Článek
Na sociálních sítích se znovu šíří fáma, že nám EU bude povinně sypat červy do mouky. Proč to není pravda – a kdo na tom vlastně vydělává?
Mlynáři se bouří
Povinné přidávání červů do mouky některé lidi děsí. Lež o tom, že je tam na základě nařízení Evropské unie mlynáři budou muset svou mouku obohacovat o larvy potemníka moučného se šíří napříč evropskými zeměmi. V poslední době lidi navíc zneklidnilo prohlášení slovenských mlynářů. Mnozí jej považují za potvrzení takového tvrzení.
„Slovenské mlýny sdružené ve Slovenské společnosti mlynářů (SSM) se přidávají k iniciativě slovenských pekařů, cukrářů a výrobců těstovin a odmítají jakékoli přidávání hmyzu do svých výrobků. Produkty s takovými přísadami nebudou vyrábět, ani kdyby je o to požádaly obchodní řetězce,“ píše ve svém prohlášení sdružení. To mylně vyvolává dojem, že je do takového kroku někdo tlačí. Slovenští mlynáři navíc přidávají svůj pohled na nový trend v oblasti výživy: „Honba za ekologickými trendy nesmí ohrožovat tradiční hodnoty a kvalitu potravin. Neexistují žádné relevantní studie o vlivu dlouhodobé konzumace červů na člověka.“
Možnost, ne povinnost
To skutečně vzbuzuje podezření, jakoby cílem úřadů Evropské unie je snaha „na sílu“ prosadit nařízení, které sníží kvalitu mouky a potenciálně ohrozí zdraví zákazníků. Navíc působí dojmem, že jde o plošný příkaz, kterému se všichni výrobci musí přizpůsobit. Jenže skutečnost je docela jiná, jak ověřil zpravodajský portál iRozhlas.cz.
Evropská unie nevydala nařízení, které mlynáře a sekundárně i jejich zákazníky nutí do něčeho, o co nestojí. Vydala pouze povolení takovou potravinu zařadit, a to na základě žádosti jednoho z výrobců. Tím je francouzská společnost Nutri’Earth. A právě a jen ona smí takovou mouku v následujících pěti letech vyrábět.
Firma se zabývá především výrobou vitaminu D3 bez syntetických přísad a extrakcí, a to jako přísad do krmiv pro zvířata i pro lidskou výživu. Jejím dalším projektem je také přidávání moučky z larev potemníka moučného do mouky. Důvody pro to mají jako nutriční, protože jde o významný zdroj bílkovin, tak ekologické. Náklady na výživu larev, jejichž chov probíhá v přísně hygienických podmínkách, jsou výrazně nižší než například u skotu či vepřů.
Akce slovenských mlynářů v této souvislosti vzbuzuje dojem, že jde jen o uklidňující vzkaz „vyděšené“ veřejnosti a ujištění, že ve slovenské mouce žádné přísady z hmyzu nenajdete. Zkrátka marketing cílený na koncového zákazníka, který se jej snaží nejprve „trochu postrašit“, aby následně nabídnout vlastní „bezpečný“ produkt.
Pěkně by se to prodražilo
Obavy, že by se někteří výrobci mouky rozhodli červi do mouky přidávat a nikoho o tom neinformovat, jsou liché. Právě dle evropská legislativa spotřebitele chrání, a proto by taková složka musela být povinně uvedena na obalu. Navíc by i malé množství moučky z potemníka poněkud pozměnilo chuť i barvu mouky - vzhledem by se trochu podobala své celozrnné variantě a měla by lehce oříškovou příchuť. Pro zákazníka by tedy byla od běžné obilné mouky snadno rozpoznatelná.
Zásadním důvodem, proč to ale rozhodně nikdo neudělá, jsou finanční náklady. Běžná mouka, jejíž cena se v Česku pohybuje mezi 20 až 30 korunami za půlkilo by značně vzrostla. Do takové mouky se sice přidá nejvýše 10 %, proto aby zachovala svou funkci - tedy schopnost spojit těsto - ale i tak by to její cenu značně zvýšilo. Kupříkladu francozká společnost Jimis prodává půl kilogramu mouky z červů, kterou je možné přidávat do dalších jídel, za 22,50 euro. To je při současném kurzu necelých 560 korun. Cena půl kilogramu obilné mouky s obsahem takové moučky by se tak pravděpodobně pohybovala mezi 100 a 200 korunami. Bylo by bláhové myslet si, že by kdokoliv prodával takový výrobek výrazně pod cenou.
Důvody pro konzumaci hmyzu
Ve skutečnosti tedy firma, která o povolení EU požádala, chce pouze evropskou uspokojit poptávku po podobných produktech. Obliba potravin z jedlého hmyzu roste. Nejen kvůli obsahu esenciálních živin, které si tělo samo neumí vyrobit, ale i z důvodu udržitelnosti.
Chov jedlého hmyzu nevyžaduje velké množství potravy ani vody. „Není to ale tak, že by nám měl hmyz vytlačit skot, drůbež a prasata. Je to spíše alternativní možnost, jak přijímat živočišný protein, který má dobrý poměr živin,“ uvedla pro iRozhlas.cz Petra Škvorová, expertka z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.
Že bychom povinně museli konzumovat něco, co nechceme nebo nám to dokonce připadá nechutné, tedy rozhodně nehrozí. Kdo tedy na šíření podobných nepravd vydělává? Především dezinformační profily a weby, populističtí a protievropští politici, kteří se strachem snaží mobilizovat voliče a získat tak jejich hlasy a zdá, že i někteří výrobci „tradičních“ potravin.
Další použité zdroje:
Webové stránky společnosti Nutri’Earth
Webové stránky prodejce Jimini´s
