Článek
Kdo by neznal chmel, základ řízného piva? Chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) má významné pozitivní účinky nejen na lidský organismus. Slouží dokonce jako spolehlivá léčba zvířat ke zmírnění bolestí při pohmožděninách a zraněních.
Chmel je rozšířen po celé Evropě. Planý roste na okrajích lesů, mezi křovím. Pro potravinářské účely se pěstuje na chmelnicích v teplejších oblastech. Pro léčebné účely je třeba používat pouze chemicky neošetřené šištice.
Chmel se využívá jako sedativum, zklidňuje při nervovém předráždění. Podporuje trávení, snižuje tachykardii nervového původu, ale i frekvenci tepu. Posiluje napětí hladkého svalstva střev, pomáhá léčit choroby prostaty. A, co je zajímavé, působí jako mužské afrodiziakum a zklidnění při chorobném sexuálním předráždění, pomáhá při předčasné ejakulaci.
Mluvíme sice o chmelu, ale silně chmelená piva mají stejný účinek. Základem příjmu tekutin je sice obyčejná voda, ale mnoho potravin se lépe vstřebává v chmelových nápojích. Dá se říci, že pivo má kromě jiného i dietetické účinky.
V chmelových šišticích se nachází velké množství antioxidantů, regulující záněty a chránící buňky před poškozením. Antioxidanty rovněž dodávají pivu chuť a vůni. Jde o hořké kyseliny a polyfenoly, z nichž jeden, xanthohumol, se nachází pouze v chmelu a samozřejmě v pivu.
V Čechách nastal rozkvět chmelení piva za vlády Karla IV., který byl velkým milovníkem nejen vinařství, ale i chmelařství. V to době se zakládaly chmelnice i v Praze. Jejich sláva rostla ale jen do třicetileté války, kdy země byla zpustošena a chmelnice zničeny. Dnes jsou chmelnice především v oblastech Žatce, Rakovníka a Litoměřic.
Výroba piva začala v době, kdy lidé přestali kočovat a živit se lovem a sběrem, stali se usedlými zemědělci. To bylo přibližně před 12 000 lety. Lidé velice brzo zjistili, že zmoklá zrna obilnin, ať už kukuřice, ječmene nebo pšenice, začala kvasit. Netušili sice, že je to fermentací, ale zkvašená zrna obsahovala alkohol. Postupně ke zkvašené šťávě přidávali různé byliny, aby nápoj měl příjemnou chuť a zároveň byl stabilizován. Hořká chuť chmele vyvažuje sladkost zkvašených zrn. Chmel navíc dodal pivu i barvu a ovocné aroma. A pivo bylo na světě.
Glen Fox, profesor vědy o vaření piva na Kalifornské univerzitě v Davisu, provedl desítky laboratorních studií na zvířatech a několik studií na lidech. Prokázal silný pozitivní vliv sloučenin, obsažených v chmelu. Jde o širokou škálu použití při antimikrobiálních, protinádorových a protizánětlivých účinků a regulaci hladiny cukru v krvi, včetně gastrointestinálních problémů.
Rovněž bylo zjištěno, že xanthohumol ovlivňuje rakovinné buňky, včetně rakovin plic, tlustého střeva, štítné žlázy a vaječníků. Účinek tohoto přírodního fenolu způsobuje, že se rakovinné buňky nereplikují, nedochází k metastázám, a dokonce se zabíjejí samy. Léčba xanthohumolem údajně může vyléčit i Crohnovu chorobu.
Studie v Japonsku na lidech s prediabetem (stavu předcházejícímu diabetu 2. typu), kteří používali denní doplněk stravy hořké kyseliny z chmele isohumulony po dobu tří měsíců, prokázala dlouhodobé snížení hladiny glukózy v krvi nalačno oproti lidem, používajícím placebo.
Během pandemie COVID-19 dali vědci 50 pacientům hospitalizovaným s akutním respiračním selháním buď vysokou dávku extraktu xanthohumolu (1,5 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti třikrát denně), nebo placebo. Po týdnu léčby xanthohumolem byli lidé mnohem méně závislí na ventilátoru než neléčení.
Mimořádný vliv chmele na lidský organismus je zřejmý. Vědci prokázali, že nápoje, obsahující velké množství chmele, působí na lidské tělo velice příznivě.
Tento článek není propagací pití piva. Pouze shrnuje současné vědecké výzkumy, týkající se chmele otáčivého.
https://www.frontiersin.org/journals/pharmacology/articles/10.3389/fphar.2018.00530/full
https://doi.org/10.1016/j.clnu.2009.03.012
https://doi.org/10.1016/j.biopha.2022.114082
