Mladým dáme 100 tisíc korun do začátku, plánuje místopředseda SOCDEM

Mladí lidé na začátku dospělosti nemají stejné šance uspět v životě, je přesvědčen šéf Mladých sociálních demokratů a zároveň místopředseda strany Lukáš Ulrych. Dar od státu v podobě 100 tisíc korun má tyto nerovnosti vyrovnat. Byl by prý nejraději, kdyby mladá generace peníze investovala do cestování, vzdělání nebo podnikání, ale když je někdo „propije“, je to prý jeho věc. Jde podle něj jen o půl procenta rozpočtu, takže to stát příliš bolet nebude.

Volební preference SOCDEM se od roku 2013 neustále propadají a v minulých volbách strana dokonce vypadla i ze sněmovny. Uvnitř to navíc zjevně docela vře, soudě alespoň podle toho, jak se k sobě stranické špičky chovají. Nedávno například bývalý ministr Tomáš Petříček vytrhl z ruky bývalému předsedovi a taktéž exministrovi Lubomíru Zaorálkovi mikrofon z ruky, když překročil časový limit pro svůj příspěvek v debatě o válce na Ukrajině. Ve straně navíc funguje několik názorových křídel. Sporných témat je několik. Jedním z nich je například otázka budoucí povolební koalice, které by se SOCDEM zúčastnila. Část strany by se například klidně spojila s komunisty, jiná to zásadně odmítá. Jaké stanovisko SOCDEM k jednotlivým tématům zaujme, se zřejmě ukáže po říjnovém sjezdu.

Strana, která se prezentuje jako ta, která hájí zájmy neprivilegovaných, ztratila v posledních letech pro voliče přitažlivost. Část z nich převzal populista Babiš a jeho hnutí, jiní lidé, kteří se cítí znevýhodněni, zase sympatizují s extremisty Okamurova nebo Rajchlova typu, případně je svou protiválečnou a konzervativní rétorikou oslovila Kateřina Konečná. Je zjevné, že o starší část voličské základny strana přišla, a to možná definitivně. Vyšší důchody se staly Babišovým tématem a obavy z války a ekonomických důsledků příchodů statisíců válečných uprchlíků z Ukrajiny lidé řeší příklonem k Okamurovi a Rajchlovi. Část voličů, která stranu volila od začátku 90. let v ní navíc ztratila důvěru po odchodu Miloše Zemana a jeho opakovaných dehonestacích a atacích vůči novému vedení i partajnímu směřování. Logickým se tak jeví zaměřit se na mladé lidi, kteří mají sociální cítění, cítí se být znevýhodněni a zároveň jsou daleko otevřenější například vůči tématu zrovnoprávnění menšin, včetně těch sexuálních. Partají, které se tohoto tématu nebojí, u nás není mnoho, a tak se hlavním konkurentem zdají být Piráti. Ti však účastí ve vládě ztrácejí charisma nové politické síly, která může přinést zásadní změnu. Omlazená SOCDEM, která je v současnosti nesněmovní stranou, by na svou „novotu“ naopak mohla sázet.

Jednatřicetiletý středoškolský učitel dějepisu a sociální věd Lukáš Ulrych se do čela Mladých sociálních demokratů dostal v roce 2021 a později funkci znovu obhájil. Loni se pak dostal jako nejmladší člen i do vedení strany, když se stal jejím místopředsedou. Členové partaje tak zjevně dali najevo, že hlasu mladých chtějí (nebo jsou nuceni) naslouchat. Chápou, že právě oni by ji mohli vyvést z krize, ve které se momentálně nachází. Ulrych se od starších představitelů partaje liší. Nebojí se kritizovat dřívější účast sociální demokracie v Babišově vládě a otevřeně například podporuje manželství pro všechny. Kromě toho je jeho hlavním tématem nerovnost v přístupu ke vzdělávání. Ostatně, k levicovému přesvědčení a pozdějšímu vstupu do strany ho přivedlo studium na střední škole. Tam měl spolužačku, která pocházela ze sociálně slabších poměrů, což bylo patrné třeba v tom, že nosila oblečení ze secondhandu a neměla peníze na učebnice. Ač byla velmi dobrá na chemii a ostatním s předmětem pomáhala, třída se proti ní začala vymezovat a dívka se nakonec zhroutila a ze školy odešla. Tato zkušenost ho v životě i dalším směřování ovlivnila.

