumaci jiných živočišných potravin (zejména mléčných výrobků, medu a vajec), do značné míry závisí na typu vegetariánství.

Existuje několik různých typů vegetariánů:

· Lacto-ovo vegetarián se vyhýbá masu, ale jí mléčné výrobky a vaječné výrobky

· Lacto vegetarián se vyhýbá masu a vejcím, ale jí mléčné výrobky

· Ovo vegetarián se vyhýbá všem živočišným produktům kromě vajec

· Pescatarian nejí maso nebo drůbež, ale konzumuje ryby

· Flexitarián je vegetarián „na částečný úvazek“, který příležitostně jí živočišné produkty

Veganská strava je někdy považována za podtyp vegetariánské stravy. Podle Vegan Society veganská strava vylučuje všechny živočišné potraviny, včetně masa, drůbeže, zvěřiny, ryb, měkkýšů, vajec a mléčných výrobků, stejně jako všechny živočišné deriváty, jako je želatina, karmín, med, pepsin, šelak, albumin, syrovátka, kasein a některé formy vitamínů. Myšlenkou veganství je vyhnout se všem formám vykořisťování a krutosti zvířat. Vegani mají tendenci zakládat svá jídla na ovoci, zelenině, obilí, luštěninách, oříšcích a semenech, ale potřebují používat určité doplňky stravy, aby se vyhnuli jejich potenciálním nedostatkům. Vysoce aktivní vegani mohou také potřebovat investovat do veganského proteinového prášku, aby doplnili svůj příjem bílkovin.

Veganství a vegetariánství mají mnoho společného. Obě tato hnutí zdůrazňují potřebu chránit zvířata před ublížením, i když rozsah těchto přesvědčení se může lišit. Vegani i vegetariáni se zcela vyhýbají masu a zaměřují se na rostlinnou stravu. Oba stravovací vzorce také umožňují konzumaci rostlinných alternativ masa, mléčných a vaječných alternativ, stejně jako doplňků stravy, alkoholických nápojů, kávy a čaje.

Podívejme se blíže na některé z klíčových rozdílů mezi veganstvím a vegetariánstvím.

Dobré životní podmínky zvířat

Pro mnoho vegetariánů a veganů je to základní faktor v jejich stravovacích preferencích. Přestože dobré životní podmínky zvířat jsou hlavním důvodem, proč se vegetariáni i vegani vyhýbají konzumaci zvířecího masa, mohou se lišit v míře, v jaké považují živočišné produkty za přijatelné.

Vegetariáni obecně souhlasí s konzumací živočišných produktů, jako jsou vejce a mléko, pokud byly vyrobeny etickým a udržitelným způsobem. Mnoho veganů se vyhýbá konzumaci živočišných produktů úplně.

Veganství je často považováno za životní styl, přičemž mnozí odmítají koupit jakékoli předměty, které obsahují přírodní kůži, vlnu, hedvábí, včelí vosk, mýdla, latex nebo kasein. Staví se také proti kosmetice a dalším výrobkům, které byly testovány na zvířatech. Naopak některým vegetariánům tyto důvody nemusí vadit.

Jak vegani, tak vegetariáni jsou velmi konkrétní v tom, co jedí a jejich důvody proč, ale pro vegany to má tendenci být spíše životním stylem než jen dietní preferencí. Veganství je často považováno za aktivistické hnutí a povzbuzuje lidi, aby se hlasitě zabývali ochranou životního prostředí a právy zvířat.

Mnoho lidí je stále více znepokojeno změnou klimatu a dopadem svého životního stylu na životní prostředí. Z tohoto důvodu více lidí snižuje příjem masa nebo mléčných výrobků ve snaze snížit svou uhlíkovou stopu, ušetřit zásoby vody a pomoci snížit znečištění ovzduší spojené s chovem zvířat. Podle systematického přehledu publikovaného v časopise Sustainability je veganská strava považována za lepší pro planetu než vegetariánská nebo všežravá strava.

Jedním z největších rozdílů mezi veganskou a vegetariánskou stravou je jejich nutriční hodnota. Vzhledem k tomu, že tyto stravovací návyky jsou založeny na různých skupinách potravin, většinou neposkytují stejné množství nebo kvalitu makro- a mikro živin. Například recenze publikovaná v časopise Nutrition Reviews porovnávající nutriční hodnoty všežravé, vegetariánské a veganské stravy zjistila, že veganská strava má tendenci trvale dosahovat vyšších hodnocení než vegetariánská, pokud jde o jejich kvalitu a poměr živin. Je to většinou kvůli skutečnosti, že pravděpodobně obsahují mnohem méně nasycených tuků, cholesterolu a cukrů, ale zato více vlákniny a fytonutrientů.

