Článek
Se zájmem jsem si na zpravodajském portále Ihned.cz přečetla článek s názvem „I šedesát tablet denně, aby kojily. Za rady laktačních poradkyň platí matky tisíce, odborníci varují před riziky.“ Jak název napovídá, pojednává o tom, že z poradenství v oblasti kojení se v posledních letech stal velký byznys. Konkrétní čísla, která by toto tvrzení potvrdila jsem však v textu nenašla. Autorka se zaměřuje výhradně na téma užívání bylinných přípravků, které poradkyně novopečeným matkám doporučují užívat v nadměrném množství, což u nich může vyvolat trávicí potíže. To má potvrzovat, že tomuto povolání se u nás věnují i amatéři bez zdravotnického vzdělání.
Nepoužitelné rady
Stát se laktační poradkyní u nás skutečně může i nezdravotník. Nicméně tyto kurzy bývají akreditovány odbornými pracovišti. Kupříkladu na portále Kojení.cz jsou avizované kurzy i pro nezdravotníky, nad kterými má záštitu IKEM-Institut klinické a experimentální medicíny. Pokud je skutečnost, že nejde o člověka s diplomem z oblasti zdravotnictví, neměli by odborníci tento typ vzdělávání vůbec garantovat. Nicméně, i tam má dnes každá žena možnost ověřit si, kde její konzultantka nabyla své znalosti.
Laktačních poradkyň v posledních letech skutečně výrazně přibývá. Je to zjevně reakce na situaci, kdy se rodičkám v porodnicích nedostává potřebné péče. Zdravotníci na odděleních šestinedělí nemají dostatečnou kapacitu na to, aby se matkám novorozeňat dostatečně věnovali, případně doporučují metody, které jsou vyloženě škodlivé (užívání kloboučků, kojení v dlouhých časových intervalech a jen po krátkou dobu, přikrmování umělým mlékem či pevné zavinování, které potlačuje přirozené reflexy kojence a uměle prodlužuje dobu spánku). Běžné je i tvrzení, že s určitým druhem bradavek ženy kojit vůbec nemohou nebo shazování žen pro jejich neschopnost dítě nakrmit. Skutečnost, že z takového prostředí chtějí ženy co nejrychleji „zmizet“ a raději si zaplatí soukromou poradkyni není překvapivá. Pochopitelné je i to, že na tuto dráhu často vstupují i ženy, které si z porodnice přinesly negativní zkušenost a kojit se jim podařilo až díky poradkyním působícím mimo zdravotnická zařízení.
Opravdu byznys?
V textu mne zaujalo tvrzení, že jde o velký byznys. Ceníky, které jsem našla na internetu, uvádí částky pohybující se kolem 1000 korun na hodinu, přičemž poradkyně ženu obvykle navštíví přímo u ní doba. Někdy je započítáváno cestovné, které bývá uvedeno nejvýše ve stokorunách. Počet konzultací se může lišit, nicméně nepochybně nepůjde o částky v řádu mnoha desetitisíc korun. Jako velký byznys nevypadají ani bylinky, které poradkyně doporučují užívat. Tyto potravinové doplňky se pohybují v běžných částkách. Kupříkladu 120 tablet benediktu lékařského stojí na internetu 549 korun, 60 tablet plískavice vychází na 209 korun a 180 kapslí moringy vychází na 299 korun. Nicméně, zisk z prodeje těchto bylinek nejde přímo do kapes laktačních poradkyň, ty je obvykle doporučují kupovat v běžných lékárnách.
Nyní pro srovnání, jak je to s umělým mlékem, na které jsou odkázány dětí žen, kterým se nepodařilo spustit laktaci. 600 g počátečního umělého mléka Sunar lze momentálně na internetu sehnat za 299 korun, Nutrilon na 249 korun, přičemž jedna krabice vydrží zhruba tři dny. Za měsíc tak za umělé mléko utratíte necelé 3000 korun, za rok tedy 30 tisíc. Existují i dražší umělá mléka, která nikdy neobsahují glukózo-fruktózového sirup, rybí tuk či tuky rostlinné. Mnohem dražší jsou pak mléka, která jsou určena dětem, u kterých se prokázala nesnášenlivost na některou složku mléka. Krabice takového přípravku se pohybuje kolem 500 korun, v bio variantě pak i přes 600 korun, na ještě dražší speciální mléka pak přispívají zdravotní pojišťovny. Dlouhodobé podávání umělého mléka pak může být pro rodinný rozpočet značnou zátěží. V takovém srovnání se pak služby laktační poradkyně vycházejí podstatně levněji, pokud tedy přispějí k úspěchu.
Problém je jinde
Nicméně, v textu hovoří také několik odborníků, kteří jsou prý laktačním poradenstvím znepokojeni. Vadí jim především doporučování bylinek ve vyšších dávkách, přičemž takové užívání vede k trávicím problémům žen. Upozornit na fakt, že nadměrné dávky potravinových doplňků může mít nepříjemné vedlejší účinky, je jistě na místě. Není mi ale známo, že by zmínění lékaři, vesměs pediatři, byli stejně znepokojeni faktem, že v Česku klesá počet výhradně kojených dětí. Zatímco ještě v roce 2000 byla jen mateřským mlékem krmena novorozeňata z 90 procent, dnes je to necelých 80 procent, uvádí se v článku na portále Ihned.cz. Ve skutečnosti ale jen velmi malé procento žen reálně nemůže kojit, jak potvrzuje i Národní zdravotnický informační portál. Vysvětlení neonatologické společnosti je přitom zvláštní: „Vyšší věk rodiček, vyšší procento císařských řezů i brzké propouštění maminek z porodnice,“ uvádí se v článku.
Není jasné, proč by na schopnost kojit měl mít vliv věk. Kojení je běžně možné i po císařském řezu, výrazně k němu přispívá tzv. bonding. To znamená těsný kontakt kůží na kůži ihned po porodu a pokus o první přisání. Jak by to mělo vypadat nedávno ukázala havířovská porodnice ve svém videu. Častěji to ale to ale funguje spíše tak, že dítě je od matky zbytečně separováno, což se u nás stále děje i po porodu přirozeném. Nedávno to zažila kupříkladu herečce Denisa Pfauserová. Po její veřejné stížnosti následovala vlna hejtů a nálepkováním výrazy jako je „biomatka“, „hysterka“ apod., což prozrazuje jistou nepoučenost české společnosti. Pokud jde o poslední důvod, který neonatologové uvádějí, a to brzké propouštění z porodnice, ani ten nezní příliš přesvědčivě. Stále je běžné, že si ženy stěžují na neochotu sester pomoci jim s technikou kojení a udílení dávno neplatných doporučení. O faktu, že již v porodnici či na neonatologii někdy dostávají balíčky od výrobců umělého mléka nebo dokonce odcházejí domu vybaveny umělým mlékem „na zkoušku“, nemluvě. Firmy tak obcházejí Mezinárodní etický kodex marketingu, který zakazuje propagaci počátečního umělého mléka.
Zkrátka, čekala bych, že pediatři a neonatologové budou spíše znepokojeni důsledky, které má pro dítě nepodávání mateřského mléka. Benefity, které má, jsou dostatečně známy a veřejnost s nimi seznamuje i Světová zdravotnická organizace. Dnes už víme, že je to nesmírně důležité i po prvním roce věku. Maryanne T. Perrinová, profesorka Univerzity v Severní Karolíně s kolegy zjistila, že po prvním roce dítěte roste v mateřském mléce například zastoupení laktoferinu, tedy proteinu, který hraje zásadní roli pro rozvoj imunitního systému, chrání tělo před záněty a má protikarcinogenní účinky. Roste i množství lysozymu a imunoglobulinu A. Kojení má ale i další důsledky: pomáhá navázat zdravé citové vazby s matkou, což víme dlouhodobě. Přesto úbytek kojících žen odborníky neznepokojuje, nebo o tom alespoň veřejně nehovoří. Nepoučená veřejnost tak bohužel zůstává ve vztahu k ženám, které se snaží kojení zachránit, předsudečná až nepřátelská.
