Článek
Markéta Dobiášová, bývalá investigativní reportérka ČT tvrdí, že po spuštění očkování proti covidu-19 v roce 2021 lidé hromadně kolabovali. Výjezdů do očkovacích center měly být stovky. V některých případech šlo o závažné či dokonce fatální následky vakcinace. Státní instituce taková data podle ní musela mít, ale očkování přesto pokračovalo.
Se svým „školujícím zjištěním“ tento týden na tiskové konferenci konfrontovala přímo premiéra Andreje Babiše. A jeho reakce stojí za pozornost.
Dobiášová a její web
Dříve než se budeme věnovat zjištěním Markéty Dobiášové, podívejme se, jakou práci za sebou má. Reportérka před několika lety opustila ČT a pořad Reportéři, aby během krátké době vystřídala práci v různých médiích. Její profesní zájem se v průběhu pandemie covidu-19 začal stáčet právě k protipandemickým opatřením, a to zejména k očkování a také k údajnému „zatajování informací“. Vyvrcholil pak založením vlastního alternativního média s názvem InFakta, kde je uvedena jako „šéfeditorka“. V úvodníku na webu Dobiášová zmiňuje, že její médium zveřejňuje „informace, které jsou ověřené a doložitelné, které v mainstreamových médiích jen těžko naleznete“.
Většina textů, které na stránkách nalezneme, pochází přímo od Dobiášové a není jasné, zda v její redakci působí také editoři, kteří by její text oponovali a dále s ním pracovali. To je v seriózních médiích nezbytností.
Kromě textů Dobiášové se na webu objevují i texty „spřátelených“ autorů jako je místopředseda Stačilo! Ondřej Dostál, ekonom a externí poradce ministra zahraničí Pavel Šik nebo kupříkladu matematik Tomáš Fürst, který vystupoval proti protipandemickým opatřením a očkování. Mimo jiné tvrdil, že jedna japonská studie odhalila, že nárůst rakoviny kauzálně souvisí s očkováním. Nic takového ale studie, na kterou se odvolával, neprokázala.
Dobiášové projekt byl v minulosti označen jako dezinformační a antisysémový. Sama zakladatelka už v minulosti vystupovala na velkých protivládních demonstracích kupříkladu vedle Ladislava Vrabela či Jindřicha Rajchla.
Že Dobiášovou téma pandemie covidu-19 a očkování nepřestává ani po letech fascinovat, dokázala novým článkem s šokujícím názvem „444 zásahů po mRNA vakcinaci v jediném očkovacím centru. Anafylaxe, chybějící pitvy a čtyři roky pátrání v dokumentech státu“. Autorka v něm rozkrývá, že během prvního roku očkování proti covidu-19 docházelo přímo v očkovacích centrech ke kolapsům, závažným stavům či dokonce k úmrtím. Nikdo tomu ale prý nevěnoval pozornost a vládní kampaň o bezpečnosti vakcín běžela dále.
Jenže to, co na první pohled působí jako alarmující zpráva, je ve skutečnosti „novinářský polotovar“. Text sice disponuje mnoha čísly, daty a kopiemi odpovědí od úřadů nebo interními dopisy, nicméně chybí to nejdůležitější - kontext. Jedině ten by tato data zasadil do souvislostí a umožnil z nich vyvodit validní závěry.
Kolik lidí skončilo v nemocnici
V textu se například dozvídáme, že v roce 2021 eviduje pražská Záchranná služba 444 výkonů v očkovacím centru v Kongresovém centru (v titulku se objevuje dokonce slovo "zásahů"). Z odpovědi, které Záchranka Dobiášové poskytla, ale jednoznačně nevyplývá, zda šlo o 444 pacientů nebo 444 výkonů, přičemž jednomu pacientovi mohlo být poskytnuto více výkonů zároveň.
Dále nemáme informaci, kolik lidí bylo v Kongresovém centru očkováno za celou sledovanou dobu. Takové číslo je možné pouze odhadovat, a to vzhledem k tomu, že bylo otevřeno 6. dubna 2021 a fungovalo do konce roku. Víme přitom, že už k 29. dubnu bylo očkováno 10 tisíc lidí. Pokud by očkování pokračovalo podobným tempem, mohl by se počet očkovaných pohybovat kolem 100 tisíc lidí. V takovém množství lze předpokládat, že k určitému počtu nežádoucích reakcí dojde. Mimochodem, jejich pravděpodobnost uvádí výrobci vakcín, stejně jako výrobci jiných léčiv v příbalových letácích.
Z celkového počtu ošetřených ale bylo za celý rok transportováno do nemocnic pouhých 28 lidí. To znamená, že okamžité závažné reakce byly ve skutečnosti extrémně vzácné - pouhých 0,28 promile. Mohlo jít kupříkladu o anafylaktickou reakci, která se může objevit po podání jakéhokoliv léčiva. Při masovém podávání je s ní nezbytné počítat.
Ošetření na místě bez převozu do nemocnice mohla vyžadovat například stresová nebo panická reakce na očkování, které se u některých lidé objevují při očkování, podání injekcí nebo při odběru krve. Objevuje se při ní například dyspnoe, tedy dušnost. Takovou informaci ostatně uvádí výrobce vakcíny Cominarty i příbalovém letáků.
Riziková šarže FD6840?
Obdobně Dobiášová pracuje například s informacemi o šarži Comirnaty FD6840, která podle ní byla kritická a měla na svědomí nejvíce výjezdů záchranářů. Nedozvídáme se ale, kdy a kolik pacientů bylo očkováno právě jí. Více hlášených případů přitom může znamenat to, že jí byl očkován výrazně vyšší počet lidí než jinými šaržemi.
Dozvídáme se ale, že SÚKL v souvislosti s ní eviduje 260 hlášení, přičemž 137 je označeno jako závažné. Ústav ale upozorňuje, že v tomto případě označení „závažné“ pochází od osoby, která podezření na nežádoucí účinek nahlásila, nikoliv ze definice zákona.
Mezi nimi se jednou objevuje například kóma, ovšem v souvislosti s předchozí hospitalizací. Není tedy jednoznačné, že k takovému stavu došlo vlivem podání vakcíny, a to velmi podobně jako v dalších případech. Anafylaktické reakce, které lze naopak jednoznačně spojit s podáním očkovací látky, byly nahlášeny dvě.
Dva případy pak byly v souvislosti se zmíněnou šarží označeny jako fatální. U jednoho ze zemřelých pacientů je uvedeno onemocnění rakovinou slepého střeva, ve druhém případě cévní mozková příhoda.
Samotné hlášení neznamená, že k nežádoucímu účinku skutečně došlo v souvislosti s podáním vakcíny. Podat takové hlášení může kdokoliv a ústav je povinen jej evidovat.
Dobiášová ale s těmito čísly pracuje jako s hotovými fakty a vynechává kontext. Její data pak působí jako alarmující fakta.
Editor v seriózním médiu by ji pravděpodobně nechal článek dopracovat a podložit dalšími údaji a zdroji. To se ale nestalo, Dobiášová text uveřejnila a na sociálních sítích je široce sdílen.
Navíc tento týden se svými závěry konfrontovala premiéra Babiše. Tedy politika, který byl šéfem kabinetu i v době, kdy probíhalo zmíněné očkování.
Neobvykle vstřícný premiér
Dobiášová se na tiskové konferenci premiéra zeptala, zda má premiér nebo ministr zdravotnictví data o zásazích záchranek v očkovacích centrech. A také na to, kdo za tyto následky nese zodpovědnost. Pokud byste čekali, že bude skoupý na slovo nebo na novinářku dokonce osobně zaútočí - jak má ve zvyku vůči seriózním a zejména veřejnoprávním novinářům - byli byste překvapeni. Babiš byl vůči Dobiášové nebývale vstřícný a její závěry přijal dokonce s náznaky určité pokory.
„Já vím, že vy to dlouhodobě investigujete, ale já ta data nemám. Samozřejmě mě to ale zajímá. Můžete se zeptat SÚKLu nebo Vojtěcha, jestli je mají,“ odpověděl Babiš.„Bojoval jsem tehdy za to, aby uznali protilátky,“ hájil se s tím, že o tom, jak budou opatření vypadat nerozhodoval on, ale epidemiologové. „Chlíbek, ten je tam pořád, Prymula… Maďar. Už ani nevím, jak se všichni jmenovali“.
Jeho vláda prý nikoho k očkování netlačila. „Chodí teď ale různé informace a já se na to zeptám“, připustil oprávněnost dotazů alternativní novinářky, která na tiskové konferenci dostala velký časový prostor.
Na dotaz, kdo za Českou republiku podepsal smlouvu s výrobci vakcín o tom, že stát na sebe bere zodpovědnost za případné nežádoucí účinky, Babiš odpovídá velmi vyhýbavě. „Tak to vyšetříme, dáme to policii ať to vyšetří někdo, ale já fakt nevím“.
Šlo přitom o standardní smlouvy, kdy se národní státy dělí s výrobci o právní a finanční náhradu škod, což je u krizových vakcín podávaných v době pandemií či epidemií nezbytné. Bez nich by nebylo možné vakcíny vůbec distribuovat. Oslovovat v takove souvislosti policii je absurdní.
Zdá se, že ve vztahu k dezinformacím a alternativním médiím se vláda dostává na novou úroveň. Premiér je zjevně bere vážněji než seriózní média, která ho na základě své práce konfrontují se skutečnými kauzami.
A nejen to. Tuší zřejmě, že značná část jeho potenciálních voličů podléhá dezinformacím a zjednodušeným zprávám. Namísto toho, aby se je snažil uvádět na pravou míru se tak řadí mezi ty, kdo také „mají pochybnosti“, stejně jako „obyčejní lidé“. A ve chvíli, kdy hrozí, že by konspirace mohly obrátit proti němu, stačí domnělou „vinu“ hodit na někoho jiného. Na jeož jméno už si vlastně ani nevzpomíná.
Další zdroje:
web InFakta
facebookový profil Markéty Dobiášové
