Článek
Asi 50 let se vědecká komunita potýká s podstatným problémem: Ve vesmíru není dostatek viditelné hmoty.
Již před více než 80 lety švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky pozoroval, že galaxie v hvězdokupě Coma (Melotte 111) se pohybují tak rychle, že by měly být vymrštěny do vesmíru, a přesto zůstaly gravitačně vázány na hvězdokupu nějakou neviditelnou hmotou.
V 70. letech minulého století americká astronomka Věra Rubinová objevila stejný typ problému v jednotlivých spirálních galaxiích. Hvězdy na okraji galaxie se pohybují příliš rychle na to, aby je zadržela svítící hmota galaxie. Znovu došla k závěru, že ve vesmíru musí být něco, jako neviditelná hmota.
„To, co vidíte ve spirální galaxii,“ řekla tehdy Vera Rubin, „není to, co ve výsledku dostanete.“
Temná hmota nereaguje se světlem, je neviditelná, podle NASA. Od té doby se vědci pokoušeli nalézt temnou hmotu přímo, nebo pomocí zařízení k její detekci. Zatím marně.
V té době, v roce 1971, Stephen Hawking dokázal, že celková plocha horizontu událostí jakékoli skupiny černých děr se nikdy nezmenší.
V roce 1975 aplikoval teorii kvantového pole na zakřivený časoprostor okolo horizontu událostí a objevil, že černé díry mohou vyzařovat tepelné záření, známé jako Hawkingovo záření.
Stephen Hawking předpokládal, že temná hmota by se mohla skrývat v černých dírách, vzniklých během velkého třesku (Big Bang).
V současné době, ve studii vědců z Massachusettského technologického institutu, byla tato teorie Stephena Hawkinga obnovena jako pravděpodobná.
„Nyní jsou černé díry jako kandidáti na temnou hmotu brány mnohem vážněji,“ řekl doktor Saúl Alonso-Monsalve, Ph.D.
„Bylo to opravdu úžasné překvapení,“ řekl profesor David Kaiser, jeden z autorů studie.
„Využili jsme slavné výpočty Stephena Hawkinga o černých dírách, zejména jeho důležitý výsledek o záření, které černé díry vyzařují,“ řekl profesor Kaiser. „Tyto exotické černé díry jsou snahou řešit problém temné hmoty, jsou vedlejším produktem vysvětlení temné hmoty.“
Nedávné studie potvrdily platnost Hawkingovy hypotézy.
Studie publikovaná 6. června v časopise Physical Review Letters odhaluje, že tyto černé díry se musely objevit v první kvintiliontině sekundy, deset miliontin sekundy po velkém třesku. To je mnohem dříve, než vznikly protony a neutrony, řekl doktor Alonso-Monsalve. Takže prvotní černé díry vznikly absorbováním volných kvarků a gluonů.
Tyto prvotní černé díry se zcela odlišují od těch, které dnes vědci běžně pozorují ve vesmíru. Pokud přežily dodnes, mohly by představovat buď veškerou, nebo většinu temné hmoty.
https://www.amnh.org/learn-teach/curriculum-collections/cosmic-horizons-book/vera-rubin-dark-matter
