Článek
Zaujal mne text, ve kterém se autor zabývá problémy spojenými s nadváhou a obezitou. Domnívá se, že lidé s vyšším BMI (body mass index) by měli platit vyšší příspěvky na zdravotní pojištění. Jakkoliv s myšlenkou individuální odpovědnosti za své zdraví souzním a vlastně mne překvapuje, že politici zatím nesebrali odvahu s takovým opatřením přijít, vidím zde několik sporných bodů. Ač nikoho nechci ponoukat k nepřiměřenému vánočnímu hodování, existují důvody, proč se mírné nadváhy bát nemusíme.
Nespolehlivý ukazatel
Ale začněme od začátku. První z bodů, se kterými nemohu souhlasit, je spoléhání se na BMI, čili index tělesné hmotnosti. Jde o číselný ukazatel, který pomáhá vyhodnotit, zda je váha člověka v poměru k jeho výšce v normálním rozmezí. Dříve byl velmi populární, dnes už je ale považován za zastaralý. Má totiž svá omezení a neodráží přesně tělesné složení, ani úroveň zdraví. To znamená, že pokud máte kupříkladu těžší skelet či více svalů, můžete se dle tohoto číselného vyjádření ocitnout v kategorii nadváhy či dokonce obezity. To se může stát například sportovcům. Kupříkladu někteří atleti, ragbisté, zápasníci MMA a pochopitelně i kulturisté by zřejmě museli každý rok doplácet na zdravotním pojištění horentní sumy. Stát se to ale může komukoliv z nás, pokud zkrátka máme více svalů, než je u průměrné populace běžné.
Nalézt jiné měřítko, které určí, že jde o obezitu způsobenou vysokým procentem uložených tuků, není dnes složité. Existují váhy či přístroje, které tuto hodnotu dokáží spočítat velmi snadno. Vyšší poměr tuků by tak mohl být důvodem zařazení do kategorie těch, kteří si zkrátka budou muset připlatit za zdravotní péči. Lze očekávat, že systém budou zatěžovat výrazně více, než ostatní. Nezanedbatelná by byla i pozitivní motivace k udržování zdravé váhy, což by prospělo jak jednotlivcům, tak celému českému zdravotnictví. Jenže ani v tomto případě to neplatí absolutně. Důvodů, proč ukládáme více tuků, než by bylo vhodné, může být více, než jen prachobyčejné přejídání se nezdravým jídlem. Jde například o důsledek léčby kortikoidy, zhoubné onemocnění, užívání antidepresiv, období po porodu, kdy se mění poměr hormonů v těle a žena potřebuje více energie na kojení, u někoho se takto hlásí menopauza a spadá tam i celá řada dalších zdravotních stavů, která jednoduchá řešení značně problematizují. Pokud bychom k tomuto opatření postupně dospěli, zřejmě by muselo obsahovat velké množství všemožných výjimek.
Pár kilo navíc pomůže
A další námitka se týká penalizace lidí i s mírnou nadváhou. Do této kategorie by spadala už žena, která by měřila 168 centimetrů a vážila 71 kilogramů. Konkrétně by taková žena - dle autorova návrhu - platila ke stávajícímu zdravotnímu pojištění dalších pět procent. Jenže, kromě toho, že jde pořád o vcelku štíhlou osobu, může být takový stav paradoxně zdraví prospěšný, a to zejména ve srovnání s podváhou. Lidé s mírnou nadváhou se v případě vážnějších zdravotních problémů, po kterých následují operace či podávání cytostatik, procházejí snáze a úspěšněji rekonvalescencí. Mírná nadváha je výhodou zejména u starších osob, v každém věku se ale zdá být lepší variantou než podváha.
Tvrdí to alespoň celá řada výzkumů, které se touto problematikou zabývaly. Jedna rozsáhlá kanadská studie dokonce prokázala, že velmi nízká váha je větším rizikem než obezita. Podvyživení lidé, které do výzkumu zahrnula, umírali ve srovnání s normálně vážícími lidmi s o sedmdesát procent vyšší pravděpodobností, zatímco extrémně obézní lidé umírali s o 36 procent vyšší pravděpodobností. Lidé s nadváhou však umírali s pravděpodobností o pouhých sedmnáct procent vyšší. K podobným výsledkům před pár lety dospěli i lékaři z pražského IKEMu. „Zdravé je mít pět šest kilogramů nadváhy, to jsou nejšťastnější lidé,“ uvedla lékařka Věra Adámková.
Výhodou je takový stav zejména u starší populace. „Mírná nadváha (BMI 27-28) je dokonce v seniorském věku 65+ prospěšnější než absolutní štíhlost. Lidé s mírnou nadváhou jsou lépe chráněni proti řadě onemocnění,“ vysvětluje pak obezitoložka Dita Pichlerová. Doporučuje ale zároveň dodržovat zásady zdravé výživy, dostatečně pít a udržovat se fyzicky aktivní. Nezbytné jsou podle ní i preventivní prohlídky u lékaře. Nadváha má dokonce pozitivní vliv na některá onemocnění. Jedním z nich je osteoporóza, která hrozí především ženám po menopauze. „Vyšší hmotnost totiž vyvíjí na kostru určitý tlak a stimuluje kosti k novotvorbě. Navíc se v tukové tkáni vytváří i ženské hormony estrogeny, které úbytku kostní hmoty brání,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá.
Zdá se, že situace je o něco komplikovanější a snadná řešení vždycky nejsou zároveň těmi nejlepšími. Nicméně, řešit alarmující situaci, kdy na léčbu cukrovky II. typu, která je jednoznačně spojena s vyšší nadváhou a obezitou, padnou desítky miliard korun ročně, je nezbytné. V roce 2030 bude v Česku podle propočtů 1,3 milionu diabetiků (I. i II. typu) a výdaje by mohly činit 69 miliard ročně. Fakt, že se náš národ postupně stává jedním z nejtěžších v Evropě, s tím zásadně souvisí.
