Hlavní obsah
Věda

Mohl by mozek existovat sám o sobě, oddělený od těla?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay.com

Mozek bez těla? Děsivá představa. Věda dnes již umožňuje udržovat mozek mimo tělo živý a funkční.

Článek

Ve studii, která zní jako z hororového filmu, byli vědci schopni úspěšně obnovit průtok krve do mozkových buněk, buněčné funkce neuronů a spontánní synaptickou aktivitu v mozcích prasat, které byly po smrti odstraněny a připojeny k systému zvanému BrainEx. Systém je navržen tak, aby zpomalil degeneraci mozkové tkáně po smrti, a může být připojen ke spodině posmrtného mozku a dodávat teplou umělou okysličenou krev.

Technologii BrainEx si můžete představit jako dialyzační přístroj. Je to komplexní systém pump a filtrů, díky nimž cirkuluje roztok v celém mozku, udržuje krevní oběh a dodává kyslík a živiny do mozku. Zároveň odstraňuje nahromaděné toxické látky.

Mohly by samostatné mozky bez těla mít vědomí, když jsou odděleny od svých těl a smyslů? To je zatím spíš filozofická otázka. Jenomže po studii se vědci posunuli od fikce k možnosti, že by vědomí mozku mohlo být samostatné a na těle nezávislé.

V jedné z možných situací byl mozek odstraněn ze svého těla a byl schopen udržet vědomí pomocí kyslíku a živin. Tomu se říká mozek ex cranio (mozek, který byl vyjmut ze svého původního těla). Publikace byla uvedena v roce 2000 v časopise Trends in Neuroscience. V praxi to bylo provedeno v roce 2020.

Jenomže, má takový mozek vědomí? V takových případech nelze odvodit vědomí z chování, protože tento mozek nemá tělo. Optat se mozku také nejde. Tak jak to zjistit? Jak s ním komunikovat?

Vědci by například mohli použít takzvaný index poruchové složitosti (PCI), který je založen na úrovni interakcí mezi neurony v samostatných mozcích, a poté měřit výslednou mozkovou aktivitu; pak následně vyhodnotit složitost interakcí nervové aktivity. Pokud výsledné měření nese velké množství informací, pak by šlo říci, že má mozek vědomí.

Pro srovnání ve stavech, kdy lidé nebyli plně při vědomí, je PCI spolehlivým ukazatelem úrovně jejich vědomí. Například být v kómatu nebo spánku je považováno za nižší úroveň vědomí nebo uvědomění.

PCI se ukázala jako účinná při detekci odpojeného vědomí během snění, ketaminové anestezie. Mezi anestetiky je ketamin pozoruhodný v tom, že pacienti obvykle hlásí „ketaminové sny“ po probuzení z anestezie.

Mohlo by se stát, že vědomí je úzce spojeno s dynamikou mozku, která je relativně snadno měřitelná, jako je tomu v případě PCI. Ale i když se ukáže, že vědomí není redukovatelné na žádný nervový signál v mozku, vyvinout „objektivní“ měření vědomí bude velice složité.

Přesto nemusí být nutně prokázáno, zda je vědomí přítomno, a poskytnout odpovědi na otázky, například zda ostrovy vědomí mají stejnou úroveň nervové složitosti jako mozky vědomých subjektů. Nebo se tyto mozky pomalu odpojují od vnějšího světa?

Pochopení toho, jak by v takových případech mohly vypadat obsahy vědomí, nabízí ještě složitější problém.

Tým BrainEx si je velmi dobře vědom etických důsledků své práce, a proto již léta konzultuje s předními neurovědci a etiky.

Tato technika otevírá otázky o etickém využití zvířat v experimentech. V současné době platí dva soubory pravidel, jeden pro živá zvířata a druhý pro mrtvé zvířecí tkáně, protože živá zvířata mohou pociťovat bolest nebo utrpení. Ale jaká pravidla platí pro mozky mrtvých zvířat ošetřené BrainExem, zejména pokud existuje šance, že by mohly být částečně nebo úplně přivedeny k vědomí?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz