Článek
Maďarsko má de iure demokracii, ale de facto despocii. Jelikož Babiš a Orbán jsou přátelé, kteří spolu založili frakci Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu, lze očekávat, že Babiš a jeho strana ANO uchvátí moc natrvalo, jak to již učinil Viktor Orbán a jeho strana Fidesz.
1. Strana Fidesz Viktora Orbána v posledních 15 letech systematicky převzala kontrolu nad velkou částí maďarských médií. Proces probíhal v několika krocích:
1.1. Převzetí veřejnoprávních médií
- Po volebním vítězství v roce 2010 Fidesz reorganizoval veřejnoprávní média (MTVA – televize, rozhlas, tisková agentura).
- Založil centrální mediální úřad (NMHH – Národní úřad pro média a komunikaci), v jehož čele stojí osoby loajální k Fideszu.
- Obsah veřejnoprávních médií se postupně začal orientovat na vládní propagandu – např. selektivní informování o migraci, Bruselu, opozici.
1.2. Nákupy a převody soukromých médií
- Podnikatelé blízcí Fideszu (např. Lőrinc Mészáros – Orbánův přítel z dětství) skupovali regionální tisk, rádia a weby.
- Klíčové nezávislé tituly byly převzaty, nebo ekonomicky oslabeny (např. Népszabadság, tradiční levicový deník, byl v roce 2016 zrušen).
1.3. Vznik centralizovaného mediálního impéria (KESMA)
- Roku 2018 vznikla Nadace pro středoevropský tisk a média (KESMA), do které oligarchové napojení na Fidesz bezplatně převedli více než 400 mediálních titulů (regionální noviny, bulvár, sportovní deníky, rádia, weby).
- Výsledkem je největší mediální konglomerát ve střední Evropě, přímo kontrolovaný vládní stranou.
1.4. Oslabování nezávislých médií
- Index.hu – do roku 2020 nejčtenější nezávislý portál, po tlaku vlastníků a odchodu redakce ztratil nezávislost.
- Klubrádió – přišlo o vysílací licenci.
- Nezávislé tituly jako Telex, 444.hu, HVG fungují, ale pod stálým politickým i ekonomickým tlakem (omezovaná reklama, cílené daňové kontroly).
1.5. Ekonomická kontrola
- Vládní inzerce (např. státních podniků) proudí výhradně do médií loajálních Fideszu.
- Nezávislá média ztrácí příjmy z reklamy, což oslabuje jejich udržitelnost.
2. Ústavní soud Maďarsko má a ten je definován jako nezávislý v ústavě, ale jeho reálná nezávislost je už řadu let předmětem silné kritiky doma i v zahraničí.
2.1. Formální postavení
Název: Alkotmánybíróság (Ústavní soud).
- Postavení v ústavě: Podle maďarské Základní zákon (Fundamental Law) je to samostatný orgán moci soudní, který má pravomoc přezkoumávat ústavnost zákonů a jiných právních předpisů, rušit je a rozhodovat o ústavních stížnostech.
- Jmenování soudců: Soudci (15) jsou voleni parlamentem na 12 let.
Pro zvolení je nutná dvoutřetinová většina, což v praxi znamená, že pokud má vládní strana ústavní většinu, může rozhodovat sama.
2.2. Kritika nezávislosti
Od roku 2010, kdy strana Fidesz Viktora Orbána získala ústavní většinu:
- Rozšíření počtu soudců z 11 na 15 (2011) → umožnilo dosadit více vládě loajálních osob.
- Změna způsobu volby a zkrácení čekací lhůty pro znovuzvolení → vládní většina má plnou kontrolu nad obsazením soudu.
- Omezení pravomocí soudu v otázkách rozpočtu, daní a finančních záležitostí.
- Dosazení bývalých politiků a lidí blízkých Fideszu do funkce soudců.
Mezinárodní organizace, včetně Benátské komise Rady Evropy, Freedom House a EU, dlouhodobě konstatují, že ústavní soud v Maďarsku má silně oslabenou institucionální nezávislost a jeho rozhodovací praxe je většinou v souladu s vládní politikou.
2.3. Současná realita
- Formálně nezávislý, ale personálně a politicky silně ovlivněný vládní mocí.
- Rozhodnutí kritická k vládě jsou vzácná.
- V rámci hodnocení právního státu je ústavní soud často zmiňován jako příklad „captured court“ (instituce ovládnuté vládní mocí).
3. Manipulace s volebním zákonem
Viktor Orbán a jeho strana Fidesz po vítězství ve volbách roku 2010, zásadně změnili volební pravidla v Maďarsku. Tyto změny byly široce kritizovány doma i v zahraničí jako úpravy „šití na míru“ pro udržení dominance Fideszu.
Maďarský parlament má 199 členů. 106 mandátů se volí v jednomandátových obvodech (většinový systém, jednokolový). 93 mandátů se rozděluje podle celostátních stranických listin (poměrný systém).
Hlavní body manipulací:
- Překreslení volebních obvodů (gerrymandering):
Fidesz v roce 2011 zmenšil počet poslanců z 386 na 199 a přitom přenastavil hranice volebních obvodů tak, aby zvýhodňovaly jejich kandidáty. Obvody byly navrženy tak, aby hlasy pro opozici byly koncentrovány, zatímco hlasy pro Fidesz byly rozdělené efektivněji. - Jednokolo pro většinové mandáty:
Do té doby se v jednomandátových obvodech volilo dvoukolově. Fidesz zavedl jednokolový systém, což zvýhodňuje stranu s nejsilnější podporou (tedy je). - Bonus za „přebytečné hlasy“ (kompenzační mechanismus):
Strana, která vyhraje v obvodu, dostává navíc do celostátní části ještě i „přebytečné hlasy“ – tedy ty, které převýšily druhého kandidáta. Tento mechanismus zvýhodnil vítěze a posílil většinový efekt. - Snížení volební účasti Maďarů žijících v zahraničí:
Maďaři v zahraničí (bez trvalého pobytu v Maďarsku) dostali možnost hlasovat poštou – a drtivá většina z nich podporuje Fidesz. Naproti tomu Maďaři pracující v zahraničí, ale s trvalým pobytem v Maďarsku, musejí hlasovat osobně na ambasádě, což je složitější. - Mediální a finanční nerovnost:
Kromě samotného volebního zákona využívá Fidesz masivní převahu ve státních médiích, státní zakázky a rozpočet na vlastní propagaci, čímž dále narušuje férovou soutěž.
Díky těmto změnám dokázal Fidesz získat ústavní většinu i v letech 2014 a 2018, přestože v roce 2014 dostal jen 44,9 % hlasů. V systému před rokem 2011 by takovou většinu nezískal.
Jestli Babiš vyhraje volby, máme se na co těšit.
