Článek
Cena elektřiny se skládá ze dvou složek. Cena obchodní složky (silové elektřiny) elektřiny je určena tržně. Cenu regulované složky (distribuce energie a daně) stanovuje stát.
Ceny elektřiny pro malospotřebitele (domácnosti) jsou v ČR vyšší než v ostatních zemích Visegrádské čtyřky. Co je příčinou těchto vyšších cen? Je důvodem to, že kupujeme elektřinu na burze? Ceny na burze (takzvaná silová/obchodní složka elektřiny) nezávisí na tom, který stát si tam elektřinu objedná. Je při dané transakci pro všechny účastníky, ať jsou z kteréhokoliv státu, stejná. Většina elektrické energie prodává dvoustrannými dohodami mimo burzu. Například ČEZ prodává na burze jen 5% své výroby. Pokud by tedy české elektrárny přestaly obchodovat na burze, na cenu silové elektřiny by to nemělo prakticky žádný vliv. https://www.energie.cz/muze-za-zdrazovani-evropska-energeticka-burza/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_energetick%C3%A1_burza
Vyšší cena elektřiny pro maloodběratele v ČR je způsobena vyšší regulovanou složkou ceny, která činí cca 2/3 a rozhoduje o ní energetický regulační úřad (ERÚ). Největší část (39%) je platba za distribuci – dopravu. Silová elektřina (zakoupená na burze) činí 27%. Třetí nejvyšší položkou (17%) je DPH. Příspěvek na OZE činí 5 - 7%. https://www.kurzy.cz/elektrina/
Silovou složku ceny mají státy V4 přibližně stejnou. Některé státy snižují regulovanou složku ceny dotacemi. Jiné účtují náklady na distribuci více velkoodběratelům, aby mohli maloodběratele zvýhodnit. Tím poškozují konkurenceschopnost průmyslu, protože mu zvyšují výrobní náklady. Další odpouštějí maloodběratelům DPH. Naproti tomu Energetický regulační úřad se snaží účtovat náklady na distribuci tam, kde vznikají. Velkoodběratelé mají nižší podíl nákladů na distribuci vůči silové elektřině, takže mají celkovou cenu za MWh nižší. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-za-ceskou-energetickou-drahotu-muze-vlada-pecuje-hlavne-o-statni-kasu-276004
Podle ČTK průměrná cena elektřiny při zahrnutí všech odběratelů ve sledovaných evropských zemích byla podle studie se všemi poplatky i daněmi mírně nad 250 eur (přes 6300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ceny elektřiny placených českými odběrateli, respektive jejich vážený průměr, je podle analýzy zhruba tři procentní body pod touto hodnotou. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2587447
Každý dodavatel elektřiny pro domácnost má různé ceníky podle preferencí spotřebitelů. Je nesmírně těžké vypočítat, kolik je průměrná cena elektřiny. Zde jsou ukázky cen pro rok 2025. V nejčastějším tarifu D02d činí cena od 6,40 do 7,50 Kč/kWh. V tarifu D57d (vytápění elektřinou) jsou ceny od 4,73 do 6,03 Kč/kWh. https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/14-ceny-elektriny
Dotování cen elektřiny zvyšuje schodek státního rozpočtu. V roce 2024 činil v Česku 2,2 % HDP, v Polsku 6,6 % HDP, na Slovensku 5,3 % HDP, v Maďarsku 4,9 % HDP. https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-economies/czechia/economic-forecast-czechia_en?utm_source=chatgpt.com
I když má Česko poněkud vyšší ceny elektřiny, má podstatně nižší meziroční inflaci (5/2025): v Česku 1,8 %, v Polsku je inflace 4,2 %, na Slovensku 4 %, v Maďarsku 4,7 %. https://abcnews.go.com/International/wireStory/czech-central-bank-cuts-key-interest-rate-35-121553937?utm_source=chatgpt.com https://tradingeconomics.com/poland/inflation-cpi https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-economies/poland/economic-forecast-poland_en?utm_source=chatgpt.com Deficit and debt of the SR in 2024 https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-economies/hungary/economic-forecast-hungary_en?utm_source=chatgpt.com
Je zajímavé že elektřina tvoří jen 4,4 % spotřebního koše - viz https://csu.gov.cz/docs/107516/ec6710fd-0cca-0ad6-216f-2441a287b8b4/spot_kos2024.pdf?version=1.0
