Článek
Mayové žili ve Střední Americe a na poloostrově Yucatán nejméně od roku 1800 př. n. l. a v regionu se jim dařilo po tisíce let. Podle nesčetných studií se mayská civilizace zhroutila mezi lety 800 až 1000 našeho letopočtu.
Někdo si pod pojmem zánik civilizace představí opuštěná města, ruiny, žádné cesty, vše zarostlé bujnou vegetací, lidé nikde. Zhroucení nebo pád mayské civilizace je ale mnohem složitější.
Proč tedy mayská civilizace zanikla a máme tomu zániku vůbec říkat pád, nebo kolaps? Vždyť Mayové jsou tu dodnes.
„Byl to mayský politický systém, který se zhroutil, ne jejich společnost,“ říká profesorka antropologie Lisa Lucero, Ph.D. na univerzitě v Illinois. „Více než 7 milionů Mayů, kteří dnes žijí ve Střední Americe i mimo ni, tuto skutečnost dosvědčuje.“
Starověká mayská civilizace se skládala z mnoha malých států, soustředěných okolo města. Každý z těchto samostatných států měl vlastní místní vůdce, podobné náboženství a kulturu. Zároveň ale tyto státy měly různé, i když podobné jazyky a různé politické kultury. V jedné rodině se mluvilo i několika jazyky.
Podle profesorky Marilyn A. Massonové, Ph.D., vedoucí katedry antropologie na univerzitě v Albany, zánik mayské civilizace není vhodný termín. Mayská civilizace byla velká a zanikla postupně. Nedošlo k jedinému kolapsu politických zřízení, spíše řada mayských měst vznikala a padala v různých dobách, některá v tomto časovém období 800 až 1000 let a některá později.
Zatímco oblasti v jižní Mezoamerice na území dnešní Guatemaly v osmém a devátém století upadaly státy kvůli ekologickým a politickým problémům a s nimi spojenými nepokoji obyvatelstva, populace rostla v jiných oblastech, jako je třeba Chichén Itzá na dnešním mexickém poloostrově Yucatán, říká profesorka antropologie Justina Shawová, Ph.D. z Cal Poly Humboldt.
Úpadky jednotlivých států začaly dlouhodobým suchem mezi roky 800 až 930, kdy místní vládci, kteří se považovali za bohy, lidem nedokázali zařídit déšť a pitnou vodu. Lidé ztráceli důvěru ve své vládce. Byl narušen systém zemědělství a systémy skladování vody. Zároveň byl narušen obchod, protože řeky přestaly být splavné pro kanoe.
Tento vzorec úpadku v jedné oblasti a růstu v jiné pokračoval i v době evropského konfliktu s mayskými městy. Politické a environmentální problémy často vedly k úpadku jedné oblasti, zatímco jiná oblast rostla, možná proto, že těmito problémy netrpěla tak silně.
„Měli bychom mít vždy na paměti, že poslední mayský stát Itzá Itzá s hlavním městem Nojpetén padl teprve v roce 1697,“ řekl Guy D. Middleton, Ph.D., hostující vědecký pracovník archeologie na Newcastle University. Nojpetén byl dobyt Španěly právě v roce 1697. Od té doby byli Mayové diskriminováni, přestože se občas vzbouřili proti španělským dobyvatelům.
„I když se klasická mayská města a státy zhroutily a kultura se transformovala, Mayové v žádném případě nezmizeli,“ řekl doktor Middleton.
