Článek
Korzár, pirát, bukanýr. Dost lidí si myslí, že jsou to slova stejného významu pro loupežníka na lodi. Jenomže je to jinak.
Loupež, únos, vražda. Tomu, kdo tohle dělá, se obvykle říká bandita. Ovšem pokud má loď? Tak je to prostě pirát. Plachty pirátských lodí jsou obvykle černé a na hlavní vlajce, která se vyvěšuje, když piráti útočí, jsou samozřejmě zkřížené hnáty.
Nebuďme škodolibí, někomu v mysli může vytanout partaj, která má ve znaku také černou pirátskou vlajku, ale doufejme, že se jedná o jiný případ. Jak píšu, musí tam být loď. I když, mottem České pirátské strany je slogan „Internet je naše moře“. Jistá podobnost by tu byla.
Charismatický Dlouhý John Silver, Jack Sparrow. Znáte je z filmů a knih. Ve skutečnosti neexistovali, jsou to fiktivní postavy. Zato Černovous, Kapitán Kidd, kapitán Drake, Grace O'Malleyová nebo proslulá dvojice Anne Bonnyová a Mary Readová byli pravými obávanými námořními lupiči.
Sir Francis Drake, zvaný jako kapitán Drake, byl výjimka, a ne jediná. Na příkaz královny Alžběty I. drancoval španělská města a dokonce bojoval proti obrovské flotile 130 španělských lodí, která byla součástí neúspěšného pokusu o invazi do Anglie a svržení královny v roce 1588. To už se ale dostáváme od pravých pirátů k bukanýrům.
Bukanýři byli piráti, kteří ničili španělská loďstva a města ve prospěch různých evropských států, převážně britského království. Jako odměnu si obvykle nechávali většinu uloupených peněz a zboží, dokonce i otroků. Někteří z nich byli neuvěřitelnými boháči. K typickým bukanýrům patřil Henry Morgan. Jeho podobizna z etikety na láhvi dobrého rumu je pro příznivce tohoto moku dobře známá.
Korzár je pojmenování piráta, který ovládal především Středozemní moře. Jinak mezi korzáry a bukanýry nebyl rozdíl, opět byli financováni z lupu, který získali napadením a obvykle zničením lodi nepřátelské mocnosti. Korzárské lodě nebyly považovány za součást ozbrojených sil státu. Byli to vlastně značně nezávislí piráti, drancující nepřátelské lodě jménem státu, který je najal.
Korzáři napadali cizí lodě ne na základě finanční motivace, to je ovšem velice diskutabilní, ale na základě vlastenectví. Proto v 17. století byli bukanýři a korzáři považováni za válečné zajatce a ne za zločince, piráty. I když, tento právní fakt tehdejší doby obvykle dodržován nebyl.
V dobrodružném filmu Nezkrotná Angelika vstupuje Angelika na palubu královské galéry, aby našla svého manžela, hraběte de Peyrac. Ve Středozemním moři je napadena piráty. Poté se Angelika vrhá přes palubu. Netuší, že vládce pirátské lodi, obávaný Rescator, je ve skutečnosti její manžel. Joffrey de Peyrac neváhal a královskou loď na důkaz své lásky zapálil.
Ve své době to byl obrovský hit, který způsobil nefalšované šílenství a z představitele Roberta Hosseina udělal idol dívčích a ženských srdcí. Vždyť která z nich by nechtěla být Angelikou a potkat nějakého Joffreyho, který je ochoten pro ni zapálit loď?
Piráti byli zobrazováni ne jako vrazi a loupežníci, ale někdy byli vykreslováni jako poměrně sympatičtí lidé. Přesně tak o nich píší spisovatelé Daniel Defoe a Robert Luis Stevenson. Jací byli doopravdy? Skutečnost zkresluje čas. Úsudek si udělejte sami.