Nerovné šance, které mají mladí lidé při vstupu do života, jsou pro Ulrycha tématem dodnes. Nepřekvapí proto, že se mu chce věnovat i ve chvíli, kdy má ve straně silnější slovo. Jedním ze zajímavých návrhů, který chtějí Mladí sociální demokraté a Ulrych jej veřejně obhajoval v rozhovoru pro DVTV, je tzv. „základní kapitál“. Za tím se skrývá „dar od státu“ pro každého mladého člověka k 21. narozeninám. Jeho výše by měla činit 100 tisíc korun. „Představuji si to tak, že je to jednak vyrovnávání nerovných šancí, takže by to mohlo být například na nějaké vzdělávací kurzy, ale zároveň si myslím, že to má být na rozvoj osobnosti. Ať si s tím dělají, pro mě za mě, co chtějí,“ popsal Ulrych. Na otázku moderátora, co když to někdo „prochlastá“, pak překvapivě odpověděl „To je svobodná volba. Já bych pro to nebyl, já bych byl nejradši, kdyby to investovali například do cestování anebo do podnikání.“ Jako předvolební úplatek pro mladé to ale nevnímá. „Představte si, že je vám 21 let a co chcete dělat, když jste v zemi, kde máte nejvyšší nájmy a platíte jedny z nejvyšších daní? “ ptá se nejmladší místopředseda SOCDEM.

Dávka od státu by však mladým byla vyplácena plošně, proto je otázkou, do jaké míry je skutečnou motivací vyrovnání nerovností a do jaké míry jde spíše o předvolební „útok“ na prvovoliče. Každopádně se takové řešení nerovnosti mezi mladými nezdá být právě systémovým. Jistá nezanedbatelná nerovnost mezi mladými, a to zejména v přístupu ke vzdělání u nás ale opravdu existuje. Vyplývá to z dat různých sociologických šetření. Nerovnosti se projevují zejména v přístupu k terciálnímu vzdělání. Jako systémové by se mi v této souvislosti jevily spíše adresně mířená opatření, která by pomohla tyto rozdíly významně zmírnit. To znamená například systém různých sociálních stipendií udílených už od střední školy nebo příspěvky na výpočetní techniku či učebnice. Vzhledem k tomu, že mladí lidé ze znevýhodněných rodin se ke studiu na vysokých školách často dostanou později než jejich vrstevníci a kvůli nutnosti pracovat při studiu zároveň studium často prodlužují, jevilo by se mi lepším řešením například neposkytovat studentské výhody (tedy slevy na jízdné a odvody a statusu státního pojištěnce) jen do věku 26 let, ale na jeden ucelený vysokoškolský program. Proč by jej člověk nemohl absolvovat v jakémkoliv věku, zejména v situaci, kdy se nároky na naše znalosti a kompetence neustále zvyšují? Podobně by bylo možné postupovat i v případě, že se mladý člověk rozhodne podnikat a má životaschopný podnikatelský plán. Nabízí se i možnost, poskytnou například bezplatné služby pro tvorbu byznys plánu nebo bezplatná školení pro budoucí podnikatele. Naopak dar v podobě stotisícové částky se mi jeví jako nesystémový a možná i nemravný. Nepochybuji, že by jej někteří mladí lidé využili velmi dobře a skutečně by si částečně doplnili vzdělání nebo by jim to usnadnilo podnikatelské začátky, případně by peníze investovali. Většinově by to ale nejspíš nedopadlo dobře. Finanční gramotnost u nás totiž není na takové úrovni, abychom mohli doufat v opak.

Použité zdroje:

NOVÁ KREV V POLITICE: Každému ve 21 letech dejme 100 tisíc. Ať si s nimi dělá, co chce, říká šéf Mladých sociálních demokratů, DVTV 23. 9. 2004

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tohle-nebyla-dobra-scenka-nastvany-exministr-petricek-sebral/r~a34447bc5b0e11efb589ac1f6b220ee8/

https://medium.seznam.cz/clanek/pavla-cechova-milos-zeman-zarliva-a-spalujici-medea-3425

https://socdem.cz/nasi-lide/lukas-ulrych/

https://www.extra.cz/mlady-socialni-demokrat-lukas-ulrych-byl-jsem-jediny-levicak-ve-tride-stropnickemu-fandim-40102

http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/117_SOCIOweb_19-20_2003.pdf