Naopak vegani mohou mít potíže se získáním dostatečného množství vápníku, železa, zinku, vitamínu D, vitamínu E nebo esenciálních omega-3 mastných kyselin. Některé mikroživiny, jako je vitamín B12, prakticky neexistují v rostlinných potravinách a je třeba je doplňovat.

Několik studií ukázalo, že rostlinná strava je pravděpodobně účinnější než všežravá strava při dosahování výsledků hubnutí. Jedna studie publikovaná v časopisu Nutrition měřila úbytek hmotnosti u jedinců s nadváhou, kteří byli náhodně přiřazeni k různým nízkotučným a nízkoglykemickým dietám. Veganští účastníci byli nejúspěšnější při snižování tělesného tuku.

Existuje několik faktorů, které mohou přispět k nástupu a progresi rakoviny. Kouření, konzumace alkoholu, obezita a nízká úroveň fyzické aktivity. Ale to, co a jak často jíme, může být rozhodující, pokud jde o tvorbu nádorů, a rostlinná strava je v popředí prevence rakoviny.

To, co se děje v našem gastrointestinálním traktu, má širokou škálu důsledků pro fungování celého těla a strava je jedním z nejdůležitějších faktorů při určování našeho zdraví střev. Bylo prokázáno, že rostlinná strava podporuje růst dobrých střevních bakterií a reguluje kritické funkce střeva, většinou kvůli vysokému obsahu vlákniny a množství protizánětlivých polyfenolů. Vzhledem k tomu, že vegetariáni konzumují mléčné výrobky, které mají probiotické vlastnosti dle článku publikovaného v časopise Gut Microbes, významně prospívají zdraví střev. Nesní ale trpět laktózovou intolerancí, která může způsobit křeče v břiše, nadýmání, průjem, nevolnost a plynatost. Tento stav je způsoben převážně problémy s trávením laktózy, ale může se také vyvinout samostatně u jedinců s úzkostí nebo syndromem dráždivého tračníku.

Jak se naše kostra mění v průběhu času, do značné míry závisí na dvou faktorech: stravě a fyzické aktivitě. Mnozí tvrdí, že rostlinná strava postrádá dostatečné množství živin, které pomáhají udržovat dobrou minerální hustotu kostí, jako je vápník a vitamín D.

Podle článku publikovaného v Current Opinion in Endocrinology & Diabetes and Obesity, vegani a vegetariáni, kteří se ujistí, že splňují doporučené denní příjmy těchto důležitých živin, nevykazují žádné problémy se zdravím kostí. Jiné studie však naznačují, že zejména veganská strava může mít škodlivý účinek na kostru, zejména u žen, například po veganské stravě mohou mít nižší hustotu kostní hmoty než vegetariáni a všežravci, což je vystavuje vyššímu riziku vzniku osteoporózy. Další studie v BMC Medicine zkoumala výskyt místně specifických zlomenin kostí u veganů a vegetariánů. Výsledky ukázaly, že vegani jsou vystaveni vyššímu riziku poškození kostí, zejména pokud jde o častější zlomeniny kyčle.

Mnoho lidí tvrdí, že veganská nebo vegetariánská strava při čekání dítěte je velmi nezodpovědná. Výzkumníci z časopisu Nutrients provedli důkladný přehled dostupné literatury a navrhli, že rostlinná strava, pokud je dobře vyvážená a pečlivě naplánovaná, nepředstavuje žádné riziko pro těhotné ženy a nemá žádný negativní dopad na vývoj plodu.

Podle systematického přehledu publikovaného v Critical Reviews in Food Science and Nutrition, pokud kojící ženy dodržují dobře vyváženou stravu, jsou schopny produkovat mateřské mléko vysoké kvality, bez ohledu na typ zvolené stravy.

Mladé tělo potřebuje širokou škálu živin, aby mohlo správně růst a vyvíjet se. Existují případy veganských a vegetariánských dětí trpících podvýživou a vážným poškozením vývoje.

Čím více omezuje strava a čím mladší je dítě, tím větší je riziko nedostatku výživy. Obzvlášť zásadním problémem je nedostatek, množství a kvalita bílkovin, železa, zinku, selenu, vápníku, riboflavinu (vitaminu B2), vitamínů A, D, B12 a esenciálních mastných kyselin.

Veganské děti jsou obzvláště citlivé na nedostatečný příjem a/nebo nadbytek vlákniny a dalších složek, které dítě ve vývoji potřebuje.

Lidé jsou obecně všežravci, ale v dnešní době si můžete vybírat stravu dle vlastního uvážení, a samozřejmě i obsahu svých peněženek. Rozmanitosti se meze nekladou.