Článek
Pokud se vezme dohromady několik hlavních slibů (slevy + zastavení zvýšení odvodů + korporátní daň + některé zvýšené výdaje), experti v rámcovém propočtu dostali navýšení dluhu o 75–82 mld. Kč ročně. Při započtení všech důchodových efektů a širších výdajů (školství, rodiny, atd.) se odhady přesouvají do stovek miliard. To znamená výrazné navýšení ročního deficitu nebo nutnost najít zdroje (zvýšení jiných daní, snížení výdajů jinde, nebo navýšení zadlužení). Odhad jednotlivých položek zvyšujících státní dluh:
- Sada návratů daňových slev (ANO slibuje návrat tří slev): ~14–15 mld. Kč/rok (souhrn odhadů Münicha / Klimeše).
sleva na druhého z manželů: ~5–10 mld. Kč/rok (Münich: 9–10, Klimeš konzervativněji ~5).
školkovné (daňová sleva na školku): ~4 mld. Kč/rok (ušetřeno zrušením; opět návrat by znamenal zátěž).
sleva na práci studentů: do 1 mld. Kč/rok. - Zastavení zvýšení minimálních odvodů OSVČ: ~13–15 mld. Kč/rok (to jsou příjmy, které by stát jinak získal).
- Snížení daně právnických osob z 21 na 19 % (korporátní daň): ztráta příjmů odhadována ministerstvem/ekonomy kolem ~20–22 mld. Kč/rok (zrušení konsolidačního posílení).
- Změny v důchodech (návrat valorizačního mechanismu + hranice 65 let atp.):
krátkodobě „jen několik desítek miliard“ navíc ročně podle typu opětovného zavedení.
Dlouhodobě (demografický efekt) by podle ocenění mohlo jít až o ~170 mld. Kč (jednorázově/akumulovaně v určitých letech) + další desítky miliard ročně na valorizace — tedy velmi velký a permanentní tlak na rozpočet. - Školství (zvýšení výdajů do školství, kapacit apod.): autoři odhadují, že při některých slibovaných krocích by se okamžitě přidalo 30–40 mld. Kč (jednorázově/roční zvýšení podle navržených kroků). (pozn.: v původním rámcovém sčítání ale některé položky nejsou zahrnuty, proto se čísla liší).
- Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-v-jinem-vesmiru-sliby-ano-by-podle-ekonomu-staly-stovky-miliard-285441
Uvažme, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu ČR činí dohromady cca 78 %. Možnosti osekání výdajů jsou tedy minimální. Kde ministryně Alena Schillerová chybějící miliardy najde? Babiš říká že zastavením daňových úniků v takzvané šedé ekonomice. Tyto sliby jsou obehranou písničkou - v minulosti byly součástí volebních programů mnoha stran. Ve výsledku obvykle nepřinesly vůbec nic.
Babiš například slibuje snížení daňové mezery u daně z přidané hodnoty. Jedná se o rozdíl mezi teoretickou a skutečnou hodnotou celkového výběru daně.V případě České republiky tato daňová mezera v roce 2022 dosáhla 4,2 % a je tak nižší než průměr za EU a srovnatelná se zeměmi jako Německo (4,3 %) a Estonsko (4,4 %). Za celou EU daňová mezera u DPH v roce 2022 klesla na 7 %, tedy o 4 procentní body ve srovnání s rokem 2019, za který byla naposledy před pandemií covidu srovnatelně kvalitní a nezkreslená data. V případě České republiky byl zaznamenán ještě výraznější pokles. Konkrétně se rozdíl mezi teoretickou výší daně a skutečně odvedenou výší DPH v ČR mezi lety 2019 a 2022 snížil o více než 9 procentních bodů. Meziročně se za rok 2022 daňová mezera ČR u DPH snížila o 2,5 procentního bodu na 4,2 %. Zdroj: https://mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2024/evropska-komise-danova-mezera-u-dph-je-v-cr-nizsi-58208
Nějaké peníze by Schillerová mohla získat znovuzavedením elektronické evidence tržeb. Je málo pravděpodobné, že tento krok vyrovná zastavení zvýšení minimálních odvodů OSVČ, které by vyneslo 13 - 15 mld. Kč (viz výše).
Předpokládám, že Babiš a Schillerová odejmou zisk státem vlastněných společností, jako to dělali během své minulé vlády. Tehdy zíkali v roce:
- 2018 - cca 35 mld. Kč z ČEZ, Lesy ČR, Čepro
- 2019 - cca 33 mld. Kč z ČEZ, a další státní podniky
- 2020 - cca 18 mld. Kč
- 2021 - cca 27 mld. Kč z ČEZ, Čepro, MERO
Zdroj: https://www.cez.cz/nextcez/en/investors/financial-reports/annual-reports https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2021/07/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-2020-Lesy-%C4%8CR-final.pdf?utm_source=chatgpt.com
Opozice a někteří ekonomové (např. think-tank IDEA CERGE-EI nebo analytici HN) kritizovali, že takové „vycucávání“ podniků snižuje jejich investiční schopnost (zejména u ČEZ, Lesů ČR a Letiště Praha), a zamlžuje skutečný strukturální deficit rozpočtu, protože se jedná o jednorázové, nikoli opakovatelné příjmy.
