Hlavní obsah
Sport

Obnovení antických olympijských her se podařilo až Coubertinovi

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: https://www.facebook.com/181336681902515/photos/pb.100069492364930.-2207520000/237316126304570/?type=3

Zakladatel novodobých olympijských her se stal Pierre de Frédy, baron de Coubertin. Spolu s mnoha přáteli a za velkého úsilí dokázal obnovit tradici starověkých olympijských her.

Článek

Pierre de Coubertin se narodil 1. ledna 1863 v Paříži ve francouzské šlechtické rodině. Byl čtvrtým dítětem Charlese Louise Frédyho, barona de Coubertin a Marie-Marcelle Gigault de Crisenoy. První šlechtický titul byl udělen předkovi Pierre de Frédy v roce 1477 francouzským králem Ludvíkem XI.

Otec Pierra Charles byl zarytý monarchista a uznávaný umělec, jehož obrazy byly ceněny a vystavovány v pařížských výstavních síních.

Pierre de Coubertin vyrostl v době převratných změn ve Francii, jako byla porážka Francie ve francouzsko-pruské válce, Pařížská komuna po dobytí Bastily, inspirována myšlenkami Karla Marxe o jednotě a pospolitosti a později Dreyfusova aféra.

V říjnu 1874 Coubertina rodiče nechali zapsat do nové jezuitské školy, kam Coubertin nastoupil pod dohledem jezuitského kněze. Patřil mezi tři nejlepší studenty ve své třídě a byl důstojníkem elitní akademie školy. Coubertin se rozhodl pro dráhu intelektuála, studoval a později psal o široké škále témat, včetně vzdělávání, historie, literatury a sociologie.

Coubertinova obhajoba olympijských her se soustředila na řadu ideálů o sportu. Věřil, že původní starověké olympijské hry podporovaly soutěž mezi amatérskými, ne profesionálními sportovci, v tom viděl největší hodnotu.

Hry navíc považoval za důležité při prosazování svého filozofického ideálu pro atletické soutěžení. Tvrdil, že samotná soutěž, boj o překonání soupeře, je důležitější než vítězství.

Myšlenka novodobých olympijských her nebyla zrovna originální. Historici objevili desítky návrhů na obnovení olympijských her inspirovaných starověkým Řeckem. V 18. a 19. století byl tento název používán pro gymnastické a folklorní festivaly v Kanadě, Švédsku, ale i v Řecku, Francii, Německu a ve Velké Británii.

Coubertin a jeho kolegové byli naopak pro čtyřleté období her stejně jako v antickém Řecku v Olympii, s mezinárodním charakterem a s mnoha moderními atletickými soutěžemi.

Na Světové výstavě v Paříži v roce 1889 Coubertin zahájil sérii kongresů o mezinárodním sportu, inspirovaných novými archeologickými nálezy z Olympie. V roce 1894 na druhém kongresu na Sorbonně bylo rozhodnuto uspořádat první novodobé olympijské hry, a to v řeckých Athénách. Rozhodnutí uspořádat první novodobou olympiádu v Athénách na místě starověkých her bylo symbolické.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) byl založen v Paříži 23. června 1894 Pierre de Cubertinem, Demetriusem Vikelasem a Jiřím Guthem-Jarkovským, českým pedagogem, spisovatelem a překladatelem. Prvním prezidentem MOV se stal Demetrius Vikelas.

První moderní olympijské hry se konaly v Aténách v roce 1896. Hry byly úspěšné. Olympijské hry trvaly 10 dní a zahrnovaly běžecké závody, tenis, plavání, potápění, šerm, cyklistické závody, veslování a jachtařský závod.

Poté se Coubertin stal druhým prezidentem MOV. Přesunul ústředí MOV do švýcarského Lausanne.

Olympijské motto Citius, Altius, Fortius (rychleji, výše, silněji) vymyslel Henri Diton a pro olympijské hry ho navrhl Coubertin v roce 1894. Oficiálně se používá od roku 1924.

Symbolem olympijských her je i vlajka s pěti navzájem se protínajícími kruhy modré, žluté, černé, zelené a červené. Tuto vlajku rovněž navrhl Pierre de Coubertin.

Medaile Pierra de Coubertina je ocenění udělované Mezinárodním olympijským výborem těm sportovcům, kteří na olympijských hrách prokazují sportovního ducha. Tato medaile je mnohými sportovci považována za nejvyšší ocenění, které může olympijský sportovec dostat, dokonce má větší hodnotu než zlatá medaile. I MOV ji považuje za nejvyšší vyznamenání. Toto nejvyšší vyznamenání získal i Emil Zátopek po své smrti v roce 2000.

Na počest Pierra de Coubertina je pojmenována planetka 2190 Coubertin, objevená v roce 1976 sovětským astronomem Nikolajem Stepanovičem Černychem.

Ulice, kde se nachází olympijský stadion v Montrealu (letní olympijské hry v roce 1976), byla pojmenována po Pierru de Coubertinovi. V Montrealu jsou také dvě školy pojmenované po Pierru de Coubertinovi.

Po velmi úspěšných olympijských hrách v roce 1924 v Paříži Coubertin odešel z předsednictví MOV. Zemřel v Ženevě v roce 1937 a byl pohřben v Lausanne, kromě svého srdce, které bylo na jeho přání vyjmuto z těla a pohřbeno v pamětní stéle (památném místě) přilehlé k ruinám starověké Olympie.

https://timenote.info/en/Pierre-de-Coubertin

https://www.thoughtco.com/modern-olympics-founder-pierre-de-coubertin-1773993

https://www.britannica.com/biography/Pierre-Baron-de-Coubertin-Father-of-the-Modern-Olympics

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz