Článek
Transplantace srdce z prasete na člověka již byla odzkoušena. V prosinci 2021 na lékařské fakultě Marylandské univerzity (University of Maryland) měli pacienta, který byl dva měsíce upoután na lůžko a srdce mu rychle selhávalo. Bylo jisté, že brzy zemře.
Lékařský tým nejprve potřeboval souhlas etiků a vzorky krve od všech zúčastněných (odebrané před a po zákroku), aby se ujistil, že nikdo nebyl infikován prasečími patogeny. Čtyři psychiatři potvrdili, že pacient Bennett byl duševně zdravý, když podepsal formulář souhlasu.
Následovala xenotransplantace, přenosu orgánu z jiného druhu na člověka. Bennet sice za dva měsíce zemřel, ale byl to přelom lékařské vědy. Profesor Wayne J. Hawthorne, prezident Mezinárodní asociace pro xenotransplantace, v komentáři v časopise Xenotransplantace napsal: „Je to velký krok vpřed pro obor a úžasný úspěch pro velmi nemocného pacienta.“
V posledních několika letech chirurgové ve Spojených státech transplantovali prasečí srdce dvěma živým lidem a transplantovali srdce a ledviny několika lidem, kteří byli prohlášeni za mrtvé, protože jim chyběla mozková funkce.
Játra, na rozdíl od srdce, které v podstatě funguje jako pumpa, plní mnoho složitých úkolů, což ztěžuje jejich transplantaci. Prasečí játra musí plnit detoxikační roli a odstraňovat odpad.
7. ledna 2022 byl k xenotransplantaci vybrán muž po klinické smrti. Není to neetické, protože člověk bez mozku je jen udržované tělo, která by nepřežilo bez vyspělé lékařské péče.
50letý klinicky mrtvý muž v Číně se stal prvním člověkem, který dostal játra z prasete. Se souhlasem rodiny mu vědci transplantovali orgán z geneticky upraveného miniaturního prasete do krevních cév. Po 10 dnech byla játra chirurgicky odstraněna.
Chirurg Dou Kefeng, jeden z chirurgů, kteří vedli transplantaci v nemocnici Xijing na Lékařské univerzitě letectva v Si-anu, říká: „Naše studie byla právě ukončena a barva a struktura prasečích jater po transplantaci jsou obecně normální. Bylo to provedeno striktně v souladu s příslušnými národními a mezinárodními předpisy.“
Procedura měla otestovat, zda by geneticky modifikované prasečí orgány mohly být jednoho dne použity k zásobování nemocnic pro transplantace. Jen v Číně dochází každoročně k selhání jater statisícům lidí, ale v roce 2022 podstoupilo transplantaci jater necelých 6 000 z nich.
Chirurgové z Xijingu tvrdí, že prasečí játra vylučovala každý den více než 30 mililitrů žluči, což je známkou toho, že fungovala. Následně několik společností začalo za tímto účelem chovat geneticky upravená prasata.
Luhan Yang, výkonná ředitelka společnosti Qihan Biotech v čínském Chang-čou, která vyvíjí geneticky upravená prasata jako zdroj orgánů, říká, že v nadcházejících letech očekává více xenotransplantací u klinicky mrtvých lidí, nebo, čistě ze soucitných důvodů, u nevyléčitelně nemocných lidí ve Spojených státech, Číně a Evropě.
Čínská studie nabízí důležitý pohled na to, zda transplantace prasečích jater může udržet lidi naživu, i když jen na několik dní, říká profesor David Albert Cooper, imunolog xenotransplantací v Massachusetts General Hospital v Bostonu.
Výzkumníci plánují zopakovat proceduru u další klinicky mrtvé osoby později v tomto roce. Poukazují však na to, že ačkoli jsou klinicky mrtví lidé užitečným modelem pro posouzení životaschopnosti xenotransplantace u živých lidí, tato užitečnost je omezená, protože jakmile mozek člověka přestane fungovat, podstoupí hormonální změny. A zatím není jasné, jak dlouho může být někdo bez kognitivních funkcí udržován na ventilátoru a s darovaným prasečím orgánem.
Zatímco xenotransplantace srdce a ledvin jsou nabízeny jako možné dlouhodobé náhrady orgánů, xenotransplantace jater jsou považovány hlavně za krátkodobé řešení pro lidi se selháním jater. Mohly by umožnit regeneraci stávajících jater člověka, například po poškození způsobeném konzumací alkoholu nebo drog, nebo by pomohly získat čas při čekání na lidského dárce jater.
https://doi.org/10.1038/d41586-024-00853-8
