Článek
Ještě před několika dny ho v Česku téměř nikdo neznal, nyní jsou jej plná média a sociální sítě. Řeč je o 31letém americkém influencerovi, kontroverzním diskutéru a podporovateli republikánské strany Charlie Kirkovi. Ve středu 10. září 2025 byl v americkém státě Utah zavražděn mladíkem Tylerem Robinsonem, o kterém a o jehož motivech prozatím máme jen málo plně ověřitelných informací.
Kdo je součástí problému?
Těsně po atentátu zaplavily české sociální sítě příspěvky, kde lidé vyjadřovali smutek nad jeho předčasnou smrtí. Současně ale hledali viníka mezi demokraty, liberály, levicí či radikální levicí. Z opačné strany spektra se ozývaly hlasy, které Kirka někdy opatrně kritizovaly, jindy připomínaly, že „s čím kdo zachází, s tím také schází“. Někteří také upozorňovali na jeho kontroverzní výrok obhajující držení zbraní a dodatek, že to za pár mrtvých stojí. Objevily se tak výroky, jež tragický konec vnímaly jako důsledek jeho činů a zároveň banalizovaly jeho násilnou smrt.
Byť takových postů nebylo mnoho, vzbudily pozornost. Svůj komentář na toto téma sepsal Josef Bouška z Deníku N, ve kterém analyzuje, jak snadno ve značně polarizované společnosti nasedáme na „kulturu nenávisti“. Doslova napsal: „pokud vraždu kvůli šíření odpudivých názorů potřebujete odmítnout způsobem ‚ano, ale‘, jste součástí problému“. Upozorňuje na to, že právě kultura nenávisti připravuje místo pro vlnu násilí, která nás může zničit.
Ač komentář kritizuje i Kirkovy názory, které také byly „součástí problému“ a způsobily mnoho škod ve své zemi a škodil i řadě svých spoluobčanů, komentářový titulek s názvem „Zemřel člověk. Pokud říkáte ‚ale‘, jste součástí problému“ okamžitě přijali Kirkovi „obhájci“ za svůj. Používají je jako nástroj k umlčení jakékoliv kritiky.
S tímto postojem mám zásadní problém. Tvrzení, že „každý kritik Kirka a jeho názorů vlastně schvaluje jeho smrt, je součástí problému“, je čistá demagogie a argumentační klam. Jde o tzv. „falešné dilema“ , kdy se diskutujícímu podsouvají jen dvě možnosti: buď s Kirkem souhlasíte, nebo podporujete jeho vraždu. Ve skutečnosti existuje i třetí cesta – kritizuji jeho názory a zároveň odmítám jeho násilnou smrt.
Názory, které rozdělují
Ač rozhodně neschvaluji vraždu Charlieho Kirka, považuji za důležité vymezit se proti některým jeho názorům. Zvlášť proto, že k jeho odkazu přihlásily konzervativní proudy uvnitř katolické církve, včetně emeritního pražského arcibiskupa, kardinála Dominika Duky. Tito představitelé jeho postoje nejen obhajují, ale dokonce za něj slouží zádušní mši v pražském Týnském chrámu. To může vzbuzovat mylný dojem, že celá katolická církev, tedy nejen hierarchie, ale i „katolický lid“, podporuje jeho fundamentalistické a rozdělující názory.
Jako katolička se od této představy distancuji – stejně jako způsobu provedení zádušní mše, neboť má jasně politický charakter. Nejsem v tom sama; podobně se vyjádřila řada dalších křesťanů na sociálních sítích.
Proč? Protože Kirkovy antisemitské, rasistické a homofobní výroky byly v naprostém rozporu s křesťanskými hodnotami. Obviňoval židovské komunity z podněcování nenávisti vůči bílým lidem, přestože sám později silně podporoval politiku Izraele a jeho kontroverzní válku v Gaze. Nárok Izraele na území obhajoval biblicky, tedy právem židovského národa na tuto zemi.
Zpochybňoval kvalifikaci černošských pilotů amerických leteckých společností a kritizoval odkaz Martina Luthera Kinga. Smrt ukrajinské uprchlice Iryny Zarucké v Severní Karolíně zneužil k obvinění demokratů z „falešného narativu“ o útocích černochů na bělochy, přestože statistiky ukazují opak.
Kritizoval i práva homosexuálů a hnutí LGBTQ+, přirovnával jej k podpoře užívání drog a vyzýval prezidenta Trumpa k zákazu transgenderově podporované péče. Během přednášek a podcastů šířil řadu pravicových konspiračních teorií – od volebních podvodů po konspirace ohledně pandemie covidu-19 a smyšlenky o „velké výměně“, která má podle něj vést k nahrazení evropského obyvatelstva v Evropě a Severní Americe přistěhovalci.
Církev, které se stýská po minulosti
Problém vidím také v propojení Kirkových náboženských představ s americkou krajně pravicovou politikou. Patřil do okruhu přátel Donalda Trumpa a jeho syna a svými diskusemi po amerických univerzitách mobilizoval část Generace Z, aby podpořila Trumpa v prezidentských volbách. Na začátku roku navštívil společně s Donaldem Trumpem Jr. Grónsko, o jehož připojení k USA Trumpova administrativa uvažuje.
Z křesťanského hlediska by víra měla vést k morálním hodnotám, soucitu a spravedlnosti, nikoli k politickému nátlaku či manipulaci určité skupiny lidí. Spojovat náboženské představy s konkrétní politickou agendou je zneužitím víry jako nástroje politických cílů.
Všechny tyto výroky - a mnohé další, možná ještě kontroverznější - nejen polarizovaly americkou společnost, ale jeho názory se staly i zdrojem inspirace pro určité konzervativní proudy v jiných církvích.
A tak se sice na první pohled se tak může zdát, že čeští katoličtí radikálové konečně objevili ekumenismus – v Týnském chrámu se modlí za spásu amerického evangelikála. Ve skutečnosti jde však o něco mnohem přízačnějšího: další politickou manifestaci ve jménu „tradičních hodnot“, obrany „umlčované většiny“ a zřejmě i touhy po návratu triumfalistické katolické církve, která by opět chtěla určovat, co se smí a co ne.
Zdroje:
„Zemřel člověk. Pokud říkáte „ale“, jste součástí problému“, DeníkN 12.9. 2025
"Charlie Kirk, Long Accused of Antisemitism, is Set for a Prime-time Speech"; The New York Times 15.1. 2024
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-bohosluzba-za-charlieho-kirka-bude-mit-politicky-aspekt-rika-cirkevni-expert-286139
