Článek
Slunce je vzhledem k Zemi stálice. Ale použijme to, jak se nám jeví.
Slunce se po obloze pohybuje pro nás tak předvídatelným způsobem, že nemůžeme posoudit, že to není pravda. Vzdálenost Slunce k Zemi se neustále mění.
Průměrná vzdálenost mezi Zemí a Sluncem není meziročně statická. Víme tedy, zda se Země přibližuje ke Slunci, nebo se od něj vzdaluje? A jaké síly působí na naši planetu a naši hvězdu, aby se to stalo? Stručně řečeno, Slunce se postupem času od Země vzdaluje.
Podle NASA je Země v průměru asi 150 milionů kilometrů od Slunce. Oběžná dráha Země ale není zdaleka kruhová. Je mírně oválná a eliptická. To znamená, že vzdálenost Země od Slunce se může pohybovat od 147,1 milionu do 152,1 milionu kilometrů.
Vypůjčím si slavnou větu z letu Apolla 13: Máme problém, Houstone. Slunce se zmenšuje.
Jaderná fúze, která probíhá na Slunci, pochopitelně Slunce zmenšuje. Hmota je přeměňována na energii podle vzorce E=mc2, která je vyzařována a z které čerpají energii i tvorové na Zemi.
V průběhu zbývajícího života Slunce, odhadovaného podle NASA na dalších asi 5 miliard let, Slunce ztratí asi 0,1 % své celkové hmoty, než se fůze zastaví. I když se 0,1 % nemusí zdát jako mnoho, je to hodně hmoty. Přibližně tolik, jako planeta Jupiter. To je asi 318krát víc hmotnosti, než má Země. To říká Brian DiGiorgio Zanger, astronom z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.
Chcete vědět, kolik byste vážili na jiné planetě? Odkaz je zde.
Gravitační síla objektu je úměrná tomu, jakou má hmotnost. Vzhledem k tomu, že Slunce ztrácí hmotu, jeho přitažlivost na Zemi slábne. To vede k tomu, že se Země vzdaluje od Slunce asi o 0,0003 cm za rok.
„To je docela zanedbatelné, zejména ve srovnání s normálními změnami v oběžné vzdálenosti Země, ke kterým dochází kvůli její mírně eliptické dráze, což je asi 3 %,“ říká DiGiorgio Zanger.
Stejně jako gravitační síla Měsíce způsobuje slapové vlivy na Zemi, třeba příliv a odliv oceánů a velkých jezer, i Slunce působí podobně, i když mnohem menší silou. Převážně na přivrácené straně Země ke Slunci. To má za následek „slapovou výduť“, napsala Britt Scharringhausen, docentka fyziky a astronomie na Beloit College ve Wisconsinu.
Slunce se podle NASA otočí kolem své osy přibližně jednou za 27 dní. Vzhledem k tomu, že je to rychlejší než asi 365 dní, které Země potřebuje k oběhu kolem Slunce, slapová výduť se nachází před Zemí. Hmotnost této slapové výdutě je spojena s gravitační silou, která táhne Zemi dopředu na její oběžné dráze a odsouvá ji dále od Slunce.
Tyto slapové síly však mají velmi slabý vliv na oběžnou dráhu Země: „Způsobují, že se Země každý rok vzdálí od Slunce asi o 0,0003 cm,“ vypočítal DiGiorgio Zanger.
Může rostoucí vzdálenost Země od Slunce ovlivnit zemské klima?
„Jak se Země vzdaluje od Slunce, sluneční světlo se stává slabším. Vzhledem k tomu, že vzdálenost Země od Slunce může v příštích 5 miliardách let vzrůst o 0,2 %, toto ztlumení odpovídá snížení sluneční energie, dopadající na zemský povrch, o 0,4 %. To je relativně malé ve srovnání s normálními změnami jasnosti Slunce, ke kterým dochází v důsledku eliptické oběžné dráhy Země, takže se toho není třeba obávat,“ říká DiGiorgio Zanger.
Dodatek: V té době již bude Země dávno neobyvatelná.
