Článek
Pětatřicetiletá Kateřina se po rodičovské chtěla vrátit do práce. Jelikož pracuje ve zdravotnictví, bylo jedinou možnost vrátit se do směnného provozu. To si ale nemohla dovolit. Neměla nikoho, kdo by vyzvedával její děti ve školce a ve škole. Dala proto výpověď a nyní pracuje jako copywriterka na volné noze. Konkrétně píše popisky produktů pro jeden větší e-shop. Měsíčně si tak přijde na 30 tisíc korun. Necelých osm tisíc ale musí odvést státu na zdravotním pojištění a daně v současnosti platit nemusí, protože se „vejde“ do daňové slevy na poplatníka. To by se ale možná mohlo změnit a Kateřininy výdělky by klesly.
Je to spravedlivé?
Stát totiž zjistil, že by mohl od podnikatelů vybrat až o 25 miliard korun více. Ti, kdo pracují v kancelářských profesích, nyní uplatňují daňový paušál až 60 %. Jejich skutečné náklady jsou přitom o mnoho nižší. To státu sděluje nová studie, kterou publikovali experti z PAQ Reasearch a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Podle výzkumníků to nastavuje nerovné podmínky, protože tito živnostníci jsou například oproti zaměstnancům nebo lidem podnikajícím v jiném oboru, finančně zvýhodněni. Navíc to prý nahrává švarcsystému, kterým si zaměstnavatelů snižují náklady na daně a odvody na sociálním a zdravotním pojištění. V Česku je takových „živnostníků“ 100 až 175 tisíc.
Zní to jako rozumný a spravedlivý plán. Jenže pokud by se týkal i nízkopříjmových živnostníků, reálně by dopadl především na ženy, a to zejména ty, které mají malé děti. Vrátit se po rodičovské „dovolené“ do původního zaměstnání je pro mnoho žen nemožné. Kvůli nedostatku předškolních zařízení, neochotě zaměstnavatelů vyjít jim vstříc úpravou pracovní doby nebo prostě proto, že je velmi těžké a vyčerpávající skloubit práci a péči o stále velmi malé děti. Mnoho žen raději začne podnikat z domu, což jim dává časovou flexibilitu. A klientelu si obvykle budují od nuly, čili jejich příjmy jsou zpočátku - a často i dlouhodobě - minimální.
Vysoké náklady, méně drobných podnikatelek
Vidím ve svém okolí, jak drobné podnikání ženám zkomplikovalo už výrazné navýšení minimálních odvodů v posledních dvou letech. Při podnikání na hlavní činnost to znamená státu odvést měsíčně zhruba 8000 korun. Když si vyděláte kupříkladu 20 tisíc měsíčně, znamená to, že vám zbyde pouhých 12 tisíc korun.
V mém okolí mnoho žen, které s podnikáním začaly už při rodičovské nebo krátce po ní, muselo skončit. S tak vysokými odvody by své podnikání „neutáhly“. Není těžké domyslet si, co by to znamenalo ve chvíli, kdyby navíc přišly i o daňové zvýhodnění? Právě ony často volí například práci virtuální asistentky, poradkyně nebo copywriterky. Právě jich by se tedy snížení částky, která snižuje jejich daňový základ, mělo týkat.
V praxi to znamená, že se ocitnou pod finančními tlakem a podnikání jim může přestat dávat smysl. Pokud by přišly o daňové zvýhodnění, hrozí, že podnikání vzdají. Část z nich by tak ztratila jediný zdroj příjmu, což by nejen zhoršilo jejich situaci, ale zároveň by to zatížilo stát – vyššími výdaji na dávky a nižším daňovým výběrem.
Ohroženy na pracovním trhu
Ženy s malými dětmi jsou sociálně velmi ohroženou skupinou a nápad na zvýšení daní podnikatelů v kancelářských profesích by „odnesly“ zejména ony. Ve výsledku by to pravděpodobně nevedlo ke vyšším výnosům státu, ale k další příjmové nerovnosti mezi muži a ženami.
Studie, na které se podíleli výzkumníci z PAQ Research, mě překvapila. Právě proto, že se v dalších výzkumech zabývají například tím, jak funguje systém vzdělávání v Česku. Výzkumníci například zjistili, že školy často odmítají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Často to pro ně znamená například to, že musí děti dovážet do desítky vzdálených škol, vyzvedávat je již po dopolední výuce, platit soukromá zařízení nebo děti v krajním případě vzdělávat doma. Situace mnohých českých žen - matek jim proto není neznámá. Opatření, které navrhují, by ale mohlo ztížit situaci právě jim.
Náklady jen 16 procent?
Záleží samozřejmě na tom, kolik procent by si drobní podnikatelé v oblasti kancelářských činností, mohli nadále odečítat jako náklady. Ti „nejmenší“ by se, například při třicetiprocentních nákladových odpočtech, stále „vešli“ do daňové slevy na poplatníka a daně by buď neplatili vůbec nebo platili jen nízké částky. Zmíněná Kateřina by zaplatila 6960 korun měsíčně a v čistém by si tedy přišla zhruba na 21 500 korun měsíčně.
Skutečné náklady u kancelářských profesí ale podle zmíněné studie činí 16 %. V takovém případě by Kateřina ročně na dani nově zaplatila 11 496 korun, tedy 958 korun na daních měsíčně. Reálně by si tak měsíčně přišla zhruba na 21 tisíc korun. Zaměstnanci ale při hrubém měsíčním výdělku 30 tisíc korun zůstane 24 590 korun. Nenese přitom rizika podnikání, má nárok například na dovolenou na zotavenou a během nemoci pobírá vyšší částku, a to až od 15. dne.
Pokud je změna žádoucí, měla by se týkat pouze skutečně vysokopříjmových živnostníků, například těch, kteří ročně vydělají nad určitou částku. V opačném případě dopadne na ty, kterým v současném nastavení, nemají jinou možnost než podnikat.
Další zdroje:
Ihned.cz: Díra za desítky miliard: experti spočítali, o kolik stát přichází kvůli paušálům pro kancelářské OSVČ, 3.2. 2025
Ihned.cz: Náklady OSVČ jsou výrazně nižší než paušály. Omezením daňových výhod by stál získal až 25 miliard, tvrdí studie, 11.6. 2025
