Článek
V Česku roste počet domškoláků. Přibývá dětí, které nedocházejí do školy, ale učí se doma, případně mají soukromého učitele nebo docházejí do skupinky, kde se mimo systém vzdělávají společně. Garantem takového vzdělávání je většinou rodič nebo známý rodiny. Pro výuku na prvním stupni stačí, aby měl maturitu, na druhém stupni je třeba vysokoškolský titul. Na přezkoušení pak dítě dochází do kmenové školy, tedy běžné veřejné nebo soukromé základní školy.
Vzdělávání doma odstartovala pandemie
Takových dětí přibývá od doby pandemie covidu-19. Část rodičů zjistila, že jejich dětem pobyt v domácím prostředí svědčí, nebo že se dokonce víc naučí. Jednoduše proto, že při domácím vzdělávání pracují s vnitřní motivací. Roste také počet influencerů, kteří sdílejí své zkušenosti a domácí vzdělávání doporučují. Jiní rodiče oceňují, že jim to umožňuje svobodnější život – dítě se může vzdělávat například během cestování po světě nebo pobytu v jiné zemi.
Někdy je důvodem i nesouhlas s tím, jak výuka ve školách probíhá. Takový příběh popisoval například jeden z dílů seriálu Ratolesti, který v současnosti vysílá Česká televize. Epizoda s názvem Můj dům, můj hrad vyprávěla o konzervativní křesťanské rodině, která nesouhlasila s výukou, v níž se objevuje tzv. LGBT propaganda. To v praxi znamená, že jsou děti ve škole informovány i o sexuálních menšinách. Ve skutečnosti jde ale o naprosto okrajový důvod, proč se lidé pro domácí vzdělávání rozhodují.
Podle mého názoru tak jinak výborný seriál prezentoval tento typ vzdělávání poněkud nešťastně. Mnohem více by o fenoménu domškoláctví vypověděl, kdyby se zaměřil na jiný, mnohem častější důvod — a tím je skutečnost, že ani po patnácti letech od svého zavedení v Česku de facto nefunguje inkluze.
Bezpečné prostředí
Rodiče dětí, které potřebují podporu a bezpečné prostředí, volí domácí vzdělávání proto, že se jim v běžných základních školách takového přístupu nedostává. Jindy jsou k němu školou dokonce dotlačeni. A to i přesto, že to často znamená vzdát se vlastní práce nebo ji vykonávat jen na malý úvazek.
To je i případ rodičů čtyř dětí z Liberce, o nichž před několika dny psal časopis Heroine. Tři synové a jedna dcera patří mezi mimořádně nadané děti. I na ně se vztahuje inkluze a potřebují podpůrná opatření – také ony se ve škole musí cítit bezpečně. To se jim však nedostávalo. Jak rodiče popisovali, učitelé si nadané dítě často představují stereotypně jako to, které má hotové všechny úkoly jako první, pořád se hlásí a má samé jedničky. To je ale mylná představa. Nadané dítě může být například velmi hlučné, nebo naopak tiché, může se na první pohled zdát pomalejší než spolužáci, v jiných případech být svobodomyslné, urputné, dráždivé nebo hypersenzitivní.
Neznalost a předsudky pedagogů jsou proto důvodem, proč většina nadaných dětí zůstává neodhalena. V Česku je ve věku 3 až 15 let až 220 tisíc nadprůměrně a mimořádně nadaných dětí. Přibližně 44 tisíc z nich je mimořádně nadaných. „Pro srovnání: ve školním roce 2021/2022 bylo dle MŠMT diagnostikováno 1 955 nadaných žáků základních škol, z nich 765 mimořádně nadaných. Stále je to jen zlomek (0,2 %),“ uvádí patron nadaných dětí Quiido.
Za cenu vlastní kariéry
Vraťme se k rodině z Liberce. Jejich nejstarší syn byl školou tak traumatizovaný, že ještě několik let poté nebyl schopný spočítat jednoduché příklady typu násobilky, ačkoliv jeho mimořádné nadání zahrnuje také velmi rozvinuté matematické schopnosti. Škola u něj vybudovala doslova hrůzu z čísel. U dalších dětí se potíže s adaptací opakovaly.
Ač jsou rodiče rádi, že se pro domácí výuku rozhodli, znamená to pro ně velkou oběť. „Pro mě to znamená, že můžu pracovat jen na zkrácený úvazek. Přitom jsem vystudovala medicínu, dalších několik let trvala atestace, práce mě baví. Nevím, jak se to, že musíme děti vzdělávat doma, promítne do výše mého důchodu. A taky jak jsou tedy pro stát efektivní náklady na moje studium. Musíme se kvůli nižším příjmům uskromnit. Stát nám nezaplatí asistenta, na nějž by některý ze synů měl ve škole nárok,“ popsala.
Plaga ví, nad zbytkem visí otazník
Stejná situace se týká mnohých rodin, které vychovávají děti s ADHD, autismem, raným traumatem, vývojovou dysfázií nebo nějakým fyzickým onemocněním, jako je například diabetes. Školy a učitelé často nemají o jejich potížích dostatek znalostí, neumějí s nimi pracovat a u náročnějších dětí viní za jejich chování především špatnou výchovu. Tlak ze strany školy a potřeba zajistit dětem bezpečné prostředí je pak často důvodem, proč se rodiče rozhodnou obětovat svůj pracovní život i budoucí příjmy ve prospěch svých dětí. A to navzdory tomu, že v Česku máme nejen povinnou školní docházku, ale také bezplatné školství.
Pravděpodobný budoucí ministr školství Robert Plaga byl v čerstvém rozhovoru pro CNN Prima konfrontován s tím, že dětí na domácím vzdělávání přibývá. Systémově to nepovažuje za správnou alternativu. „Určitě najdete příklad, který funguje, ale je to hodně o podmínkách. Buď můžete zaplatit domácí učitele, nebo má dítě sociálně podnětné prostředí a rodiče, kteří jsou schopni obsloužit češtinu, matiku a všechny další věci, ale je to nesmírně vysilující,“ uznává. Jelikož všechny rodiny nemají stejné podmínky, nechce připustit, aby se domácí vzdělávání stalo nutností. „Povinná školní docházka má být veřejná služba a já se budu snažit o to, aby ta služba byla dostupná všem,“ řekl.
Na rozdíl od předchozího ministra se otázkou domácího vzdělávání zabývá a zdá se, že si i uvědomuje, proč se pro něj rodiny rozhodují. Jak přesně to ale chce řešit, nezmínil. Na základě tlaku dvou dalších koaličních stran – SPD a Motoristů – se však spíše zdá, že bude muset revidovat již zavedenou inkluzi. Jak s těmito protichůdnými snahami naloží, tak zůstává otázkou.
To, co takové děti potřebují, je poměrně jasné – prostředí, kde se cítí bezpečně, protože jen v něm se mohou vzdělávat a rozvíjet. A to mohou zajistit především menší kolektivy, dostatečně vzdělaní učitelé a kvalitně připravení asistenti. Robert Plaga to podle všeho ví. Velký otazník ale visí nad tím, jak s těmito potřebami naloží v rámci koaliční spolupráce a s náměstky nominovanými SPD a Motoristy.
Další zdroje:
„Chtěli jsme jenom normálně žít,“ říká matka čtyř mimořádně nadaných dětí. Proto je učí doma," Heroine 2.12. 2025
„Boom individuálního vzdělávání. Přibývá komunitních škol i domácí výuky;“ Idnes.cz 19.3. 2022
https://sancedetem.cz/udelejme-si-skolu-doma-aneb-jak-na-domaci-vzdelavani
