Článek
Někdo namítne, že v letadle je tlak uměle stabilizovaný a že kyslíku je v kabině letadla stejně, jako u hladiny moře. A v podstatě bude mít pravdu. Lidská těla mají přirozené adaptační mechanismy, takže většina lidí změnu nepozná.
Americký horolezec a lékař Peter Hackett, odborník na vysoké nadmořské výšky a nouzové situace, třetí člověk na světě, který zdolal Mount Everest, ale říká něco jiného: „Tlak v letadle ve výšce kolem deseti kilometrů odpovídá nadmořské výšce asi 2400 metrů.“
Podobně jako při výstupu na horu, létání zatěžuje tělo. Se zvýšenou nadmořskou výškou se snižuje tlak vzduchu. Tím se snižuje koncentrace kyslíku ve vzduchu (hypobarická hypoxie). To vede ke snížení kyslíku v plicích a v krvi a dochází k nerovnováze ve fyziologických aktivitách. Následkem je zhoršení kognitivních funkcí, konkrétně funkcí učení a paměti.
„Vaše srdeční frekvence je vyšší, dýcháte více. Buď se každou minutu více nadechujete, nebo dýchejte hlouběji,“ říká lékař a profesor plicní, kritické péče a spánkové medicíny Andrew M. Luks z Washingtonské univerzity. Zároveň při hypoxii dochází k neklidu, arytmii, pocení a k poruchám duševní činnosti.
Pokud člověk v letadle usne, je negativně ovlivněna i kvalita a délka spánku i u zdravých lidí, říká doktor Luks. Nižší hladiny kyslíku způsobují, že se lidé častěji probouzejí a mají periodické dýchání. Cirkulace suchého chladného vzduchu při letu má dehydratační účinek.
Lidé si pro uklidnění dají sklenku kvalitního alkoholu, který jim letuška nabídne. Někdo i více. Tím ale nedojde k uklidnění organismu, je to přesně naopak.
Alkohol znásobuje účinky vysoké nadmořské výšky na lidské tělo. Tím se zvyšuje zátěž kardiovaskulárního systému, snižuje se hladina kyslíku v krvi, začnete být dehydrovaní, zhorší se kvalita spánku. Jestli jste měli úzkostný stav z letu, zhorší se. „Proč se nevyvarovat pití alkoholu v situaci, která je pro tělo stresující?“ To říká lékařka z německého střediska pro letectví a kosmonautiku, autorka studie Eva-Maria Elmenhorstová.
Odborníci se domnívají, že alkohol snižuje ventilaci plic a tím přísun kyslíku do tkání. Střízlivý člověk bude reagovat na vysokou nadmořskou výšku zvýšením frekvence dýchání, naopak alkohol tuto reakci otupuje. Alkohol má ve skutečnosti nepříznivý vliv na kvalitu spánku, a to nejen v letadle.
„Když pijete hodně alkoholu, má to depresivní účinek a cítíte se ospalí,“ říká doktorka Elmenhorstová. „Ale když hladina alkoholu v krvi klesá, při určitých hladinách alkoholu v krvi se ve skutečnosti stává stimulantem a probouzí vás.“
Někdo létá letadlem a bere to jako samozřejmost, jiný ne. Negativních vlivů je mnoho, od fobií přes fyzické i psychické problémy. Je dobré vědět aspoň o těch nejběžnějších.
https://thorax.bmj.com/content/early/2024/05/03/thorax-2023-220998
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3654241/#:~:text=At%20altitude%2C%20the%20reduced%20oxygen,at%20altitudes%20above%206000%20ft
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11898114/
