Článek
V časopisu Nature byl 19. června 2024 uveřejněn zajímavý článek. Vědci zjistili, že v orné půdě ubývá uhlík a naopak v atmosféře je ho příliš mnoho ve formě oxidu uhličitého. To není nic nového. Co ale nové je, jak zamezit úniku uhlíku z půdy.
Bez oxidu uhličitého by stěží existoval život na Zemi v dnešní podobě. Místo dnešních průměrných 15 °C by bylo kolem -19 °C. Pravdou ale je, že další oteplování planety už nemusí být žádoucí. Fotony ze Slunce (různě energetické sluneční záření) dopadají během dne na Zemi, kde se mění na dlouhovlnné záření. To už ale skleníkové plyny z většiny nepropouští zpět do vesmíru. Dochází ke skleníkovému efektu a k akumulaci tepla mezi Zemí a atmosférou. Nárůst oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů způsobuje oteplení zemského povrchu.
Zemská atmosféra je složena z přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku. Pouhé jedno procento tvoří ostatní plyny, jako je oxid uhličitý, argon, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové množství dalších plynů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) oxid uhličitý (CO2) tvoří zhruba 0,041 procenta atmosféry.
Naopak v půdě uhlík ubývá díky zemědělským postupům zpracovávání orné půdy. Jeden odhad naznačuje, že od vzniku zemědělství před asi 12 000 lety se z horních 2 metrů půdy ztratilo asi 133 miliard tun uhlíku, přibližně 8 % celkového organického půdního uhlíku. Odhadem k jedné třetině této ztráty došlo od průmyslové revoluce v 19. století.
Co tedy studie navrhuje? Neorat!
Vědci navrhují nepřevracet půdu pluhem, dokonce ani nekypřit. Místo toho vytvořit v půdě úzký kanál nebo otvor a do něj rostliny nebo semena zasadit. Zbytky po loňské sklizni, jako je strniště, stébla a stonky, na poli zůstanou. Tím se v podstatě nenaruší půdní struktura a na poli zůstane více organického uhlíku. Zatím jsou výsledky smíšené. Nejvíce uhlíku zůstává v teplejším a vlhčím klimatu, proti chladnějšímu a suššímu.
Související metoda je namísto pletí, nebo se zbavování plevele chemicky, vedle hlavní plodiny pěstovat takzvané krycí plodiny, které plevel překryjí. Tím se nejen udrží uhlík v půdě, ale dokonce jeho koncentrace roste. Například nechat zarůst vinici trávou zvýší objem uhlíku až o 23 procent za pět let.
Rovněž lze použít proces zesíleného zvětrávání, kdy se do půdy přidávají rozemleté silikátové horniny, například čedič. V těchto rozemletých minerálech je velké množství hořčíku a vápníku, které reagují s atmosférickým CO2 za vzniku uhličitanů. Ty buď v půdě zůstávají, nebo rozpuštěné odtékají vodními toky.
Námitky, že bez orby polí se půda příliš utuží, nadměrně se namnoží hlodavci, kteří zemědělce připraví o značnou část úrody, nebo dojde ke změně pH půdy, při které některé rostliny chřadnou nebo nerostou, neobstojí. Zřejmě bude třeba nejprve zemědělství zničit a pak se vrátit k osvědčeným tradicím. Slepě naslouchat příznivcům Green Dealu zřejmě nebude ta nejlepší cesta.
https://www.nature.com/articles/d41586-024-02036-x?utm_source=Live+Audience&utm_campaign=c11700db61-nature-briefing-daily-20240625
https://chmibrno.org/blog/2019/09/04/je-co2-znecistujici-latka/
https://www.climate.gov/news-features/understanding-climate/climate-change-atmospheric-carbon-dioxide
