Článek
Podcenění ďábla může dopadnout tragicky. O tom se přesvědčil ministr zahraničí poválečné vlády Jan Masaryk, když se rozhodl „zavládnout si s komunisty“. Zabil se pádem z okna, což je pro ruské agenty nejčastější metoda popravy.
Otázkou je, jak toho roztomilého ďábla, který předstírá, že je ušlechtilost sama, včas rozeznat. Řekl bych, že studiem metod ďáblů, které jsme tu už měli.
Jejich základní metodou byl populismus. Lidé si řeknou: Co je na tom špatného, když politik dělá, co si lid (populus) přeje? Vždyť to je naplněním demokracie (vlády lidu). Ve skutečnosti to, co si lid přeje, nikdo nedokáže říci - není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Populista však s použitím psychologických metod lid názorově sjednotit dokáže. Aby populista získal co největší podporu, vymyslí si nepřítele, vytvoří ovzduší strachu z něho a prohlásí se za spasitele, který dokáže lid před oním nepřítelem ochránit. Vyděšení lidé rezignují na vlastní úsudek a je pak hračkou přesvědčit je, že jejich vlastní názor je totožný s názorem populisty.
Pro Hitlera byla nepřítelem židovská plutokracie - vrstva bankéřů a fabrikantů, která osnuje spiknutí na ovládnutí světa. Hitler využil skrytý protižidovský rasismus, jež byl vlastní celé Evropě, ne pouze Německu. Jak sladce musel Hitlerův rasismus znít německým dělníkům, kterými lomcovala závist vůči blahobytným židovským zaměstnavatelům, když o 150 let dříve byli Židé občany druhé kategorie. NSDAP byla dělnickou stranou. Hitler sliboval znárodnění firem (po vítězství v regulérních volbách na jaře 1933 slib nedodržel).
Pro Lenina a Stalina byla nepřítelem buržoazie. Obvinili ji, že žije v přepychu na úkor vykořisťovaných dělníků, že je ve společnosti pouhým parazitem.
Obecně vzato, populista hlásá, že společnost je rozdělena na elitu, která je bytostně parazitická, a lid, který je bytostně ušlechtilý a pracovitý.
V naší zemi jsou takto za elitu označeni politici. Podle populisty lidé, kteří v životě nic pořádného nedokázali, a tak šli do politiky, aby se obohatili při divoké privatizaci nebo prostřednictvím korupce. Proti této elitě stojí člověk, který sice z donucení dělá politiku, ale politikem v pravém slova smyslu není. On si totiž dokázal vydělat peníze podnikatelskými schopnostmi, proto se nepotřebuje obohacovat na úkor státu. Možná, že jeho počínání nebylo vždy úplně čisté, ale co na tom, vždyť tak si počínají všichni - dá se nad tím přimhouřit oko.
Jiný způsob, jak vyvolat strach z nepřítele, je rasismus. Moderní rasista vychytrale nemluví o méněcenné rase, ale o lidech, kteří jsou kulturně nekompatibilní (neslučitelní), jelikož páchají teroristické útoky. Podle populisty za teroristický útok není odpovědný ten, kdo ho spáchal, ale celá kulturně odlišná komunita. Pokud se však stejného terorismu dopustí „naši lidé“ (například Anders Breivik), neznamená to, že by „naši lidé“ byli násilní - za teroristický čin v takovém případě odpovídá jen konkrétní násilník.
Každý populista zakládá stranu fungující jako sekta. V jejím čele stojí guru, jakýsi nadčlověk s mimořádnými schopnostmi - umí například vydělat miliardy. Guru určuje pravidla sekty, ale sám stojí nad nimi - nejsou pro něho závazná. Guru má vždy pravdu - je nekritizovatelný, je ostatními členy sekty zbožňován a chráněn. Sekta dbá na dobrou pověst svých členů. U koho se objeví náznak provinění (korupce), je ze sekty vyloučen. Guru je proti tomu imunní, může udělat cokoliv a jeho zbožňovatelé mu zůstanou loajální. Když si někdo ze sekty dovolí guru oponovat, je zlikvidován.
Co by hrozilo v naší zemi, pokud by ji ovládl populisté? To, co se už stalo v Rusku, Maďarsku a co se postupně uskutečňuje na Slovensku:
1. Ovládnutí veřejnoprávních médií. De iure zůstane svoboda slova, de facto bude zrušena. V Maďarsku jsou mediální rady zcela obsazeny lidmi z vládní strany Fidesz. Televize i rozhlas jsou poplatné Orbánovi a od rána do večera na něj pějí chválu, podobně jako kdysi pěla chválu na komunisty. Orbánovi naklonění podnikatelé skoupili i regionální média - také v nich je Orbán za boha. Zbytky opozičních médií v Maďarsku paběrkují. Jejich novinářům ani není dovoleno účastnit se tiskovek státních orgánů, aby nemohli klást nepříjemné otázky.
2. V Maďarsku byl Fideszem ovládnut ústavní soud - k tomu účelu Fidesz zvýšil počet jeho soudců a doplnil ho svými lidmi. Byla omezena autonomie univerzit - vláda kontroluje jejich vedení a rozpočet. Více než polovina univerzit byla převedena na nadace řízené správními radami, v nichž jsou lidé loajální vládě.
3. V Maďarsku je netransparentní přidělování veřejných zakázek. Časté zakázky s jediným uchazečem (40 %), klientelistické vazby a nedostatečná kontrola znamenají, že Maďarsko patří v EU k nejméně transparentním zemím v této oblasti. V roce 2022 Evropská komise pozastavila část plateb z fondů EU právě kvůli vážným nedostatkům v transparentnosti a prevenci korupce. Známé jsou případy firem spojených s Lőrincem Mészárosem (blízký přítel Viktora Orbána), které získaly zakázky v miliardových hodnotách. Podle zprávy Transparency International 2024 je Maďarsko na posledním místě v EU v indexu vnímání korupce (CPI).
