Článek
Vláda Andreje Babiše chce zpřísnit dohled nad neziskovými organizacemi. Koalice proto připravuje zákon, který má podle jejích představ zajistit transparentnější financování. Předseda Sněmovny Tomio Okamura k tomu uvádí, že cílem je, aby občané věděli, kdo čerpá veřejné peníze.
Jenže z uniklé pracovní verze zákona je zřejmé, že by se povinně musely registrovat ty z nich, které mají zahraniční vazby. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ píše se v dokumentu. To má zabránit tomu, aby se veřejné peníze používaly pro politický aktivismus.
A počítá se nejen s registrací právnických, ale i fyzických osob. Ty, které působí ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru a které jsou způsobilé ovlivnit veřejné mínění a debatu. Týkat by se to proto mohlo mimo jiné i autorů podcastů nebo veřejných vysokých škol a výzkumných organizací.
Neziskovky s přídomkem „cizí agent“?
Ačkoliv se autoři zákona snaží návrh vysvětlovat jako nástroj větší transparentnosti, podílela se na něm mimo jiné i premiérova poradkyně Natálie Vachatová. Ta v minulosti například zalitovala, že Putin v roce 2014 bohužel včas nepodchytil ukrajinský Majdan. Média informovala i o tom, že její bratr má zároveň v Rusku miliardový byznys, což může představovat bezpečnostní riziko.
A podle kritiků nese zákon ruské stopy a může skončit (podobně jako v Rusku) tím, že konkrétní organizace může být označena jako „cizí agent“. Vládní politici naopak tvrdí, že se inspirovali zákonem, který od 30. let minulého století platí v USA.
Zákon navíc
Otázkou ale je, proč se takový „bič na neziskovky“ vůbec chystá. Existuje totiž zákon, který jim ukládá povinnost transparentně zveřejňovat své financování. Konkrétně tím, že musí každý rok zveřejnit ve Sbírce listin základní účetní dokumenty. A neziskové organizace tak bez problémů činí.
Řádně ji zveřejňuje například organizace Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, Organizace na pomoc uprchlíkům, Hnutí Duha, Prague Pride nebo Nadační fond pro Ukrajinu. A také desetitisíce dalších neziskových organizací ať už je vládní politici nazývají „politickými“ či nikoliv.
Většina zákon porušuje
Na druhou stranu existují neziskové organizace, které platný zákon skutečně nedodržují. Zmapovali je datoví novináři Kateřina Mahdalová a Michal Škop. A k jakým výsledkům došli?
Z 55 neziskových organizací, které mají přímo ve vedení některého ze 108 koaličních poslanců, jich zákon nedodržuje hned 32. To znamená, že řádně každý rok nezveřejňují své dokumenty ve Sbírce listin. Čtyři byly nově založeny, proto zatím nemusely dokumenty zveřejňovat.
Největšími hříšníky jsou Motoristé
O které organizace jde? Největšími „hříšníky“ jsou Motoristé sobě. Kupříkladu Petr Macinka předsedá Klubu motoristů a je tajemníkem Centra pro výzkum terorismu. Účetní uzávěrku ani jedna z nich povinné dokumenty nezveřejnila. Nikdy. Jak dodávají autoři analýzy „Přitom právě Klub motoristů daroval v roce 2024 straně Motoristé sobě - jejímž předsedou je opět Macinka - 800 tisíc korun“. Nevíme tedy, odkud dar straně přišel.
Dva spolky vede poslanec Filip Turek, a to Jaguar klub České republiky a Aston Martin klub České republiky. Ani ty nezveřejnily účetní dokumenty.
A také další tři motorističtí poslanci se účetními uzávěrkami netrápí a porušují zákon. Jde o zapsaný spolek Pluralis Gabriely Sedláčkové. Czech-Chinese Literary Publication Exchange Center Renáty Vesecké a zapsaný spolek Odchod Matěje Gregora, který vybírá finance na odchod České republiky z Evropské unie. Posledně zmíněný poslanec - stejně jako celé hnutí - navíc deklaruje, že si vystoupení naší země z EU nepřeje.
SPD a ANO mají máslo na hlavě
A zákon nedodržují ani další organizace vedené koaličními poslanci, kteří zasedají v klubu SPD. Chybějí účetní dokumenty spolku Mladí svobodní fakticky vedeným poslancem Liborem Vondráčkem jakožto předsedou Svobodných nebo SK Zdarski, spolku vedeného Zuzanou Majerovou. V posledním roce nedodal dokumenty ani spolek Memoriál J. Odložila vedený Janem Ševčíkem. Ten přitom podle autorů analýzy získal za poslední roky dotace téměř 10 milionů korun. „Firma stejného jména získala na dotacích 20 milionů korun,“ uvádějí.
A velké resty v povinně zveřejňovaném účetnictví mají i poslanci ANO. Kupříkladu poslankyně Věra Adámková a Ivana Mádlová vedou spolek Lékaři proti válkám. Zákonnou povinnost neplní. Adámková stojí ve vedení dalších dvou spolků - Mysliveckého sdružení Světice a Nadačního fondu Healthy Heart - povinnost neplní ani jeden z nich.
Poslanec Marek Novák vede dva fotbalové spolky a Česko-tuniskou obchodní komoru vzájemné spolupráce a Česko-rakouskou obchodní a průmyslovou komoru. Dokumenty opět nezveřejňují.
V případě Denise Doksanského, Václava Trojana a Martina Kolovratníka, které také vedou několik spolků, chybí podle datových novinářů jen poslední finanční dokumenty za rok 2024.
Je tedy zřejmé, že pokud u nás existují netransparentní neziskové organizace, týká se to především těch spojených s politiky. Právě oni porušují zákon a jejich činnost tak může vzbuzovat pochybnosti.
Pokud tedy chystají „bič na neziskovky“, měli by si především nejprve zamést před vlastním prahem a začít dodržovat zákon. Organizace, které chtějí s pomocí nového zákona kontrolovat, tak na rozdíl od nich dlouhá léta činí. Možná tedy platí jen staré úsloví „podle sebe soudím tebe“ a kdyby se sami chovali férově a dodržovali zákon, neměli by potřebu promítat vlastní selhání na ostatní.
Další zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zakon-o-financovani-neziskovych-organizaci-vznikne-na-ministerstvu-uvedl-okamura-371350
https://www.youtube.com/watch?v=dZ4×BNzJIsE
„Poslanec za Motoristy vybírá peníze na vystoupení z EU. Strana přitom czexit nechce,“ DeníkN 13. 10. 2025
