Článek
Ne, nedostatek světla s tím nemá nic společného.
Hvězdy svítí nejen ve viditelných barvách, ale i v infračervené oblasti, stejně jako vyzařují světlo v mikrovlnách a rádiových vlnách. Tyto barvy lidské oko není schopno zachytit.
Lidské oko je schopno vnímat elektromagnetické záření o vlnových délkách mezi 400 až 800 nanometrů. Světlo vyšších nebo nižších frekvencí nevidíme.
Pak je tu ještě Olbersův paradox, který říká, že vesmír se rozpíná tak rychle, že vidíme tmu. Světlo z unikajících hvězd nevidíme.
Snáze to vysvětluje rudý posuv. To je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření do nízkých, červených frekvencí, které už člověk vidět nemusí.
Kdybychom viděli i barvy světla, které jsou pro lidi neviditelné, celý vesmír by zářil všemi možnými barvami. Především proto, že světelná energie z Velkého třesku, kosmické mikrovlnné pozadí, stále vyplňuje celý vesmírný prostor.
Vesmír je téměř dokonalé vakuum. I proto se meziplanetární prostor jeví jako tmavý. V prostoru mezi hvězdami a planetami není prakticky nic, co by rozptylovalo světlo do našich očí. A když do očí nedopadá žádné světlo, vidíme černou barvu. Mimochodem, černá barva v chemii neexistuje, existují pouze odstíny šedé.
V nepřítomnosti hmoty se světlo šíří přímočaře od zdroje. Naopak v atmosféře Země jsou molekuly převážně dusíku a kyslíku, které světlo rozptylují do všech směrů, i do našich očí.
Pozemská atmosféra je modrá, protože modrá barva má kratší vlnovou délku než například zelená nebo červená. Modré světlo se rozptyluje 16krát rychleji než červené.
Někdo může namítnout, že při východu a západu Slunce je někdy atmosféra zabarvena do červena. Je to tím, že fotony ze Slunce musí urazit větší vzdálenost.
Na delší dráze je část viditelného spektra s kratšími vlnovými délkami pohlcována víc než u barev oranžové a červené, které mají vlnovou délku delší. Navíc, čím je v ovzduší více prachu, a hlavně vodní páry, tím víc červenější odstíny po ránu nebo večer na obloze vznikají. Čeština pro to má krásný název: červánky.
Studie z roku 2021 v The Astrophysical Journal naznačuje, že vesmír není zdaleka tak černý, jak se myslelo.
Prostřednictvím mise NASA New Horizons k Plutu a Kuiperově pásu byli vědci schopni vidět vesmír bez světelné interference Země nebo Slunce. Tým prozkoumal snímky pořízené kosmickou lodí a odečetl veškeré světlo od známých hvězd, Mléčné dráhy a možných galaxií, stejně jako jakékoli světlo, které mohlo uniknout z kamer. Zjistili, že pozadí vesmíru je stále dvakrát jasnější, než se předpovídalo.
Zdroj: https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/abc881/meta
