Článek
Třetinu života lidé prospí. Značná část spánku tvoří snění. Spánek není pouze odpočinkem pro tělo, ale i pro mozek. Během spánku v mozku dochází k regeneraci a konsolidaci paměti.
Snění má zvláštní postavení, protože se odehrává v době, kdy je mozek velmi aktivní. Existují teorie, které tvrdí, že snění může hrát roli v zpracování emocí a zážitků. Otázkou však zůstává, pokud má snění takovou hodnotu, proč si sny nepamatujeme.
Různé faktory mohou ovlivnit naši schopnost pamatovat si sny. Mezi ně patří množství a kvalita spánku, stres, užívání určitých léků, a dokonce i genetika.
Když usneme, části mozku usínají postupně, podle studie publikované v časopise Neuron. Vědci zjistili, že jednou z posledních oblastí, která usíná, je hipokampus, část mozku, která rozhoduje o přesunu informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé paměti.
Právě hipokampus je zodpovědný za unikátní fázi spánku REM (Rapid Eye Movement), „pohyb rychlých očí“. Jenomže hipokampus se zároveň probouzí nejpozději. To vysvětluje, proč si nepamatujeme své sny.
Těsně po probuzení si sny pamatujeme, ale vzpomínky velice rychle vyprchají. To může být způsobeno tím, jak mozek ukládá vzpomínky během spánku. Sny nemusí projít stejným procesem konsolidace jako jiné typy vzpomínek. Konsolidace paměti je proces, při kterém se krátkodobé vzpomínky mění na dlouhodobé.
Obsah snů je často nesourodý a iracionální. Mozek má tendenci zapomínat informace, které se zdají být neužitečné nebo nesouvisející s děním při vědomí. To je další věc, proč si tyto nepodstatné zážitky nepamatujeme.
Někdy si sen pamatujeme, například po emocionálně náročném dni, nebo když jsme probuzeni přímo během REM fáze. Ale i takové vzpomínky na sny jsou často útržkovité a zkreslené.
Po probuzení potřebuje mozek asi 2 minuty, aby přešel do plné fáze vědomí.
Ve studii z roku 2017 publikované v časopise Frontiers in Human Neuroscience vědci ve Francii sledovali spánkové vzorce u 18 lidí, kteří uvedli, že si pamatují své sny téměř každý den, a u 18 dalších, kteří si své sny pamatují jen občas.
Tým zjistil, že lidé si pamatují sny hlavně proto, že se často probouzejí v noci.
Špatná schopnost pamatovat si sny je dána změnami hladin dvou neurotransmiterů, přenašečů signálů v mozku, důležitých pro uchování vzpomínek: acetylcholinu a noradrenalinu. Když usneme, acetylcholin a noradrenalin dramaticky klesají.
Ve spánkové fázi REM se objevují nejživější sny. V této fázi se acetylcholin vrací na úroveň bdělosti, ale hladina noradrenalinu zůstává nízká, podle studie v časopise Behavioral and Brain Sciences.
Když jste v posteli, opakované připomínání si, že si chcete pamatovat své sny, může zvýšit vaše šance na zapamatování snů, stejně jako vedení deníku snů, naznačují některé studie. Po probuzení se držte této křehké snové vzpomínky: Mějte zavřené oči, zůstaňte v klidu a přehrávejte si snovou vzpomínku, dokud se hipokampus plně neprobudí a neuloží sen do vědomí.
Pomíjivá povaha vybavování si snů je fascinující i matoucí zároveň. I když si sen zapamatujeme ihned po probuzení, může stejně rychle zmizet z paměti.
https://www.science.org/doi/10.1126/science.aax9238
https://www.cell.com/neuron/fulltext/S0896-6273(11)00166-8
https://digitalcommons.library.umaine.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1069&context=honors
