Článek
Přestupné roky v perském kalendáři. Jako pozorovací kalendář založený na načasování astronomických ročních období nemá kalendář Sluneční hidžry matematická pravidla pro určení přestupných roků. Existuje však verze založená na pravidlech, která dosahuje podobně vysokého stupně přesnosti.
Kalendářní rok Sluneční hidžry začíná a končí jarní rovnodenností. Stejně jako v gregoriánském kalendáři existují běžné roky s 365 dny a přestupné roky s 366 dny.
Rozložení přestupných roků však není určeno matematickými pravidly, ale skutečným načasováním rovnodenností. Díky tomu je solární kalendář hidžra, který je oficiálním kalendářem v Íránu a Afghánistánu, jedním z nejpřesnějších kalendářních systémů na světě.
Přestupné měsíce a přestupné dny v hinduistickém kalendáři. Hinduistický kalendář nabízí jak lunární, tak solární počítání času. Aby byly tyto dva soubory synchronizovány, jsou často přidávány nebo vynechávány měsíce a dny.
Hinduistický kalendář je lunisolární systém počítání času, což znamená, že se pokouší správně odrážet zdánlivé pohyby Měsíce i Slunce po dlouhá časová období.
Sluneční část kalendáře je primárně založena na délce tropického roku. To je doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce. Jeho primární lunární referencí je lunární měsíc, což je doba, za kterou Měsíc oběhne Zemi.
Hinduistický kalendář obsahuje dva různé opravné mechanismy: přestupné měsíce a přestupné dny.
Na rozdíl od přestupného dne přidávaného v téměř pravidelných intervalech do gregoriánského kalendáře, který vždy připadá na 29. února, přestupné měsíce i přestupné dny v hinduistickém kalendáři mohou být přidány kdykoli během roku.
Dalším rysem, který odlišuje hinduistické přestupné měsíce a přestupné dny, je skutečnost, že je lze nejen přidat, ale také vynechat.
Pravidla, která se používají k určení, kdy je měsíc nebo den přidán nebo vynechán, jsou složitá a liší se v jednotlivých oblastech.
Hinduistické počítání času je primárně založeno na délce synodického lunárního měsíce, což je doba, za kterou Měsíc oběhne kolem Země ve vztahu ke Slunci. Zároveň sleduje sluneční měsíce, které jsou definovány dvanácti znameními zvěrokruhu. Jedná se o hvězdná souhvězdí podél zdánlivé dráhy Slunce v průběhu tropického roku. Solární měsíc začíná, když se Slunce přesune do nového znamení zvěrokruhu.
Přestupný měsíc, běžně označovaný jako Adhik Maas nebo Purushottam Maas, se přidává, když lunární měsíc skončí dříve, než se Slunce přesune do nového znamení zvěrokruhu. Vynechává se, když Slunce prochází celým znamením zvěrokruhu v průběhu lunárního měsíce.
Hinduistický kalendářní rok má vždy dvanáct nebo třináct měsíců. Pokud je měsíc vynechán, přidá se další měsíc jinde v roce, takže počet měsíců nikdy neklesne na jedenáct.
Stejně jako u měsíců i v hinduistickém kalendáři jsou sluneční i lunární dny, které je třeba dlouhodobě synchronizovat. Lunární den je časové rozpětí, ve kterém se Měsíc pohybuje o 12° vzhledem ke Slunci. Sluneční den začíná a končí východem slunce.
V některých případech může lunární den začínat těsně po východu slunce a končit těsně před dalším východem slunce. V takovém případě je den v kalendáři vynechán a datum může přeskočit z 5. na 7. den. Pokud se stane opak - lunární den, který zahrnuje dva východy slunce - číslo dne se v kalendáři opakuje.
Islámský přestupný rok. Jako pozorovací lunární kalendář nemá tradiční islámský kalendář hidžra přestupné roky. Některé země a muslimské komunity však používají verzi založenou na pravidlech s přestupnými roky, která se nazývá tabulkový islámský kalendář.
Měsíce v tradiční verzi islámského kalendáře jsou přímo svázány s načasováním fází Měsíce. Délka každého měsíce je určena délkou měsíčního cyklu nebo lunace, konkrétně dobou od jednoho dorůstajícího srpku měsíce k dalšímu.
I když součet dvanácti lunárních měsíců je o jedenáct dní nižší než délka solárního roku, islámské počítání času nepoužívá opravné mechanismy, jako přestupné dny v gregoriánském kalendáři.
Stejně jako v židovském počítání času, nový měsíc v islámském kalendáři tradičně začíná, když se těsně po západu Slunce objeví tenký Měsíc ve tvaru půlměsíce. Na rozdíl od hebrejského systému se však islámský kalendář opírá o skutečné pozorování srpku měsíce. Díky tomu je obtížné předpovědět načasování měsíců. Například špatné povětrnostní podmínky mohou krátkodobě zpozdit začátek nového měsíce o jeden den.
